Černý merkurit
Vojtěch Matocha
Prašinu sevřel mráz, neobydlené ulice jsou zaváté sněhem. Od prvního dobrodružství Jirky a En uplynulo několik měsíců, přímo v tajemné čtvrti si vybudovali klubovnu zvanou Doupě a objevili prašinskou část Krchleby, ze které přichází hrozba pro celé město. Přesto se zdá, že jejich přátelství slábne. Na koho se ještě mohou spolehnout, když i oni dva před sebou mají tajnosti? Pod ocelovým nebem se odehraje strhující příběh, který vyvede z omylu všechny, kdo si mysleli, že na Prašině může nastat klid. Působivé ilustrace odhalí nová zákoutí a tajné stezky křižující záhadnou pražskou čtvrť.... celý text
Přidat komentář
Návrat na Prašinu je od začátku poznamenaný nešvary, které se v prvním díle začaly objevovat až ve druhé polovině - příliš velké množství náhod, příliš nelogického jednání, příliš nepochopitelných reakcí, příliš velké oslí mosty a absurdní finále, které stojí a padá na čirém nesmyslu, Černému merkuritu zbytečně podráží nohy (aspoň, že už Jirka nevolá v naprosto nevhodných momentech a naprosto scestně o pomoc).
Svět ve světě, který autor v pokračování představuje, je zajímavý a znovu se potvrzuje to, co bylo zřejmé už v předchozí části: Matocha je pro mě suverénně nejsilnější v popisech prostředí a v budování atmosféry. Ta je pořád skvělá a za tu tleskám a smekám.
I tady platí, že děti byly nadšené, poslouchaly, ani nedutaly a to je nakonec to hlavní.
Co není to hlavní jsou ty otřesné, příšerné, nepříjemné a vrcholně otravné hudební předěly - a když je něco hodně blbé, musí to být i dlouhé! Jako třicet až čtyřicet vteřiny před každou kapitolou? Jděte s tím do háje...
Tak na tohle už jsem asi moc velká... Ostatně knihy jsem koupila synovi a tomu se líbí moc...
Po přečtení mám podobné pocity a otázky jako haki34... První díl byl lepší, do 3. už se asi nepustím...
druhý díl dobrodružství, přečtený na přeskáčku jako poslední ;) dobrodružství teenagerů nabírá na obrátkách, stává se čím dál víc neuvěřitelným, nebezpečným a děsivým...sotva se oklepali z jednoho, už se vynořuje nová čtvrť v čtvrti - Krchleby. Evidentně plná psychopatů a ještě větších podivínů, než Prašina...a aby to nebylo tak jednoduché, na scénu přichází záhadný tvor-netvor, pan plecháč. Horror pro děti říznutý sci-fi ?? ale ne, jen Prašina...vlhko, zima, bolest...bonus snad jen za zasněženou "idylku", v letních tropech příjemné ochlazení... Neuvěřitelné ještě víc než první díl, děti opět nikomu nechybí, Krchlebani jsou až zbytečně moc agresivní..a lehce začínám být alergická na vybledlé, šedavé tváře se zapadlýma očima, na zaplátané oblečení...
Zajímavá postava paní Bartáková. (opravdu Prašináři přijímali do čtvrti přistěhovalce ? a kam chodili lidi z Prašiny nakupovat ? měli své obchody a dodavatele ?? a proč neměli svoji školu ? eeech...)
Trochu opět z rychlíku, hodně věcí dopadlo jaksi náhodou, nedokončeno, nevysvětleno...ale čtivé a dětem se pravděpodobně bude líbit....
Vytrvale tlačím z hlavy vzpomínku na Foglara a jde to těžce ;) nejraději 3,5*, za jistou originalitu , české prostředí a za ten sníh se kloním ke 4*
Skvělá kniha jako ta předešlá. Prostředí Prašiny je pořád tajemné a záhadné. Doporučuji
První díl se odehrával v říjnu, nyní máme únor a na scéně se objevuje Jirkův tajemný strýc, který pátrá po výbušnině zvané černý merkurit, vynálezu Hanuše Nápravníka, pan plecháč a sekta fanatiků z Krchleb. En a Jirka mají své tajnosti, které jejich vztah pořádně naruší. Tento díl přináší ještě více akce a záhad.
Stejně jako první díl, jsem si i ve 33 letech užila:-) tajemná urbexová atmosféra Prašiny, popisy postav, včetně Prokopa, který není klasická postava, podzemí, záhadná zápletka. Těším se na třetí díl!
Přečteno podruhé - “ušima”. Když jsem četla poprvé, nebyl ještě vydán 3. díl a pamatuji se, že mi to přišlo nedotažené a zmatené. Nyní jsem mohla plynule pokračovat, takže to určitě dojmu pomohlo ;-)
Poslouchala jsem jako audioknihu a jako vždy - skvěle načteno Matoušem Rumlem.
Autorova myšlenka podivné části Prahy se mi moc líbí už od prvního dílu, stejně jako myšlenka, že děti “zachraňují lidstvo”, ale…
Černý merkurit je proti prvnímu dílu o hodně slabší, některé pasáže jsou nelogické, tajností je nějak moc a “pan Plecháč” je opravdu nehorázná blbina. Celkově je děj překombinovaný, postrádám jakéhokoliv dospělého, který není zlý, záludný nebo alespoň projevuje trochu normálního zájmu a i hlavní hrdinové nemají ten fajn vztah jako v prvním dílu, takže tentokrát nejsou moc sympatičtí. Naprosto souhlasím s komentářem yaoiyuri, že “děcka pořád nikdo nehledá, nikdo se nestará… Místo bazírování na důležitosti přátelství a odvaze… se řeší převážně rádoby vztah a tajnůstkaření rádoby dětských postav, která se však většinu knihy chovají jako o 3-4 roky starší jedinci, než jsou, a jako "děti" jednají, jen když se to zrovna hodí pro zápletku.”
Snad to třetí díl trochu zvedne, tento hodnotím na 2, maximálně na 2,5*.
Druhý díl Prašiny přináší nové dobrodružství, tajemství a objevy. Těším se na vyvrcholení třetího dílu.
(SPOILER)
Další super díl. Vlastně jsem 2 díl začala číst hned jak jsem dočetla díl 1. A to dělám jen u knih, které mě zaujali.
[Nedokážu říct, jestli byl 1 díl lepší. Ale tím jak mezi sebou měli En a Jirka tajemství, tak možná byla lepší ta jednička kde tajemství pravděpodobně neměli.]
Uz hned na začátku knihy se stalo něco nečekaného a tím nemyslím jenom to, že byl Jirka na pohřbu svého dědy, který má v prvním díle hlavní roli....
To, co se na konci stalo En mě překvapilo, ale jelikož jsem v této knížce nečekala s hlavní hrdinkou smutný konec, čekala jsem, že je někdo zachrání.
V tomto díle jsme se dozvěděli hodně nečekaných věci o En. Nechci tady dal spoilerovat takže to dám do závorky a kdyžtak si to nečtěte ;)
( např to, že slíbila Jirkovi dědovi že se o stroj postará a nebo taky to, že je z Krchlebach)
No ale i tento díl se mi moc líbil a budu usilovat o to, abych se dostala ke 3 poslednímu dílu.
Můžu jen doporučit.
Jako obdivovatel pánů Foglara, E. T. Setona a především Arthura Ransoma, přiznávám, že mi v prašinské trilogii něco chybí. Asi nejvíc je to vztah k přírodě a laskaví dospělí. Jinak mne ale tyto knihy hodně baví, a pokud baví dnešní mládež a přivedou ji ke čtení, tak jako před lety paní Rowlingová, pak autorovi tleskám. Doporučuji všem malým i velkým dobrodruhům.
Velmi uspokojivé.
Obdivuju, jak Vojtěch Matocha navázal na původní knihu, která původně nebyla psána jako 1. díl trilogie, ale jako samostatný příběh.
Bylo skvělé vrátit se zpátky na Prašinu a odkrývat spolu s hlavními hrdiny její tajemství.
Styl vyprávění je trošku jiný, možná určený pro o něco starší a vyspělejší čtenáře než předchozí díl, a o to je to pro mě ještě větší radost.
Nemůžu se dočkat dalšího dílu!
Překvapuje mě, že má druhá kniha nejvyšší hodnocení, ikdyž jen o procento. Z trilogie asi nejslabší, ačkoliv ne špatná! Pouze některé pasáže byly lehce vytržené z kontextu a nedavály příliš logiku. Jmenovec Jirka byl občas mírně na pěst, ke konci mi přišel “padlej na hlavu” :) Postava plecháče na mě působila jako nehorázná bláznovina a přešlap, po přečtení trojky mi ale zapadla do příběhu už trochu lépe.
Možná bych dal spíš čtyři hvězdičky, protože ostatní díly jsou lepší, ale mě prostě ten celý koncept tajné fiktivní čtvrti v Praze strašně baví a čte se to až ďábelsky rychle.
Bral bych i víc dílů.
I přes varování, že druhý díl nedosahuje kvalit prvního - nutkání vrátit se na Prašinu bylo asi stejně silné jako u hrdinů knížky. A nebylo to zklamání. Návrat byl trochu jiný, leccos se změnilo a kdybychom šli do detailů, našli bychom asi různé mouchy, ale stěžejní byl příběh, vytvořené napětí a spád…přečteno tedy velmi rychle a hladově a kdyby byla možnost zase se vrátit…
(SPOILER) Oproti prvnímu dílu má Černý merkurit mnohem více zápletek a informací, až se v tom člověk občas ztratí. Už to není jen pouhé pobíhání Prašinou a hledání stroje. Je to od Krchleb počínaje až po ,,pana Plecháče" alias Prokopa Steinera. Série mně ale upoutala a nemám s ní žádný problém. Naopak mi přijde super! Určitě bych uvítala i filmovou podobu!
Skvele pokracovani jednicky, v porovani s ni a se za zaverecnym dilem ale malicko slabsi (rychle jsem zapomnela, o cem to vlastne bylo), druhe dva dily ve mne rezonovaly dele. Porad je to ale opravdu dobra kniha, autor drzi lajnu - akce, napeti, tajemstvi, zadna hlucha mista. Super cteni na par veceru.
No, upřímně. Kniha jako taková se mi líbí. Návaznost na první díl, je volná, ale ne zas tak moc. Nový příběh je perfektní, přináší zajímavá odhalení. Zato Jirka je s prominutím hysterická slečinka neschopná jediné racionální myšlenky. Zasloužil by pořádně nařezat, aby se mu znovu narovnala páteř a přestala tlačit na mozek.
Stále velmi zábavné a těším se, až příběh zfilmují a pan Plecháč se objeví v Krchlebech :). Někdy získává čtenář najednou hodně podnětů.
(SPOILER) Druhý díl byl méně napínavý než první. Děj je trochu předvídatelný, trochu složitý a trochu přehnaný. Připadá mi divné, že dvě děti se sami toulají po Prašině. Mezi tím najdou holčičku, která utekla svému otci, potuluje se ve sklepení a vidí v noci lépe než ve dne. Proto mi děj připadá moc složitý a přeplácaný. Ale nápad příběhu (to že slavný český vynálezce Hanuš Nápravník vynalezl nejsilnější trhavinu na světě a za několik staletí jí někdo nalezne) byl zajímavý a líbil se mi. Ilustrace mi někde trochu vadily a jinde trochu chyběly. Líbilo se mi, že kniha navázala na minulý díl a těším se, až si přečtu další díl, který také už vyšel.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2018 | Prašina |
2019 | Černý merkurit |
2020 | Bílá komnata |
2022 | Křídový panáček 1/7 |
2021 | Prašina: Kompletní trilogie |
Druhá časť už u mňa nezabodovala, tak ako tá prvá, ale bavil som sa asi rovnako, takže za mňa 85 %.