Černý obelisk

07.12.2012

"Dnes jsi Ralf".... Tato dějová rovina - příběh mladé duševně nemocné slečny, mě pohltila asi nejvíc, byť celá kniha je nádherná. Remarque byl skvělý vypravěč

19.11.2012

Zbraně mlčí, první světová válka už skončila a druhá ještě nezačala. Zdánlivě se nic neděje, ale už teď se dají rozpoznat prameny budoucích temných událostí. Ta největší vřava se však odehrává v hlavě ústředního hrdiny. Je to nepoučitelný idealista, který vlastně neví co chce. Obchoduje s náhrobky, neúspěšně básní a takřka denně polyká dávku hořkosti, kterou ho krmí všichni ti rádoby vyrovnaní lidé okolo něj. Je svým způsobem slaboch – udělala to z něj válka? Možná ano, ale není skoro lepší být mentálně narušený? Třeba by jinak dopadl jako jeho láska Isabela, která byla vyléčena ze schizofrenie, ale také veškeré nápaditosti a originality.
Myslím si, že tato kniha je hlavně o hledání sebe sama. To hledání je ještě vystupňováno válečnou zkušeností, člověk je ještě více zmatený, když musí místo učení na maturitu střílet do svých vrstevníků. Někdy je tak zmatený, že zapomíná(což není případem hlavního hrdiny)...

„Zřejmě byly ty časy pro každého jiné."
„Snad aspoň přiznáte, že byly tehdy lepší než dneska!"
„To je možné!"
„Jak to, možné? To je jisté! Měli jsme pořádek, stabilní měnu, neměli jsme nezaměstnanost, ale kvetoucí hospodářství a byli jsme váženým národem. Nebo nechcete přiznat ani to?

...a nechává se vždycky napálit. Dnes už snad nic takového nehrozí.
Černý obelisk není ani zdaleka tak akční jako Na západní frontě klid. Ale obsahuje mnoho podnětných myšlenek pro naivní jedince, a proto bych jej prohlásil za minimálně srovnatelný s Frontou.

P.S. V knize vystupují dvě ženy českého původu a obě jsou to... no ne snad děvky, ale jsou docela přelétavé. Odraží to snad autorovy skutečné názory či zkušenosti?

10.11.2012

Toto je už xktá kniha přečtená od Remarqua a bohužel mě tolik nezaujala jako ty předchozí. oceňuji, že se odehrává mimo válku. Hodně jsem se dozvěděla o vývoji Německa po válce. Také se mi líbilo nevšední prostředí, kde se kniha odehrává.

02.09.2012

Čítala som 1x ešte ako tínedžerka a táto kniha bol môj prvý krok do dospelosti. Kniha obsahuje krásne a hlboké myšlienky.
"Prišli sme. Ľudia vždy a všade prichádzajú. Čas je predsudok. To je tajomstvo života. ibaže to nevieme. Ustavične sa usilujeme dostať sa niekam."
"Kde je hranica, čo delí chaos od poriadku a kto ju môže prekročiť a vrátiť sa späť? A kto je pomätený, poznačený, odvrhnutý, nie sme to my s našimi hranicami, s naším rozumom, s usporiadaným obrazom sveta, alebo tí druhí, ktorými zmieta chaos a hádže blesky?"

10.08.2012

Myslel som si, že to budem čítať minimálne 3 týždne. Ale každý deň som sa do toho viac a viac ponáral, a za 7 dní bolo po všetkom. Neuveriteľne dobre napísaná kniha, natrieskaná pozoruhodnými myšlienkami.

Kniha, která v sobě skrývá plno zajímavých a nadčasových myšlenek. Kdybych si měla vybrat ty, které mě nejvíce zaujaly:

"... kdyby to, co se píše v úmrtních oznámeních, byla pravda, pak by byl člověk absolutně bez kazu.. nic se tu nevyskytuje tak často jako láska, která se v čisté podobě vyskytuje v normálním životě tak zřídkakdy... ve smrti však září odevšad..."

"... vše, co člověk provedl, vymazala smrt, stal se z něho ideál.. "

"... když jsme se v poli na rozkaz zúčastňovali bohoslužeb a duchovní různých vyznání se modlili za vítězství německých zbraní, uvažoval jsem často o tom, že se přece právě tak modlí angličané, rusové, francouzi, američani, japonci za vítězství svých zbraní, svých zemí... a Boha jsem si představoval jako nějakého uspěchaného předsedu v časové tísni, zejména když se modlily dvě země stejného vyznání... pro kterou se měl rozhodnout?Pro tu, co má víc obyvatel? Nebo tu co má víc kostelů? A jak by to bylo s jeho spravedlností, když se oboje pevně modlili?"

04.06.2012

Bajecna kniha, skvely spolecnik do tmavych destivych dni. Zacatek me nudil, ale po par strankach byla pocatecni krize zazehnana a ja si mohla nerusene uzivat Remarquovych obratu, skvele vykreslenych postav a poutaveho deje.
Trochu me mrzi, ze jsou si jeho knihy podobny jako vejce vejci, konec je predvidatelny, ale presto me k jeho kniham vzdy neco tahne - jako magnet :-)
A nikdy nelituji, ze jsem knihu precetla...

13.03.2012

super kniha plna hlbokych myslienok ale i neskutocneho humoru. do smrti zrejme nezabudnem na scenku s vytahovanim klinca zo steny :)

03.10.2011

Úžasná nadčasová kniha, plná ponaučení. Jestli někdo váhá, kterou knihu od Remarqua (třeba jako povinnou četbu) vřele tuto doporučuji.

14.07.2011

Úžasná kniha! Kdo je "normální" a kdo "šílenec"? Proč stojí vedle sebe nemocnice a blázinec? Šílená Isabela se svými originálními otázkami a odpověďmi na ně, je to nejbarevnější stvoření, když je "vyléčena", upadá do šedi, průměru a nezajímavosti. Nádherné pasáže, kdy Ludvík uvažuje o smyslu našeho pinožení. Paralely s druhy náhrobků, které si člověk může pořídit pro život posmrtný. Fantastické popisy a vyprávění, které líčí přátelství, nepřátelství ... Jiří Kroll je filosof života.