Černý pavouk
Jeremias Gotthelf
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306478/bmid_cerny-pavouk-M2F-306478.jpeg
4
83
83
Jeremias Gotthelf (1797–1854) je považován za nejvýznačnějšího švýcarského prozaika před Gottfriedem Kellerem. Nejvíce jsou oceňovány jeho povídky a kratší román Černý pavouk. Ten vypráví o hrůzách na švýcarské vesnici před několika sty lety. Celý děj je vsazen do poklidného rituálu křtu dítěte a následné bohaté hostiny se zajímavými obyčeji někdejšího švýcarského venkova. -- zdroj: legie.info --... celý text
Přidat komentář
Jedna z knih, kde je předpokladem velká představivost, bez které se jedná o krátkou povídku. Přestože dnešní pojetí hororu je logicky v jiné rovině, dá se i tento výklad historie z pohledu osvíceného pastora působícího v obci Lutzelfluh na území Bernského kantonu ve Švýcarsku postavit na stejnou úroveň, ne-li výše. Možná právě s ohledem na své stáří a nekomplikovaný popis se pro mne text dostal právě z roviny "horor" do roviny literárního díla. Časově se děj upíná na období působení Řádu německých rytířů v čele s rytířem von Stoffeln. Nechybí zvůle na poddaných, ďábel, smlouva, vina, trest, morová rána, černý pavouk, pýcha, bezbožnost. Než číst jakýkoliv horor tak si raději vemu znovu tuhle knižku.
Na tu dobu dobré počteníčko. I když nejsem z generace, která by chodia pravidelně do kostela a v myšlenkách se zaobírala Bohem, kouzlo to mělo.
Velmi temný příběh o zápasu dobra nad zlem.V knize je i zamyšlení nad naší společností,obzvlášť v této době tady takový strach z pavouka chybí.....Také bylo velmi zajímavé číst o různých zvycích např.u křtin.
Temný starý príbeh. Ani neviem povedať, čo na mňa zapôsobilo silnejšie. Či dej samotný, alebo atmosféra a duch doby, kedy táto novela vznikla a ktorý sa veľmi silno v diele odráža. Hoci je strašidelné rozprávanie písané ťažkým, archaickým jazykom, je napínavé a číta sa dobre. Treba sa však vyrovnať s takmer dvesto rokov starým pohľadom na zobrazenie dobra a zla, s postojmi autora - kňaza a konaním postáv, ktoré je determinované najmä vierou v Boha a presonifikovaného diabla.
Vynikající hororová novela z 19. století, odehrávající se ve švýcarských Alpách. Dílo má velmi napínavý děj, ale zároveň nám velmi nádherně popisuje život na selském statku v 19. století. Děj i poučení z něj aktuální i pro dnešní dobu, jelikož se dotýká i současných mravních hodnot jak v našem myšlení, tak i v našem konání.
Téměř dvě stovky let stará novela klasika švýcarské literatury Černý pavouk. Na pomezí až hororu napsaný příběh knězem, takže je to hlavně o víře. Ale jinak jsem byl překvapen, jak napínavý a hrůzný je to příběh o boji s ďáblem mezi alpskými vrcholky.
I přes své stáří, mě Černý pavouk nezaujal. Uvedení do děje s křtinami dítěte bylo pro mě zdlouhavě nudné a ona hrůza v podobě strachu z pomsty a pavouka, který děsí novopečené matky a jejich děti mě nechala chladným. Námět i přesto byl v pohodě, ale z textu je cítit, že Gotthelf velmi sympatizoval s rolníky a odsuzoval šlechtu. Na jednu stranu se to má tvářit jako horor, ale je to spíše taková sociální novela s odhalením tehdejšího, vesnické života ve Švýcarsku. Kdybych se chtěl o dané době a zvycích více dozvědět, asi si přečtu něco naučného, ale takto v příběhu mi to spíše vadilo. Autorovo srovnání s dílem s E. A. Poeho je pro mě naprosto bezpředmětné, protože povídky jako Předčasný pohřeb jsou úplně jinde. O několik levelů výše.