Červená Karkulka

27.11.2019

3 hvězdičky za nápad zpersonalizovat knihu, ačkoli by to spíš měl být potlesk pro Modrého slona. A další za to, že je má dcera pohádkou nadšená a já musím knihu večer co večer číst. Čtu ji tak dlouho, že už ji znám nazpaměť. A proto už mám potřebu se vyjádřit :-)

Neberu v potaz určitou nesmyslnost té pohádky jako takové, že si malá holka splete babičku s chlupatým vlkem, který mluví a ještě se jim v žaludku nic nestane.

1) Neskutečně mi vadí absence spojek. Krátké věty. Někdy mi to přišlo, jak kdyby tam ty věty byly jen proto, že chtějí děj natáhnout.
2) Některou přímou řeč by v reálu nikdo neřekl.... nebo snad nějaké dítě přijde za maminkou nejlepší kamarádky, se kterou jsou podle všeho spřízněné duše už nějakou tu dobu a dialog zní
"Ahoj Karkulko? Jdeš pro Terezku" "Ano prosím a chtěla jsem se zeptat, zda by vaše dcera...." - really?
3) Karkulka s Terezkou přijdou těsně před dveře chaloupky a v tu chvíli Terezka řekne, že skočí ještě k panu myslivci, aby ho pozdravila. Pochopila bych, kdyby se tak rozhodla na kopečku, na dohled, ale těsně u dveří, kdy už chce Karkulka klepat?
4) 2 věty o tom, jak musí být myslivec strašně potichu, aby náhodou nezaskřípala podlaha a aby vlka neprobudil, ale pak jakoby nic - rozpáře mu břicho, babka pak ve skříňi hledá nůši - ale to vlka samozřejmě šanci vzbudit nemá.

Těch vět, u kterých se mi kroutí prsty na nohou je dost.
A vím, že jsem dost negativní, ale těm dětem je to jedno. Oni jsou rádi, že v té pohádce vystupují taky. A to je hlavní