Červená kůlna
Ota Hofman
Kůlna vůbec nebyla červená, ale jak Míša hned poznal, byla to nejlepší kůlna na světě. Našel v ní totiž ostrov snů a s ní objevil dědu Andrýse, kamaráda sice o víc než padesát let staršího, ale s klukovským srdcem a sněním, který nikam nepospíchal a nic moudře nezdůvodňoval. Tak vzniklo přátelství, které oba obohacovalo, tak vznikla postupně i hra na kůlnu, která už vlastně ani nebyla. Příběh červené kůlny napsal Ota Hofman před více než čtyřiceti lety, mnohé se mezitím změnilo, ale základní myšlenka stále platí: člověk jen těžko hledá někoho blízkého a když ho najde, je to dar, kterého by si měl vážit...... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1987 | Útěk |
2009 | Chobotnice z Čertovky |
2008 | Návštěvníci |
1998 | Lucie, postrach ulice |
1990 | Pan Tau a tisíc zázraků |
Bez zbytočného sentimentu a s humorom napísaný príbeh o nezvyčajnom priateľstve medzi starým mužom a chlapcom, ktorých spája spoločný pocit samoty a predstavujú tak dva typy outsiderov, z ktorých jedného spoločnosť zatiaľ nezačala brať vážne a druhého vážne brať prestala. Nemyslím si, že by bola knižka určená práve pre deti, skôr ju ocení (a pochopí všetky narážky okolo) ten, kto dokáže porozumieť obom svetom - teda rovnako detskému ako dospelému. Navyše dej rýchlo odsýpa a množstvo vecí tak zostane iba načrtnutých (rodinné väzby, šikana, starcova záľuba v ženách), ale to vnímam ako súčasť Hofmanovho "filmárskeho" štýlu. Za pozornosť stojí samozrejme aj veľmi vydarená adaptácia Jiřího Hanibala.