Červené botičky
Anna Zonová
O autorčině povídkové prvotině Jiří Olič napsal: "Nemluví o rybičkách v tůni nebo o lánu řepky v obležení včel, ale o Sudetech. Německých, potom českých. Řeč je o lidech, kteří jsou kubisticky hranatí. Zonová je podává prózou, jejíž výraznost a přímočarost se kdysi nazývala expresivností a libovala si ve stručnosti na rozkazovací způsob: Jdi! Proč? Včera!" Sudety tvoří ovšem pouze kulisu k povídkám. Jejich vykořeněnost a syrovost má však svůj věrný odraz v autorčiných hledajících postavách, neboť je to kraj zalidněný vyhnanci a přivandrovalci. Názvy povídek: Muž, který mi přestal vonět; Haló, no tak haló; Zmražené kuře; Pop; Jednu pistáciovou… ... celý text
Přidat komentář
Boží. Takové drsnější Směšné lásky od Kundery, ale je to napsáno stručně. Právě díky té stručnosti a úsečnosti jsem měla pocit, že mě autorka fackuje. "Vzpamatuj se, naivní spratku, vítej ve světě dospělých." Jakoby vás někdo polil studenou vodou.
Fakt to tak je? Fakt jsou všichni promiskuitní, agresivní, se sklony k alkoholu?
Díky takovýmto knihám pak několik dní pochybuju sama o sobě a o svém vztahu ke komukoliv. Ale knihy emoce vyvolávat mají, a tahle jich vyvolává fakt hodně, sečteno a podtrženo, must read.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Za trest a za odměnu |
| 2013 | Lorenz, zrady |
| 2007 |  Boty a značky |
| 2001 | Červené botičky |
| 2019 |  Polárník, panovnice a prezident |
vůbec mne nezaujalo