Červenec

20.03.2021

Určitě zaujme rozhořčená kritická reakce na aktuální událost v básni Hypotéky. Letmé postřehy i životní zkušenosti jsou inspirací i pro dalších verše s ne příliš častou tematikou. Například Vdovci: " Tak se zbavují věcí. Nejdřív vysavače. Za jeho zvukem vždycky cítili, i v jiné místnosti (a mimo očistec), anděla svého žití, a něco vsálo se i z prachového peří, až zbyly peroutky na vymetání sazí. U stropu se chvějí vlákna pavučin, ačkoliv křídla dávno křížem složená hloubí si v hrobě jenom mělké jamky pro svůj věčný spánek. Tak se zbavují věcí. Potom klavíru, příliš velké truhly pro vzpomínky, příliš malé rakve pro ticho, které se rozbolívá i po vrznutí dveří, a nikdo za nimi, ani šustot sukně, ani kroky pochovávané v koberci, tak diskrétním, že tajil i tuto drobnou smrt, než vsáli mu ji i s peřím prachovým těch křídel andělských. To dovedou jen ženy, nechati člověka s věcmi mrtvými, bojí se potom doma sám, přichází v noci stále později a páchne trochu vínem za ten klavír a za ten vysavač, které teď možná někde zpívají o čistotě světa a kráse samoty."