Poslední člověk
Doug Naylor
Červený trpaslík série
< 3. díl >
Dvě světově proslulé knihy o vesmírné těžařské lodi Červený trpaslík (česky Argo 2002, 2003) z přelomu osmdesátých a devadesátých let sepsala autorská dvojice Rob Grant & Doug Naylor. V polovině devadesátých let se oba autoři k tématu vrátili, tentokrát každý zvlášť. Kniha Douga Naylora sleduje příběh posledního člověka v tři miliony let vzdáleném vesmíru. David Lister třímá v rukou osud celého lidstva. Jedinými pomůckami mu přitom jsou jeho duchaplnost, mazanost a dvoustrana s dámským prádlem, vytržená z nabídkového katalogu zásilkové služby. A samozřejmě u toho nesmí chybět Rimmer, Kocour a Kryton.... celý text
Přidat komentář
David Lister utíká z intergalaktického vězení, má zlého klona a vše končí na planetě, kterou obývá devastující virus Hněv.
Sólovka Douga Naylora ve světě Červeného trpaslíka se moc nepovedla. Snaží se o velkolepý sci-fi příběh a zapomíná přitom na vtipy. Sem tam se najde opravdu vtipná scéna nebo dobrý nápad, ale není toho moc.
Asi padesát stran se tam připravuje příběh na to, jak Arnold Rimmer potká svého syna (jehož zrod mi nepřišel vůbec špatný). Chudák Rimmer junior si vždy myslel, že je jeho otec chrabrý hvězdný admirál, ačkoliv je ve skutečnosti zbabělým opravářem automatů na polívky. Jenže z toho nakonec nevzejde nic zajímavého ani vtipného.
Skvělé charaktery ze seriálu ustupují do pozadí, protože se všichni pod vlivem toho epického příběhu mění k lepšímu, tj. k nudnějšímu. Posledních dvacet stran je vyloženě jak z nějakého fantasy. Všichni jsou hrdinové - až na zlotřilého padoucha a démonické zlo - a dojde i na dojemnou oběť. A to prakticky bez jediného vtipu. Tenhle Trpaslík nefunguje.
Pět dutohlavů z deseti.
Knihu jsem přečetl velmi rychle. Za červeného trpaslíka jsem vděčný v jakékoliv podobě. Chtělo by to víc takových knih.
Zmatené, splácané narychlo. Vztah McGruderová/Rimmer byl jiný než v předchozí knize...že by tady se pánové rozcházeli? No každopádně kvalita dost pokulhávala za předchozími díly. Dočetl jsem to tak nějak z povinnosti.
Děj knihy byl sice poněkud rozházený, ale pro fanouška Červeného trpaslíka byla kniha poměrně dobře stravitelná. Některé pasáže byly zábavné více než jiné. To se stává a celá kniha z toho sice vychází jako nejhorší z celé série, ovšem i tak se podle mého vejde do průměru.
Miluji Červeného Trpaslíka. Pro mne není lepšího seriálu. Bohužel knížky mi přijdou o hodně méně vtipné a tak jako utahané. Ano, celé universum hezky rozšiřují, takže pro fanoušky je to určitě povinnost. Ale seriál je seriál - nepřekonatelný!!! To samé platí u všech čtyř knih.
Musím říct, že tento díl se mi líbil z celé série nejméně. Škoda, že se autoři rozdělili, kdyby tomu tak nebylo, možná by i třetí díl stál více za to a byl by mnohem lépe napsaný a vtipnější.
Pro mě jednoznačně nejslabší díl. Chlapci se rafli a tak si každý uklohnil něco solo: Grant své Pozpátku a Naylor Posledního člověka. Naylor sice prohrál, ale i Robovi něco chybělo. S odřenýma ušima za 3***, přesto asi nemůžu doporučit, jsou rozhodně lepší knihy...
Osobně...velké zklamání. Na Červeném Trpaslíku jsem vlastně vyrostl a tato kniha mi přijde spíše jako výsměch ČT. Nějak si nedokážu představit seriál, kdyby vznikl podle této knihy.
Rád bych opravil uživatele LavinaVRovine, nejdřív vznikla kniha, pak až seriál. kniha se mi moc líbila, ale už nebyla tak dobrá jako předchozí díly.
Že ... skončil s ... a z ... se stal ... ? Neuvěřitelné, ty poslední tři stránky knihy jsem nikdy neměl číst... ale jsem rád že jsem je přečetl x)
Nevím, co se ostatním nelíbilo na knize, ale mě přišla stejně dobrá jako druhá. :) Hlavně Rimmer byl vynikající.
Předchozí tři knihy Red Dwarf jsem četl s radostí od začátku do konce,ale Poslední člověk to byl pro mě problém,protože mě postupem přestávala kniha bavit.Ikdyž má i tenhle díl některá skvělé pasáže přesto se jedná o nejhorší knihu série. 75%
Podle mého Naylor není tak dobrý spisovatel (a scénárista?) jako Grant a když píšou spolu, tak to nejde tak vidět. Ale kniha napsaná samotným Naylorem se mi z těch čtyř líbí nejméně. Až moc sentimentu, který k Red Dwarfovi nesedí. Stejně jako pokračování seriálu jen pod Naylorovou taktovkou, tak ani kniha nedosahuje takových kvalit, jako když je přítomen také Rob Grant.
Nápad přečíst tuto knihu jsem dostal po přečtení stejnojmenné knihy Bogatiho. Chtěl jsem si jen porovnat, jak se se stejným tématem vypořádali různí autoři. Až v okamžiku, kdy jsem ji držel v ruce jsem si uvědomil, že půjde o nesrovnatelné knihy. Svůj názor na fantasy jsem už ventiloval, nepřekvapí proto, že jsem Červeného trpaslíka nečetl, ale ani neviděl seriál (i když jsem o obojím slyšel) - neposoudím proto jestli a do jaké míry je v něm obsažen humor. V Naylorově Posledním člověku (který napsal samostatně a jako v pořadí 4. knihu série) jsem na něj nenarazil anebo to byl humor, který nejsem schopen vnímat. Na štěstí šlo o pár stránek a víc času mi zabralo slepení té hrsti listů do jednoho celku, abych mohl knihu knihovně vrátit, než vlastní čtení, takže mne ani zvlášť nenaštvalo, že mi kniha nedala zhola nic. A hodnocení jsem dal přesto vyšší jen proto, že jde u kultovní seriál a že jsem si vědom toho, že je řada čtenářů, kteří tenhle druh literatury prožívají (na rozdíl ode mne).
Kam se vytratil humor? Na druhou stranu nemám tendenci porovnávat linii knihy s linií seriálu.
Štítky knihy
humorné sci-fiAutorovy další knížky
2002 | Nekonečno vítá ohleduplné řidiče |
2003 | Lepší než život |
2020 | Červený trpaslík – Omnibus |
2003 | Poslední člověk |
Rozdělení spisovatelského dua moc neprospělo, ale stejně jsem se dost pobavila a smála nahlas (proto, že znám ty vtípky ze seriálu nazpaměť?). Ale jen těm vtipům, děj byl trochu ujetá, zmatená a překombinovaná slátanina (ale ne ujetá v trpaslíkovském duchu!) a postavy měly takové nějaké nestandartní chování, ehh, SPOILER, proč hrdina Rimmer a proč takový happyend s Listerem a Kočanskou?