Červnové svítání
Jiří Strnad
Novela Červnové svítání vypráví o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic - příslušníku panského stavu, vojákovi, autorovi poutavého cestopisu a výborném hudebním skladateli, jehož život také skončil krátce po svítání toho dne letního slunovratu. Kniha není literárním životopisem v tradičním smyslu. Metodou ostrých, jakoby filmových střihů a prolínáním časových rovin skládá jako mozaiku obraz rozporné osobnosti a jejího sepětí se stejně rozpornou dobou. Dobou, jejíž společenské zákonistosti nemohl šlechtic Kryštof Harant přesáhnout. Přesáhlo ji jeho umění.... celý text
Přidat komentář
Kniha je důkazem, že silný příběh nepotřebuje mnoho slov. Má jen něco málo přes sto stran a formát A6, ale zasáhla mě.
Vyvolává mnoho otázek ... o české minulosti, současnosti i budoucnosti. O češství jako takovém. O tom, jak jsme zbyli sami (a v historii ne jednou, že). Jak pozice a moc ohne charakter, vymaže přátelství. Jak inteligence a vzdělání může rychle vést k záhubě. Jak stačí udělat jednu jedinou chybu ...
Kniha je psána formou krátkých střihů, představuje plejádu známých šlechtických jmen. K plnému pochopení je potřeba aspoň částečná orientace v dějinách. Autor blíže nepředstavuje ani postavy, ani dobu, natož historický kontext. Skáče z jednoho roku do druhého, zdánlivě bez ladu a skladu. To činí knihu trošku hůře čitelnou, ale po přečtení jsem ráda odpustila.
Knihu jsem si vybrala do Výzvy, chtěla jsem červnovou a moc možností k výběru nebylo. Přiznávám že pro tuto jsem se rozhodla spíš díky počtu stran, 144 snad zvládnu přečíst i když mě to nebude bavit. No dopadlo to tak že jsem na konci litovala že není mnohem delší, chytlo mě to, nejraději bych si ji nechala. Dokonce jsem doma nalistovala v Toulkách českou minulostí příslušné kapitoly a hledala další informace o Kryštofu Harantovi. Škoda že v knihovně nemají Harantův životopis od Marie Koldinské , moc ráda bych se s touto obdivuhodnou osobností seznámila víc.
..................................................................................Výzva 2019/6
Hudba je to, čo zostáva medzi tým, čo je a čo by mohlo byť... Kryštof Harant. To je najvýstižnejšia predstava o tom, čo znamená hudba aj v mojom svete od magnetofónových čias.
Zdařilé je zpracování v podobě děje přerušovaného obrazy z minulosti. Na malém prostoru a ve zkratce jsou tak představeny osobnost Kryštofa Haranta i jeho nevšední osudy ve značné bohatosti a šíři. Tempo vyprávění je poklidné, atmosféra evokuje vzpomínání a rekapitulaci života na jeho předčasném sklonku.
Novela vypráví o geniální osobnosti Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl na svoji dobu velmi sečtělý a vzdělaný, a jeho zájmy byly širokospektré. Ovšem jeho zájmy nebyly povrchními znalostmi a dovednostmi. Za jeho úspěchy byl vrozený talent a cit pro danou věc, a především zápal. Na svoji dobu byl, až příliš a nepohodlně pro Habsburky, mužem s bystrým rozumem a úsudkem, jehož názory nebyly tehdejším mocipánům pochuti, a proto musel být jeho život předčasně ukrácen na počátku pohnuté doby temna, společně s dalšími významnými osobnostmi, jednoho červnového rána Léta Páně 1621.
Vřele doporučuji čtenářům, kteří se zajímají o toto historické údobí našich dějin.
Autorovy další knížky
| 1987 |  Červnové svítání |
| 1982 |  Ultimátum |
| 1998 |  Místní dráha Ondrášov - Dvorce na Moravě |
Mé hodnocení je ovlivněno tím, že mám značné mezery ve znalosti dějin a zároveň obdivuji Kryštofa Haranta jako skladatele a osvíceného člověka. Doufala jsem, že se dozvím více informací. Zvraty a přerušované rozhovory na mě byly místy moc trhané. Některé události jsem si během čtení dohledávala a došla k tomu, že jsou v knize pojaty dost volně nebo jako literární námět. Knihu jsem objevila v kinhobudce, je to svižné čtení, jako dělané na cestu (za dvě hodiny máte přečteno). A já ji do té knihobudky zas odnesu zpátky.
(Při čtení mě několikrát napadla paralela s Májem. Je zajímavé srovnat, jak se hlavní postavy rozdílně chovají poslední noc svého života, respektive, jak to popisuje básník a žurnalista.)