Česká cesta z covidu

27.09.2023

Tuto knihu považuji za velmi cennou, protože je jedna z prvních svého druhu a snad ne zdaleka poslední. Sama se snažím psát články o tomto tématu, které nesmí být zapomenuto.
Zvlášť oceňuji, že je covid nahlížen z různých úhlů pohledu podle odborné způsobilosti - z hlediska imunologie, virologie, biochemie, psychologie apod. Jediný příspěvek, který mi do „celkové mozaiky nepasuje“ a vůči kterému se jakožto mladá žena musím ohradit, je ten od profesora Jana Vevery a doktorského studenta Vojtěcha Pišla, u nichž jsem si nejednou říkala, na čí straně vlastně jsou. Ve svém příspěvku autoři sledují vztah covidu a konspiračních teorií, přičemž jako konspiraci označují, když někdo považuje covid za „rýmičku“ nebo že „mocní zveličují covid“, což dle jejich průzkumu na jedné lékařské fakultě vedlo k neochotě některých studentů nechat se očkovat. To ale přece nejsou konspirace, nýbrž fakta. Naprostá většina dětí a mladých lidí měla lehký průběh covidu, který by se dal označit jako zmíněná „rýmička“ (sama jsem jej prodělala dvakrát, poprvé s týdenní ztrátou čichu a chuti, podruhé s rýmou), tím pádem „mocní“ dost zveličují vážnost covidu. Já a mnoho dalších mladých lidí jsme se nešli očkovat proto, že to zkrátka nepotřebujeme, což je i názor některých odborníků. Naopak jsou někteří mladí lidé, kteří mají po očkování problémy. Nepopírám však, že některým lidem - zvláště starším - mohlo očkování pomoct, ale měli by být samozřejmě zpraveni i o možných vedlejších účincích vakcín, které v příspěvku nejsou zmíněny ani jednou. Celý jejich příspěvek vyznívá tak, že je špatně, že se hodně lidí nenechalo očkovat a že musí reklama na vakcínu více cílit na určité skupiny. Ale proč, proboha, proč??