České konzervativní myšlení (1789-1989)
David Hanák
Kniha s podtitulem Český konzervatismus a jeho proměny za dvě stě let obsahuje podle anotace vše podstatné z českého konzervatismu za období 1789-1989. Publikace má přinášet vyčerpávající výčet českého konzervatismu a jeho osobností jako František Jan Vavák, František Palacký, František Ladislav Rieger, Josef Pekař, Antonín Švehla, Milan Hodža, Jakub Deml, Otokar Březina, Rudolf Beran, Rio Preisner, Václav Benda, Vladimír Čermák a další ... Dodejme, že vše autor promyšleně nazírá a zpracovává „konzervativní“ pravicově-katolickou optikou, která by však nemusela být nepřekonatelnou překážkou ani pro čtenáře z odlišného politického a ideového spektra. Uvedené se týká především prvních pěti kapitol, zejména v dalších již jsou osobní angažovanost autora a zaměření studie citelně patrné. Nicméně leckde a pro leckoho až provokativní text stále zůstává inspirativní a poučný. Publikaci D. Hanáka lze doporučit všem přemýšlivým zájemcům. Rozhodně však nejde o lehké čtení do vlaku, ani o bezproblémový text, který nikoho nevyprovokuje a neurazí. Inspirace lze nacházet na mnoha místech, namátkou v konceptu autoritativní demokracie tzv. Druhé republiky. Dnes taktéž hrozí zánik českého národa (např. díky rozpínavosti projektu EU) a návrat ke konzervativních východiskům a tradičním hodnotám i české obrozenské kulturní tradici může být nadějí. Povinnou četbou by měla být kritika masarykovské humanitní demokracie (s aktuálními konsekvencemi) a idealistických přístupů k zahraniční politice, s řadou tragických historických zkušeností. Velmi poučné jsou pohledy na režim po roce 1948, zejména na fatální důsledky ztráty víry v dalších vývojových etapách nebo vytrvalé iluze reformních komunistů. Studie D. Hanáka je kontroverzní, místy provokativní a někdy i nekorektní, ale stále profesionální. Autor měl schopnost a odvahu toto napsat. A to není málo. (oficiální text distributora)... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
konzervatismusAutorovy další knížky
2007 | České konzervativní myšlení (1789-1989) |
2003 | Legitimita v demokracii |
Na úvod je třeba říci, že tato kniha má svůj nepochybný význam a přínos, neboť jde o u nás (na rozdíl od např. USA) o poměrně ojedinělý pokus o určitou syntézu a zároveň vysledování historie českého konzervativního myšlení, pokud někdo něco takového existuje, přičemž autor se domnívá že ano. Po stránce popisné a informační nelze hodnotit jinak, než velmi dobře. Je zde však třeba vznést několik připomínek.
Tím prvním je určité sektářství, pokud se to tak dá nazvat, jež je naneštěstí charakteristické pro řadu konzervativců. Objektivně vzato, existují tři tradice konzervativního myšlení, anglická, která staví na racionalitě a tradici, francouzsko-španělská, vycházející z katolictví a metafyziky řádu, a německá, která silněji akcentuje národní společenství. Tyto tři tradice se navzájem mísí a ovlivňují, přičemž nelze říci, že jedna je ta správná a ostatní ne. Bohužel, právě toho se autor dopouští, což je ovšem mezi českými konzervativci poměrně běžné, když považuje za jedinou správnou konzervativní cestu tu anglosaskou a ostatní osočuje z „tupého reakcionářství".
Logicky je pro něj proto obtížné pochopit Vaváka, a Staročechy šmahem označuje za konzervativce. Nehledě na to, že se tím druhým usvědčuje ze smutné ahistoričnosti, protože jednotlivé fenomény je třeba vždy posuzovat v daném prostoru, čase a podmínkách (což byla zase pro změnu velká teze Pekařova).
Obecně, pozdější kapitoly jsou lepší než ty předchozí.