České pohádky (19 pohádek)
Karel Jaromír Erben
Starší vydání pohádek patřících k největším dílům našeho slovesného umění. Text k vydání připravila, vysvětlivky a ediční poznámku napsala Františka Havlová.
Přidat komentář
Velmi pěkná kniha. Jsem ráda, že jsem začala číst pohádky mému synovi na dobrou noc.
Nádherná knížka pro malé i velké. Hrnečku vař, Otesánek, Zlatovláska.. Není nad krásné staré pohádky.
Pohádky. Co dodat... Miluju pohádky, miluju Erbena! :-) Když čtu tuhle knížku, vždy se přenesu do dětství a vzpomínám jak jsem tyto pohádky poslouchala na kazetě nebo mi je četla mamka!
Nádherná kniha těch nejkrásnějších klasických pohádek od pana Erbena.. Prostě na ní nedám dopustit a jsem vážně moc ráda, že se mohu nazvat hrdým majitelem této úžasné sbírky..
Jestli někdo tuhle knížku nemá doma, ale vlastní nějaké no-nejm vydání z pozdně devadesátých let a dál, tak ho upřímě lituju. Miluju pohádky, ale ty opravdové. Pohádkové. Jasně, má to sto padesát let sekeru, ale stále je to pro mne to původní vydání. Nerozumím snaze nakladatelů, nahradit původní krásný text za obrázkovou blamáž.
Ale to jsem odbočila.
Rozum a Štěstí, Pták Ohnivák a Liška Ryška, Boháč a chudák, Hrnečku, vař, Otesánek, Sněhurka... ty jsou jedinečné a patří prostě Erbenovi. Tady navíc s něžnými ilustracemi.
Knížku mám i přes její nezvyklý formát hned nahoře v knihovně, a občas, když je mi večer smutno a v televizi je stomiliontý díl divného seriálu ze života, sáhnu po ní před spaním.
Nejlepší a nejpoučnější je Škola bohatí -
Stěžoval sobě chudý nádeník ženě své:
„Vidíš, ženo, já nevím, čím to je; pořád dělám, nadřu se jako pes, a přec nemám co jíst a chodím bos a roztrhaný; náš pan farář pak nic nedělá, dobře se má, jí dobře a pije, a chodí přitom jako pán.“
Žena tišila jeho:
„Mlč, blázínku, to už na světě být musí, aby někteří dobře se měli a někteří zle.“
Muž se ale s tím spokojit nechtěl, nýbrž zašel k panu faráři a ptal se ho po příčině.
„Milý brachu,“ odpověděl pan farář, „já jsem si musel dát dříve notně zadek mrskat, a proto se teď dobře mám.“
Muž šel domů, a nařezav notných prutů vrbových, dal se od ženy až do krve flákat, připomínaje neustále:
„Jen notně, jen notně!“ Když pak myslel, že již bude mít dost, vstal a očekával, zdali se mu již peníze odněkud nepohrnou.
Seděl den první ..... druhý, a nemoha se ničeho dočkat, šel zase k panu faráři, stěžuje sobě, že si dal notně zadek vyflákat a že se má přitom ještě hůře než kdy prve.
„I Vy hlupáku, tak já to nemyslel, Vy jste měl chodit do školy a učit se jako já.“
Nádeník odešel, a koupil sobě abecedu a šel do školy. Na cestě našel pytlík dukátů i zdvihl jej a vrátil se zpátky, jsa potěšen, že škola mu již pomohla. I stalo se, že pán, který peníze ztratil, dal veřejně prohlásit, aby ten, kdo by byl takový a takový pytlík našel, na kancelář jej odevzdal. I oznámeno to na kancelář, že nádeník, který dříve nuzný byl, nyní dobře se šatí. I povolán na kancelář a ptán, zdali peníze nenašel.
„I našel, když jsem do školy chodil.“ Odpověděl nádeník muž již padesátiletý, a tak ho propustili se slovy:
Aha, tak to už je dávno, po tom my se neptáme,“ a nádeníkovi peníze zůstaly.
Část díla
Dlouhý, Široký a Bystrozraký / Le grand, le large et clairvoyant
1963
Drak dvanáctihlavý
1939
Dvojčata
1939
Hrnečku, vař! / Hrnéčku vař! / Casserole cuit!
1854
Jabloňová panna
1939
Autorovy další knížky
| 2009 | Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Skvělé pohádky. ❤