Česko versus budoucnost
David Klimeš
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454182/bmid_cesko-versus-budoucnost-Wot-454182.jpg
4
19
19
Novinář David Klimeš přináší ve velmi aktuální knize přehled některých z těch nejakutnějších problémů, jimž dnes čelí Česká republika. Situaci přirovnává k předčasné krizi středního věku, která se projevuje nespokojeností, nejistotou a neřešením příčin problémů. Výsledkem je „zaseklý stát“ bez silných sdílených hodnot, který nedokáže řešit některé nejnaléhavější úkoly. K nim patří například exekuce a dluhová past, do které padá stále větší procento obyvatel Česka, nebo důchodová reforma, kterou se stále nepodařilo prosadit. Tyto a další palčivé problémy autor rozebírá na základě aktuálních dat, ale nechybí ani srovnání s masarykovským postojem k „naší nynější krizi“. Text doplňují diskusní příspěvky dalších renomovaných autorů jako jsou Danuše Nerudová, Daniel Münich, Daniel Prokop či Tomáš Němeček.... celý text
Přidat komentář
Žijeme v zaseklém státu, tvrdí komentátor seriózního webu Aktualne.cz, a přináší pro to řadu důkazů. Současná epidemie nám názorně ukazuje, jak se věci dlouhodobě nemají dělat, a jak se to pak vymstí. Na rozdíl od mnohých prázdných kritiků však autor nabízí řešení, a ve svých dvou posledních knihách je prosazuje. Jsou to řešení, která by prospěla nejen části společnosti, což zatím všechny nutné reformy spolehlivě odsouvá, ale společnosti jako celku. Ano, snad každý z nás (s výjimkou nejbohatších, protože ti vždycky drží trumfy) bude muset něco oželet, ale pak se vyhoupneme na vyšší úroveň než je ta, ve které nás budou dlouhodobě neřešené problémy zadržovat. To, co autor nazývá PULS (prosperující, unijní, liberální a sociální Česko), je objektivně to, co nejvíce potřebujeme, ačkoli to tak subjektivně nemusíme cítit. A tak z nás je současná S(o)CKA (stagnující, czexitové, korporativistické a asociální Česko). Za mě výborná a podnětná knížka. Snad jenom TGM bych spíše shrnul autorovými slovy, než bych ho přímo citoval. Ale to je věc názoru. Je to smutné, ale potřebné čtení. Zasmál jsem se asi jenom jednou, nad citátem jistého tragikomika: "Ne, já dělám věci, které to posouvají dopředu (...) Teď řeším ty psy, protože Blesk napsal, že lidé si přejí, abychom se tím zabývali, tak to dělám..." Takové premiéry s vizí přece chceme, nebo snad ne?! Ať žije populismus, spása lidstva!
Občas mne, kor při sledování zpráv, přepadne úzkost, že tahle země svoji budoucnost promrhala a prožrala a že zlepšení či reformy buď už nejsou skoro možné a nebo za obrovskou cenu. I proto si rád čtu texty jsou ty od Davida Klimeše, který se už ve dvou knihách snaží ukázat cestu, kterou se naše země může vydat, aby měla nějakou budoucnost. Na jednu stranu mne pak tato kniha uklidňuje, že ta řešení tu jsou, i když to bude bolet (období, kdy by reformy byly bezbolestné, jsme už promrhali), ale pak na mne padne depka, že jsou to recepty, které se tu debatují 20-30 let a žádný politik neměl koule a dost síly něco z toho prosadit. Všechny ty reformy penzí, zdravotnictví, vzdělání, daňové a trhu práce už tu měly být, ale my neudělali vůbec nic a pokud přeci jenom ano, tak to další vláda zrušila.
Autor používá často přirovnání naší země k člověku, který prožívá předčasnou krizi středního věku. K člověku, kterému se daří, je v podstatě na vrcholu svých sil, ale ztrácí smysl toho všeho, zjišťuje, že to takto nebude fungovat věčně a uvědomění si vlastní smrtelnosti. Označuje naši zemi za zaseklou. Daří se nám natolik dobře, že nejsme schopni udělat změny, které nám pomůžou, aby se nám dařilo dobře i v budoucnu a tuto naší budoucnost, tedy hlavně našich dětí, velkým tempem projídáme.
I přes to všechno, co jsem psal výše, mám z knihy pozitivní pocit, že to nakonec dobře dopadne, že si tou předčasnou krizí musíme projít, abychom byli schopni nakonec v poslední vteřině vybrat zatáčku a přistoupit na dané reformy. Nebudeme světovým premiantem v žádné oblasti (ale to jsme asi nebyli nikdy), ale může se i tak v této zemi dobře žít a že ty recepty nejsou ve výsledku tak složité, jak se můžou zdát. Také je vidět v náladě společnosti, že nás tímto neprovede žádný osvícený vůdce, polodiktátor, ale že si to musíme odmakat ve výsledku my sami. Knížku by si měli přečíst pro inspiraci všichni politici, kteří svoji práci nedělají jen pro prachy a jako výtah k moci - je takových dost, věřím.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Česko versus budoucnost |
| 2015 |  Aby dobro neškodilo |
| 2017 | Jak probudit Česko |
| 2022 | Doporučeno nezveřejňovat: Fungování propagandy, cenzury a médií v pozdně normalizačním Československu |
| 2013 | Václav Klaus: Deset let na Pražském hradě |
Nejlépe knihu popisuje samotný doslov: "V této rozsáhlé politicko-ekonomicke úvaze David Klimeš namaloval hodně skeptický, žalující, vyčítavý a temný obrázek naší republiky"
Správně kniha označuje problémy dané doby. Prezentuje i řešení problémů, s některými sice nesouhlasím, ale jsou z velké míry dobré a také reálné. Příliš dlouhé kapitoly s úryvky děl TGM pak vystřídala dobrá pointa srovnání situace konce 19. se situaci aktuální. Následující kapitola o strachu našeho národa byla také výstižná. Mnoho šťouchanců do vlády ANO je velmi přesných - neopakuje stokrát omýlané problémy s Babišovou minulostí, ale přináší na vzduch idee, které mělo ANO realizovat a bohužel to v záplavě práce nad ničím ještě nestihlo. Místy mi bylo až smutno, jak přesně bylo pojmenováno ohromně množství věcí, které jsou v Česku špatně, ale v záplavě dalších si na ně už člověk ani nevzpomene.