Československé opevnění 1935-1938

V roce 1935 se rozhodla armáda Československé republiky mezi dvěma alternativami obrany proti fašistickému Německu. Před vyzbrojováním armády tanky a letadly dala ČSR přednost stavbami pevnostních srubů podél hranic s nepřítelem.
Dne 29. září 1938 byla v Mnichově podepsána dohoda o odstoupení a naši vojáci museli opevnění v pohraničním území opustit. Dohodu „o nás bez nás“ tehdy podepsala: Velká Británie, Francie, Německo a Itálie.
Všechny opevnění, která se stavěla podle vzoru Maginitovy linie ve Francii, tak padla bez jediného výstřelu. Železobetonové stavby, z nichž měli nacističtí generálové strach, opouštěli českoslovenští vojáci se slzami v očích. Byli připraveni bojovat a věřili ve své síly i schopnosti pevnosti ubránit. Nyní odcházeli zrazeni a bezmocně se dívali, jak hitlerovci obsazují stavby.
Tisíce inženýrů, odborníků a dělníků vytvořili velké dílo, které svědčí o jejich vysokých schopnostech a odhodlání. Kopie staveb z Maginitovy linie dokázali v neuvěřitelně krátké době přejít k vlastní konstrukci lehkého a těžkého opevnění, které mělo na svou dobu špičkové parametry.
Pevnostem, které nezničila nebo nepoškodila lidská ruka, nijak významněji neuškodilo ani půl století, kdy většinou bez jakékoliv údržby a oprav vzdorují nepřízni počasí…