Český jazykový atlas 4

03.02.2023

Skvělé, monumentální dílo českých dialektologů - skláním se před jejich piplavou prací, tleskám a vzdávám hold výsledné podobě všech svazků. Podává první úplný obraz o územním rozrůznění českého jazyka a převážně se zaměřuje na větší i menší nářeční celky a vztahy mezi nimi. Přináší výsledky přímého terénního výzkumu z let 1964 - 1972, prováděného ve vybraných obcích, a z let 1973 - 1976, prováděného ve městech.
Publikace jsou určeny spíše do rukou odborníků či studentů bohemistiky. Ale ani laici, kteří se aspoň trochu o náš jazyk zajímají, nemusí mít z objemnosti svazků strach: najdou zde zajímavá témata a přehledné mapy. Český jazykový atlas patří mezi knihy, které se nečtou od začátku do konce, zato se do nich nahlíží a se zájmem se jimi listuje.
Zároveň daleko přesahují své jazykovědné zaměření - přinášejí cenné poznatky i pro badatele jiných oborů, např. archeologie, historie či geografie.
Jazykové mapy totiž klidně můžeme přirovnat k těm geologickým, z nichž lze odhalovat i vývoj zemské kůry v daném teritoriu. Navíc zde použitá netradiční zobrací technika - kombinace izoglos s nápisy, šraf a značek - umožnila vypracovat mapy, jejichž velkost nepřekročila formát běžné knihy. Nechybí k nim detailní výkladové komentáře, které doplňují získané informace, shrnují výsledky výzkumu, hodnotí jazyková fakta, zkoumají vztah regionálních útvarů k spisovnému jazyku a informují o pojmenovávaných jevech.
Každý díl obsahuje vysvětlující části, které se pravidelně opakují: Předmluva, Obsah, Úvodní část s pojednáním o historii vzniku atlasu českých nářečí, Výzkum nářečí, Kartografické zpracování materiálu, Lexikální část atlasu, Komentáře, Grafická stránka jazykových map, Seznamy zkoumaných obcí a explorátorů, Pravidelné regionální obměny... a v závěru nesmí chybět rejstřík. Právě díky němu můžeme lépe nalézt pojmy, které nás přímo zajímají, s odkazem k číslu stránky, na níž je rozebírán.
První díl zpracovává slovní zásobu z významových okruhů: člověk, domácnost a místní prostředí. Druhý se věnuje slovní zásobě k tématům: zahrada, les, živočišstvo, rostlinstvo, krajina, počasí, vesnice dříve a nyní, zábava, zvyky. Třetí se zabývá tématy: hospodářství, hospodářská usedlost, polní práce, dobytek, drůbež. Čtvrtý díl zpracovává téma tvarosloví, konkrétně územní diference morfologických forem všech ohebných slov. Pátý díl se věnuje hláskoslovné části, dále zpracovává syntaktické jevy, obsahuje i část pojednávající o adverbiích a část věnovanou dodatečnému výzkumu ve městech.
Zprvu je trochu oříšek se v té změti map a faktů orientovat, ale když si čtenář zvykne na uspořádání knihy /hesla jsou řazena tematicky, nikoliv abecedně/, může se dozvědět mnoho zajímavostí. Přiznávám, že mě moc baví sledovat, jak se lidé kolem mě baví, jak mluví... a když v jejich řeči najdu nějaké výraznější nářeční stopy, vrhám se do "pátrání téměř detektivního", abych zjistila, odkud daný člověk asi pochází. Nikdy si takové dobrodružství nenechám ujít: zabavím se a zároveň oživím své znalosti. Náš jazyk nabízí nečekané možnosti.
K jednotlivým dílům se určitě budu v průběhu let ještě vracet, studovat v nich, bádat a hledat odpovědi na své otázky.