Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách - Zima
Karel Plicka , František Volf
Čtyři svazky Českého roku nazvaného Jaro, Léto, Podzim a Zima znají již celé generace čtenáře. Je v nich shromážděna téměř nevyčerpatelná zásoba lidové slovesnosti vážící se ke každému z ročních období.
Přidat komentář
Průvodce po celou zimu v podobě pohádek, písniček, her, říkadel a hádanek. Hodně z nich se točí kolem dvou významných událostí v tomto období a je to masopust a Vánoce. Když otevřu knížku a čtu z ní vnučce, vždy ve mně ožívá kouzlo zimních večerů, kdy mi z této knížky četli rodiče. Je to prolínající smutek i krásné vzpomínky. Knížka je doplněna ilustracemi Karla Svolinského a u Maškar jsem se v útlém dětství snažila tyto ilustrace vylepšit a zůstaly tam do dneška. Krásná kniha inspirující k mnoha činnostem.
Tyto říkadla, hádanky, básničky byly velkou součástí mého dětství spolu s kamarády, sourozenci jsme si v nich velmi často listovali, četli a tvořila nám poměrně velkou část zábavy.
Tato série knih se povedla. Sbírka říkadel, pohádek, písniček, ale také hádanek, s barevnými ilustracemi, byla inspirací pro mnoho dětských činností a zábavu.
Ten pocit, když takhle začíná advent a vy uvaříte kýbl čaje a zanoříte se do křesla s touhle knížkou a pocitem, že tahle zima s touhle knížkou nebude asi vůbec špatná.
...a navíc vás čekají ještě tři díly, na každé roční období jedno!
"Tentonočky, otočky,
onohočky, od kočky."
No, a hlavně Svolinský a Když jsem já sloužil... udělaly z tohoto počinu pro mě jedničku (nebo vlastně pětku *****).
Lidová slovesnost od svatého Martina po svatého Matěje,
od Prahy, z Polabí, Hané, Slovácka, Chodska i z mého kraje.
„Padesát dva květů,
dvanáct štěpů,
jedenkrát do roka,
tři zlatá jablka.“ (s.83)
Zajímavé jsou písně inspirované vojnou s Turky. („Přijeli, přijeli/ ti Turci pohani,/ zajali, zajali/ dvé mladé čeledi.“ – s. 107)
Z tvaroslovného hlediska jsou nejzajímavější texty z Chodska nebo z Hané:
„Hdyž sem bul hu Mandy,
bul bych spád do jámy,
to bulo mý ščestí,
že sem bul bos.
Kdybych bul vohutyj,
bul bych snad zabjityj,
bul bych si vo dřevák
urazil nos.“ (s. 179)
„Jož sme se dost nazpívale,
rač nám něco déte,
hoběnce se vesošile,
napit se nám déte.
Déte piva, lebo vína,
lebo gořalenke,
abe se nám ovlažile
te naše hoběnce. (s. 240)
„Byl jednou jeden starý slouha –
poslouchejte, pohádka bude dlouhá:
v ruce držel hůl,
už je pohádky půl,
a na té holi zvonec,
už je pohádky konec.“ (s. 123)
.......................................................................................................................
Čtenářská výzva 2018 - kniha s ročním obdobím v názvu
Vždycky jsem se toho jako dítě strašně bála, některé příběhy jsou úplné horory. Mám moc ráda tu rozmanitost, říkadla, básničky... Taky ta různá nářečí mě vždycky fascinovala. Jedno z nejlepších čtení mého dětství.
Moc pěkná knížka s kásnými ilustracemi Karla Svolinského. Škoda jen, že vlastním jenom jeden svazek Českého roku a to je právě Zima.
Perfektní čtení.