Cesta

07.06.2018

Pod drasticky a vyhroceně nekonečně tlustým nánosem beznaděje, zmaru, prázdnoty, sebezničení a absolutní ztráty lidskosti . . . . jemně prosvítá naděje, důvěřivost, schopnost lásky a zázrak dětství.
Vztah péče a zodpovědnosti, který dává šanci překonat nemožné. Vztah je natolik skutečný, že dává slabou naději.
"Proč to udělal?
Možná věří v Boha.
No z toho se dostane.
Nedostane."

"Když nemáš vůbec nic, udělej z ničeho obřad a vdechni mu život."

Poslouchala jsem audioknihu a byla jsem totálně zahlcena hrůzami, které museli otec a syn překonat, že byl tento paprsek příliš jemný, abych mohla dát víc než ***
Tak ne.
Tak jo :)

02.06.2018

Silný příběh o světě po tom, co se lidé dočista zbláznili a chtěli si každý kousek urvat pro sebe... A tak po velkém požáru nikomu nezbylo nic... Poslední zbytky lidí se potkávají na silnici... A mezi nimi jeden otec se synem a nákupním vozíkem mířící na jih, aby se vyhnuli zimě... Otec žije jen pro svého malého syna...

20.05.2018

Nikdy už neuvidím opuštěný nákupní vozík stejnýma očima jako před Cestou.

Cesta nutí k otázkám. Jak bych dokázal obstát? Jak bych se dokázal postarat? Našel bych takovou sílu? Jak to ten McCarthy udělal, že po pár stránkách cítíte spolu s postavami obavu z každého člověka, pocit ohrožení a úzkosti z každého domu, který může být pastí? A taky lítost nad postavami, jejich skromnost, radost z čehokoli užitečného. Lásku.

09.05.2018

Pozor Spoiler!
Jakožto milovník post-apo jsem se na toto těšil, ale velké zklamání. Za boha nemůžu přijít na to o čem a k čemu ta kniha vlastně je. Příběh o ničem, od začátku do konce pořád jen to samé dokola. O postavách nic, o tom co se stalo a proč nic. Proč vlastně postavy přežívají, když stejně není pro co žít a ani z čeho? Text psán jak telegraf, holé úsečné věty o pár slovech, přímá řeč neoznačená v textu, strohá bez obsahu, pořád stejné obraty. Střídání témat, minulost, sny, myšlenky, nesourodé, zmatené, člověk neví co je co. Ta kniha je úplně prázdná, nevidím důvod proč číst, nic co by zůstalo v hlavě víc než den. Asi to mělo působit na city, ale sorry nic, možná trochu loučení na konci. Jediné co trochu působilo je to, jak materialisticky a v jakém blahobytu si žijeme a že to co řešíme jako problémy, je jen nepodstatná malichernost. Naše civilizace se pravděpodobně zahubí stejně jako jiné vyspělé civilizace v minulosti, ale na to aby to člověk věděl není třeba číst tuto knihu, ale
stačí se koukat okolo sebe.

09.05.2018

Musím se přiznat, že kdybych neviděla film, měla bych problém se na začátku chytit. Kniha mě donutila přemýšlet nejen o tom, jak pomíjivé je vše, co máme, ale také o tom, proč žít? Během četby jsem se neustále musela ptát, proč se vlastně muž a chlapec pokoušejí přežít? Proč existovat ve světe plného hladu, zimy a strachu? Konec knihy mi přišel úplně nesmyslný... Chápu, že autor asi chtěl pochmurnou atmosféru odlehčit "šťastným koncem", ale tohle se mi k tomu prostě nehodilo. Bylo to velmi zvláštní čtení, ovšem průměrné.

27.04.2018

Jsou knížky, které si přečtete ale za chvíli ani nevíte o čem to přesně bylo. A pak se Vám do ruky dostane tato malinká knížka a úplně Vás zasáhne. A toto je ten případ. Dokonalé!!!

23.04.2018

Bůh neexistuje a my jsme jeho proroci.
Knížku jsem přečetl už tak před půl rokem, ale tenhle si pořád pamatuju. Dokonale vystihuje to, čím si musel procházet otec. Po celém těle hořkost. Hořkost z toho, že na světě už není naděje. Není pro co žít. To jediné, co mu zůstalo je jeho syn. To jediné, co ho drží při životě. To jediné, co mu brání, aby zešílel. To jediné, kvůli čemu má v bubínku revolveru sedm a ne šest nábojů. O to je to těžší, že kdysi jich bylo osm.
Takový je svět, kde zítra je abstraktní pojem a kde otec se synem představují poslední ostrůvek lidství na moři toho, co lidstvím kdysi bylo. Takový je svět, který jsme stvořili.

02.04.2018

Muž-otec. Chlapec-syn. Láska. Naděj. Beznaděj. Strach. Smrt. Cesta. Strach. Smrt. Cesta. Strach. Smrt. Strach. Cesta... Smrt. Naděje.

Cestu jsem četla po letech znovu. Znovu silný zážitek. Snad ani netušíme, čeho všeho je člověk schopen, aby přežil. A čeho všeho je člověk schopen pro milovaného člověka. Nebo právě jenom pro něj. Jména nejsou důležitá. Bůh není. Nebo ano? Tato cesta (Cesta) není pro každého.

"Máte děti? Ano. A nesnědli jste je? Ne. Vy děti nejíte?..."

17.03.2018

V této knize je naprosto nádherná vylíčena otcovská láska, která přetrvá navzdory všem útrapám. Dva hlavní hrdinové jsou nuceni přežít v nelítostném drsném světě a to, že jsou spolu je v podstatě jediné, co je drží nad vodou. Také je tato kniha dost děsivá, protože kdo ví jestli se to nemůže skutečně stát?

11.03.2018

I tato kniha na mne chvíli čekala

Cesta - víra - naděje - budoucnost?
Apokalypsa?
Opět se člověku podařilo zničit, co se tvořilo tolik let?
Otec a syn - na cestě odnikud nikam...Strastiplná a bezútěšná oddysea..

"Na téhle silnici nejsou Bohem oslovení lidé. Ti jsou pryč a já tu zůstal a oni si s sebou odnesli svět..."

Ale je tu pozitivum - mají jeden druhého..

"Kdo toho kluka najde?"
Najde si ho dobro. Jako vždycky. Jako navždycky".

Kam vede cesta? I cesta může být cíl...

Velmi působivé, docela to mnou otřáslo.
A v závěru svítí světlo- ejhle, člověk...

01.03.2018

Z této knihy mě běhal mráz po zádech. Postapokalyptický svět, odosobnění - žádná jména, jen otec a syn, kteří se v "novém světě" snaží přežít a zůstat přitom lidmi. A hlavní je pokračovat v cestě ....

21.02.2018

Čistá esence post-apo žánru. Vynikající a silný příběh otce a syna na cestě. Kam vlastně? Přežít další den? Do tepla? Za jídlem? K hodným lidem? Příběh vás chytne a už nepustí, budete cítit strach, budete se radovat nad každým zrnkem obilí a hlavně ve vás dlouho zůstane.

20.02.2018

Nádherně zpracované skvělé téma. Atmosféra post apokalypsního světa z této knihy úplně sálala. Svět je tvrdý, děj je tvrdý. Krásná je láska mezi otcem a synem. Nádherná knížka. Moc doporučuji.

17.02.2018

Tak konečně dočteno! Tuhle knihu jsem četla rok. Opravdu jsem se do ní nemohla ponořit. Nápad určitě dobrý. Nevím jestli za to, že se mu tak špatně četla nemohla absence uvozovek u přímé řeči. Dialogů tam bylo celkem dost. Hlavní postavy otec a syn byly celkem ploché. Na to, že spolu pořád mluvili tak to bylo celkem o ničem. Vlastně ani jsem nepostřehla, že by měli nějaké jména. Celý příběh mi připadal jako by ho vyprávěl dyslektik. Autor skákal od jednoho k druhému.

08.02.2018

Dusivá atmosféra světa po apokalypse je vylíčená tak sugestivně, že jsem někdy neměla ani chuť si ke knize sednout. Ale ani mistrné vykreslení atmosféry „neutáhne“ 180 stránek. Příběh je nevýrazný, situace a obrazy se dokola opakují. Dvojice hlavních protagonistů je na hranici citového vydírání čtenáře. Hlavně kluk působí až rušivě a hlavně nepravděpodobně. Do tvrdého světa, kde je třeba denně bojovat o holý život, se už narodil. Nějak se mi tedy nechce věřit, že by takové dítě bylo tak čisté a altruistické, chtělo zachraňovat jiné děti, psy, zraněné lidi… Myslím, že autor chtěl své čtenáře omráčit svou obrazotvorností a naservíroval nám tolik nechutností, kolik jen dokázal vymyslet a pro jejich zvýraznění nám je ukazuje očima nevinného dítěte.

06.02.2018

Kniha, kde hlavnú úlohu zohráva atmosféra... tajomne temná... desivo mrazivá... skľúčujúca, ktorá sa cez riadky prenáša na čitateľa a vyvoláva v ňom beznádej alebo smútok spojený s depresiou...
Uprostred toho všetkého sa však dokázalo zrodiť niečo krásne, čisté a veľmi krehké, vyžarujúce nekonečnú dobrotu, ktorá žiari veľmi jasným svetlom, a preto ho musí ochranca dobra pre ich vlastnú záchranu tlmiť.

Otec a syn uveznený na ceste, v akomsi desivom medzipriestore medzi životom a smrťou, do ktorého ich uvrhla bližšie nešpecifikovaná katastrofa. Jedinou ich prioritou je prežiť a ísť cestou na juh k moru...

Aj mňa pri čítaní mrazilo a celý ten kontrast dobra a zla na mňa obrovský zapôsobil.
Autorovi sa podarilo prostredníctvom extrémne katastrofickej situácii ukázať, koľko zla je okolo nás, ktoré zatieňuje čoraz vzácnejšie dobro.
Pozor, aby sme nedopadli podobne...

04.02.2018

Jakmile kniha zavání dystopii ihned zbystřím, postapokalyptický svět je totiž pro mě velké lákadlo. A Cesta byla rozhodně dobrá volba.

Nejedná se sice o knihu, která by byla nějak závratně nabitá akcí, ale spíš o hodně působivou komorní lahůdku. Co se McCarthymu nedá upřít je skvělá schopnost vtáhnout čtenáře do ponuré neutěšené atmosféry. Putování otce a syna je spíš takový beznadějný pochod smrti pustinou.

Někdy až sterilní mrazivé rozvory otce s dítětem, ponurost, beznaděj, prázdnota - vše na jedničku. Rozhodně stojí za to přečíst.

04.02.2018

Neuvěřitelně krásné vyprávění o rodičovské lásce, co všechno je schopný udělat pro své dítě i v těch nejhorších podmínkách. Tuto knihu jsem četla jenom díky výzvě, ale rozhodně toho nelituji. Rozhodně doporučuji přečíst.

30.01.2018

Před přečtením knížky jsem tady četl komentáře a nevěřil jsem. Teď po přečtení potvrzuji vše o smutku, depresích a slzách. Perfektně vylíčen konec světa.