Cesta
Cormac McCarthy
Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.... celý text
Přidat komentář
Jedna z nejsmutnějších a nejzajímavěji napsaných knih, jaké jsem kdy četl. Ta atmosféra je jednoduše nepopsatelná.
Přečteno jedním dechem za jeden den. Ač jsem se ze začátku obávala vět bez uvozovek, tak svůj názor jsem hned po začtení změnila. Chybějící uvozovky ještě více umocňovaly už tak silnou atmosféru. Dokonalé!
Zvláštní kniha, která nemá ani začátek a v podstatě ani konec. Některé momenty jsou opravdu dost drsné a celkově je kniha depresivní. Docela mi vadilo, že nebyla popsaná katastrofa, co se stala. Ale i tak je to velmi zajímavá kniha.
Velice zvláštní postapokalyptické sci-fi. Dokonale popsaný vztah otce a syna a jejich vzájemné vnímání. Není to lehká kniha, ale krásná a dojemná..
Nedočetla jsem a už se ani nechystám... knihu jsem několikrát odložila a zase se k ní vrátila, abych jí dala šanci. Poslední pokus, který skončil tím, že mi vypadla záložka a já nemohla za boha snad pět minut najít, kde jsem skončila, vypovídá naprosto o všem- kniha je totálně o ničem.
totální beznaděj. fantastické dílo.po přečtení této knihy jsem byla vděčná za vše, co mám..
Absolútne zničujúci román. Kto hral niektorú z hier Fallout tak ich posapokaliptická atmosféra sa podobala. Stačilo privrieť oči a videl som svet ako naozajstný. To čo predviedol McCarthy v tomto diele je až bolestne reálne napísané. Pulitzerova cena sa dostala do spávnych rúk.
Velmi, skutečně velmi depresivní. Atmosféra na jedničku, ale knížka naprosto bezpointově vyšumí a zmizí. Taková postapo pohlednice.
Dost depresivní, ale mistrně napsané.
Snad u žádné jiné knihy jsem tolik nelitoval, že jsem dřív viděl film (víceméně náhodou) než si přečetl knihu
Spisovatelé by obecně měli vyprávět příběhy, případně formulovat myšlenky a všechny možné popisy omezit na nezbytné minimum. V knize Cesta nejenže popis krajiny zaujímá snad 90 procent textu, ale ještě je poznamenán nechtěně komickou snahou o nakoncentrovanou depresivnost (z černých větví visely ohořelé mrtvoly a pod nimi tekl černý potok plný mrtvých ryb apod.). Příběh nula, myšlenka triviální, v podstatě lze tím pádem Cestu označit za brak, který je vcelku nehorázně vydáván za umění.
Asi ta nejdepresivnější kniha co jsem kdy četla, zároveň také nejpůsobivější. Nezabývá se otázkami, které by celkový dojem akorát pokazily. Zabývá se pouze tím, co člověk potká na cestě, na které chce přežít co nejdéle, ale zároveň už si přeje aby to celé skončilo, protože jiný konec ho stejně nečeká.
Mrazivé a ponuré, až bolí. Stojí na dvou postavách, ale nenudí. Ač přímočará, nikam nesměřuje. Končí tak, jak končit má, jinak ani nelze. Úsečné, depresivní. Není to kniha do nepohody. I když postkatastrofická témata jsou docela profláklá a vcelku neoriginální, drží se McCarthy na slušné úrovni, a to především díky způsobu vyprávění. (Z dalších knih věnujících se podobnému postkatastrofickému tématu bych vypíchla především Malevil, Chvalozpěv na Leibowitze či Den Trifidů, které Cestu přece jen smetou stranou.)
Jedna z nejlepších knih co jsme četl. Jestliže všechno, co jsme kdy dokázali, proměníme v prach, co se stane z nás? "Cesta" je ukázkou naděje v beznadějné situaci. Naděje, že ještě zůstaneme lidmi i když se touláme spáleništěm a víme že to nejcennější, vlastní děti, nejsme schopni ochránit. McCarthyho vize současného světa je mrazivá.
Mrazí a mrazí. S takovou beznadějí jsem se ještě nesetkal.
,,A my jsme ještě pořád ty hodný?“
Velmi působivý příběh na pozadí totální apokalypsy. Temné, beznadějné, přesto velice barvitě a poutavě vykresleno. Příběh je zdánlivě docela prostý, ale čtenáře zavede až na dno, na úplný základ lidského bytí.
Mám, už vžitú a stále pestovanú, nedôveru takmer vo všetko, čo dnešný svet dokáže považovať za „umenie“. Mimo iného aj preto, že aj z hovna dokážu reklamní mágovia upliesť bič a urobiť dobrý biznis. A funguje im to.
Minimalizujte to, oni už kritici všetko to úžasné nájdu sami (len im niekedy treba jemne naznačiť, na ktorýže to objekt majú svoje cibrené schopnosti zamerať). Napríklad.
A teraz k veci, teda k Ceste.
Áno, áno. Tá atmosféra, tie drsné scény, tie srdcervúce scény, navrch sem-tam plácnuté nejaké to „múdro“ a k tomu ešte univerzálne posolstvo ukryté medzi riadkami. Ale to všetko toto McCarthyho dielo jednoducho z biedy nevytrhne. A že Pulitzerova cena? Mám padnúť na zadok? To by sa už kľudne mohla ujsť aj niektorej tvorbe páně Kulhánka. Ale Cesta McCarthyho ňou bola ocenená možno za stručnosť (alebo s prihliadnutím k celoživotnému dielu starého pána?).
Uznávam, má to svoje kvality a bezpochyby je to presne také, aké to chcel McCarthy mať. Odviedol dokonalú remeselnú prácu. No a to je asi ten problém.
Citlivé duše nech neupadajú do mdlôb, ak to vyznelo príliš cynicky. Alibisticky dodávam, že toto moje hodnotenie je vyslovene subjektívne, determinované doterajšou skúsenosťou a ovplyvnené precitlivelosťou na prehnanú PR. A taká vyšpičkovaná PR vo mne vždy vyvolá silný pocit, že opäť raz ide viac o dobrý biznis, než o čokoľvek iné. No a to potom bývam niekedy až prehnane kritický.
A bezpochyby som ovplyvnený aj tým, že práve teraz, keď vyjadreniu svojich pocitov ohľadom McCarthyho Cesty dávam definitívnu písomnú podobu, mám za sebou Gallenziho Bestseller. :-)
Jednoducho NUDÁ, prečo si nepriznať, že to nebavilo a nič nedalo okrem jednej záchvevnej chvílky na konci...nechápem prečo to toľko vychvaľujete...asi by pár ľuďom prospelo, keby boli farboslepí plus dyskalkulici
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena rozhlasové zpracování otcové a synové cesta, roadtrip postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2008 | Cesta |
2007 | Tahle země není pro starý |
2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
2009 | Dítě boží |
1995 | Všichni krásní koně |
Ze začátku jsem měla strach číst tuto knihu kvůli vysokému procentu hodnocení, ale nakonec jsem neodolala a půjčila jsem si ji v knihovně. Celou knihu jsem přečetla za jeden den a vůbec mě nezklamala, ba naopak mě naplnila hromadou otázek. Většina knihy je popis krajiny, která je celá zdevastovaná, pokrytá popelem a také jsou zde rozhovory mezi mužem a chlapcem, které jsou velmi strohé a jednoduché. Ale tento relativní klid ruší krátké odstavce knihy, které vás šokují a překvapí. Právě tyto odstavce dávají knize život a vytrhnou vás z nostalgie putování a šedého klidu.... Někdo tvrdí, že tato kniha je brak a že v ní chybí pointa. To si já nemyslím. Tato kniha je perfektním vyobrazením nekonečné nicoty, šedi a beznaděje. Někomu zase vadí, že neví, co se stalo za katastrofu, která postihla Zemi. Mě to vůbec nevadí a spíše jsem ráda, že nic podrobnějšího tam není, protože když něco nevíte, můžete si představovat různé varianty a právě to nevědění, co se stalo se Zemí, zahaluje příběh do ještě větší neproniknutelné mlhy a dává jí ještě větší nádech tajemna.