Cesta
Jack London
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341847/bmid_cesta-SJ9-341847.jpg
4
142
142
Poloreportážní příběh líčí život amerických tuláků, cestujících načerno po železnici napříč Amerikou za velké hospodářské krize na samém konci 19. století. Itinerář mladého vagabunda Jacka Londona předznamenává v této bibli českého trampingu Kerouacův beatnický manifest Na cestě.
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Road, 1907
více info...
Přidat komentář
zásadní kniha pro starou generací českého trampingu, která z víkendových lufťáků a výletníků udělala divoké tuláky, pistolníky, westmany a zlatokopy. Jack London se vším všudy, včetně rozvláčného úvodu a diletantského filosofování, ale je to i po stodvaceti letech pecka a "holubicím dál rostou křídla dravců, družstevním rolníkům touha mořeplavců"
Jak říkal Oscar Wilde, knihy nejsou morální nebo nemorální, ale dobré nebo špatné. Hodnotím tedy knihu, nikoliv morální hodnoty vagabundů. A kniha se povedla, i když na plnou palbu to není. Palec nahoru paní překladatelce. I když slangové výrazy jsou trochu napříč subkulturami a lokalitami (občas brněnský hantec, občas se hanykuje hantýres ze Žižkova), asi to lépe nešlo.
Jack London prostě píše skvěle. A ani Cesta mě nezklamala, ikdyž jsem od bible českých trampů čekala trochu něco jiného. Tohle bylo hodně drsné a s našimi čundry nesrovnatelné. JL popisuje vězení, krádeže, loupení, žebrání, zimu a hlad a nekonečně mnoho černých jízd vlakem, tedy spíš na vlaku. Hobo a tlupy hobos, které se v touze po svobodě a dobrodružství chovaly spíše jako zločinci. Moc romantiky v tom není přesto ten pocit...
"Blahobyt patří tomu, kdo si ho urve"
Tuto knihu jsem nečetla a přitom tohoto spisovatele mám ráda. Jak jsem si přečetla komentář od mého oblíbeného uživatele, hned jsem po ní šla :-) Autor vypráví o své "tulácké povaze". O cestování vlakem "načerno" , žebrání, o trampování v době, ve které žil v Americe. Život měl "divoký"..., ale jak to napsat, "tak chtěl v mládí žít, tak žil". Jsem ráda, že v mém mládí v čechách, byli trampové lidé, kteří milovali přírodu, budovali osady a u táboráku hráli na kytaru a zpívali. Také jsem byla jako mladá na '"čundru s kytarou na zádech" a spala "pod širákem" a bylo to tenkrát super, ale také jsem pracovala :-) Knihu bych asi podruhé nečetla. I když zajímavá určitě byla.
Autobiografická zážitková kniha nám ukazuje jaké byly počátky trampování, volného se potulování, po Americe na sklonku 19. a počátku 20. století. Nebyl vyvinut automobilový průmysl a tak tuláci se přesouvali vlakem. Tehdy ještě nebylo ve vlacích v provozu samočinné brzdící zařízení a tak tuláci museli obelstít vlakovou četu - tedy brzdaře! Problémy měli i mimo dráhu a tak zde autor popsal, jak to tenkrát vypadalo. Knížka je plná slangových výrazů - později byly mnohé výrazy přijaty i českými trampy.
U nás trampové nebyli potulní, ale zakládali osady a tím se lišili od potulných vagabundů ze Států. Trampské slangy jsou i dosud používány mezi "čundráky" při jejich vandrování.
Jack London čerpá námět pro tuto knihu z doby svého trampování, dlouho předtím, než začal psát knihy a stal se slavným. Představuje čtenářům nuzný svět věčných černých pasažérů, homelessáků a žebráků. Jistojistě zajímavý náhled, přesto mám s knihou malý problém - v textu zaznívají velkohubé hlášky jako "svoboda" a "volnost", ale ve skutečnosti jde o příživníky, kteří vše, co mají a jedí, buďto vyžebrají od pracujících lidí, nebo ukradnou. Za doby mamutů by zřejmě rychle umřeli hlady, neboť by jim nikdo zadarmo nic nedal. Proto dávám o jednu hvězdu méně...
Zábavné ... Jack "mušel bejt sympaťák" ; ) Vše už víceméně napsáno v ostatních komentářích a tak snad jen, že VYDÁNÍ S INTERPRETACÍ A EVOLUCÍ UŽITÉHO SLANGU (jak US, tak CS) JE VÍCE NEŽ POTŘEBNÉ!!!
"Spíš kralovat v pekle, než sloužit v nebi." (London slovy Miltona)
Kniha syrově popisuje syrový život amerických hoboes z konce 19.století, který si London sám vyzkoušel. Překladatelka v rámci autenticity překladu použila požehnaně slangových slov, o jejichž existenci jsem neměl ani potuchy. Mě osobně to rušilo. Ta autenticita byla na úkor sdělení jako takového. A to je škoda. Jinak Jack London opět potvrdil, že dobrodružství a tuláctví má v krvi. Opět pěje ódu na odvahu, nezávislot a chlapské drsňáctví. Z literárního hlediska kniha není tak dobrá jako autorovy topovky zejména ze Severu.
Najít na databazeknih Cestu od Jacka Londona znamená nehledat Cestu, ale Jacka. Kultovní kniha, od které všechny ostatní přebírají a na kterou navazují, digitálně opomíjena. Taky jsem četl tohle vydání z roku 1989. A někdejší radost opět vyvřela. Útlá knížka, ale obsahově ... "Kdo jel na osách, určitě to zná!" "Shejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi, ..."
Kelleyho armáda nezaměstnaných a velký pochod.
A London, nezkrotný, hrdý, ale i pozorující.
---
Ano, slovník by se hodil. Stejně tak i větší zařazení do Londonova životopisu. A zařazení do života českých trampů. Ale i tak je doslov užitečný. Třeba i proto, že trampové a Hoboes převzali slova z této knihy, která pak získala nový, jiný a možná i lepší význam. Díky, Jacku.
Dobrá kniha, jen jsem se občas ztrácel v tom slangu, slovníček vzadu by nebyl od věci. Nejzajímavější mi přišla část s cikánama a z vězení. Naopak ty ajznboňácký honičky působily ve svý zběsilosti jak němá groteska. Byly strašně natažený a vlastně jsem ani z toho popisu často nevěděl, co se děje. Ale jinak dobrý, moc dobrý.
Jacka Londona jsem hltala už v dětství. Nějak mě ale nenapadlo, jak příjemně mě překvapí o řadu let později. Jeho Cesta nabízí vyrovnanou dávku dobrodružství, filozofování i prostého popisu cesty samotné. Ještě se tomu zdráhám uvěřit, ale kam se hrabe Na cestě :)
Škoda přeložených anglických trampských výrazů do češtiny, které zní nesrozumitelně a často až trapně. Cestu jsem si neprožil a jsem rád, že ji mám za sebou...
Povídky. Mladý bouřlivák a tramp "hobo" London. O cestách vlakem bez peněz. Drsné podmínky ve vězení.
(2006)
Knihy od Jacka Londona mám rád. V minulosti jsem četl tyto knihy: BÍLÝ TESÁK, VOLÁNÍ DIVOČINY (7 povídek), MARTIN EDEN, TULÁK PO HVĚZDÁCH. Podkladem této knihy byly deníkové zápisky ze dvou různých období. Knihu napsal až z odstupu zhruba 15 let. Zajímavostí je, že použil autentickou mluvu amerických tuláků 19. století, takže v knize se nachází hodně slangu, ač jsem si někdy nebyl úplně jistý, co konkrétní slovo znamená. Možná by nebylo od věci, kdyby se v závěru knihy nacházel nějaký slovníček slangových výrazů, které se v knize nachází. Myslím si však, že to navodilo správnou atmosféru, tak jak mezi sebou ve skutečnosti mluvili tuláci. Kniha nerespektuje pravidla novinářské reportáže ani chronologii událostí. Kniha popisuje zážitky z cestování transkontinentálními nákladními vlaky během první velké hospodářské krize v USA a líčí další příhody, které autor prožil včetně zážitků z vězení. Autor popisuje, jakým způsobem se dostává na vlak jako černý pasažér, jak se chovat při cestě vlakem, aby nedošlo k zranění, jakým způsobem uniknout posádce vlaku a podobně. Musím říci, že to bylo velmi nebezpečné a že si zahrával se svým životem. Autor však toužil po dobrodružství a vzrušení a tímto způsobem to realizoval. Knihu hodnotím na 80 %.
JACK KEROUAC, který je autorem knihy NA CESTĚ, kterou jsem v minulosti četl, přebírá postavu rebela a tuláka, který touží po volnosti a dobrodružství. Kerouac znal dobře Londonův životopis i jeho dílo a od mládí se chtěl stát jako jeho vzor spisovatelem a dobrodruhem.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Kost hozená psovi není projevem lásky k bližnímu. Láska k bližnímu znamená rozdělit se o kost se psem, jste-li právě tak hladoví jako on.
Silná kniha ve které kontrastuje mládí většiny z nás jako nudné a nezajímavé. Jack London měl koule ze železa, pokud by se udála jen polovina věcí z toho co napsal, tak je to stále víc než dokáže nabídnout i ta nejlepší "zážitková" agentura.
Z části je to velmi zajímavé, ale hodně mi to narušuje "autentická" mluva. Je jich tolik, že se v tom ztrácím. Zajímavý život, ukazuje drzost a lehkomyslnost a proti tomu někdy i trest - kriminál nebo rvačky... Vzhledem ke stáří knihy a neznalosti železnice a přesného zeměpisu dané oblasti to pro mě ztrácí kouzlo.
Jack London je pan Vypravěč – vtáhne vás do děje, naučí vás řeči tuláků a vnutí vám myšlenku, že vydat se vlakem neznámo kam by mohl být dobrý nápad. Pod tuláctvím si nějak automaticky vybavíme krásnou ideu svobody, bezstarostnosti a divoké přírody, možná Jack London v Cestě neopatrně naznačil, jací tuláci ve skutečnosti jsou – schopní si vymýšlet, podvádět a využívat situací na úkor ostatních.
London, Kerouac, Thoreau, McCandless a písně Wabiho Ryvoly budou vždy dobrými kamarády na cestě. Je příjemné čas od času s těmito kumpány vyrazit na toulky za okraj společnosti ... https://www.youtube.com/watch?v=SlzojUqvmCQ
Nádherná kniha po jejímž přečtení člověk touží všeho nechat, vyskočit na nákladní vlak a jet vstříc neznámým dálkám a dobrodružství. Popis romantické, ale také velice drsné doby, kdy život chudého člověka, natož tuláka opravdu nestál ani za příslovečnou zlámanou grešli.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Tulák po hvězdách |
| 2002 | Démon alkohol |
| 1974 | Bílý Den |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
Ja jsem asi jeden z mala, pro koho jsou knihy Jacka Londona, utrpeni.
Tulaka jsem nedala, byt jsem se snazila hodne.
Cestu jsem se sebezaprenim docetla.
Je to jako chrlic slov.
Dve hvezdy davam prekladatelskemu kumstu, ne panu spisovateli. Nepopiram tim dokumentarni hodnotu dila, ale ta je pro me to jedine, co to muze prinest.