Cesta
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34786/bmid_cesta-WeG-34786.jpg
4
2867
2867
Na vyprahnutú zem sa zniesla ďalšia vrstva prachu a popola. Kýpte stromov sa striedajú s ruinami civilizácie. Mŕtvi nemo svedčia o bolesti a bezmocnosti, poslední živí sa nezastavia pred ničím, ani pred kanibalizmom. Sivé nebo so sivým slnkom čoraz častejšie prekrýva čierny studený dážď. Jediná možnosť uniknúť smrti je cesta – na juh. Desivá realita postapokalyptického románu Cormaca McCarthyho o putovaní otca a syna krajinou spustošenou kataklizmou. McCarthy s majstrovskou jednoduchosťou predstavuje svet, v ktorom prestali platiť hodnoty civilizácie a cenu má len to, čo pomôže prežiť ďalší deň. Uprostred nepriateľskej krajiny sa rozvíja nádherný ľudský cit, krehké, a pritom pevné puto medzi otcom a synom. Románový príbeh o láske, obetavosti a nádeji, ktorý stvorili nemilosrdne drsné podmienky, získal roku 2007 Pulitzerovou cenu.... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 2010 , Slovart (SK)Originální název:
The Road , 2006
více info...
Přidat komentář
Ufff. Cesta je skvělá, 5/5, ale... na to, jak je krátká, jsem ji četla hrozně dlouho. Několikrát jsem ji musela odložit, protože ten pocit beznaděje, který jsem z ní měla, jsem prostě neměla zapotřebí. Ale ono to člověku občas prospěje, takže když už číst něco, po čem si člověk uvědomí, jak se má vlastně skvěle, tak rozhodně Cestu!
Divná kniha. Začátek jakoby nikde, prostě najednou máme kluka s tátou v lese. Konec taky nikde, protože nevíte co bude dál. Přečetl jsem díky Výzvě. Možná bych si to vybral někdy i bez toho, protože mě sci-fi baví. Ale jinak depka, depka, depka. Dočetl jsem díky tomu, že jsem chtěl vědět, jak to skončí. A ono jakoby nic. No, už jsem četl hodnotnější kousky.
Cesta je románem v první řadě o putování samotném. Nedozvídáme se z něj, co způsobilo zkázu země, ani kdo je za ni zodpovědný. Nevíme, kolik lidí přežilo, ani jestli vůbec mají šanci na přežití. Od katastrofických románů se kniha odlišuje tím, že popisuje putování dvojce ne následně po zániku světa, tak jak jej známe, ale až několik let poté, co na zemi zůstávají poslední zbytky lidské rasy. V kontextu přečtených knih je tak Cesta jakýmsi pomyslným pokračováním Dne trifidů, jakožto pochmurná a místy až děsivá vize postapokalyptického světa několik let po globální katastrofě.
Pokaždé, když se s někým bavím o knihách, opakuju, že žádnou knížku nedokážu číst více než jednou. Poprvé v životě jsem našla výjimku!
Příběh jsem "sjela" za dva dny a nevím, jestli cítím víc beznaděj, prázdnotu, lítost... tady nejde o nějaký umělecký kudrnatý styl psaní, kniha nabízí jednoduché popisy i dialogy. Důležité je to, CO nám chce sdělit.
Dávám 5* z 5-ti. Jen díky výzvě jsem se dostala k tomuto titulu, děkuji za to!
....ten konec, mi tam moc nesedel. Spise mi to prislo, ze autor nevedel, jak to ukoncit, asi uz dochazeli napady...
Deprese na mě dýchala z každou stránkou. Beznaděj, šeď, zima, hlad. Nikdy jsem nečetla knihu, která by tyto 4 hlavní věci tak dobře popisovala. Jediné, co mě mrzelo, že nevím, jak k apokalypse došlo.
Kniha se podobá jiným post apokalyptickým dílům - hnusné počasí, zničená země, zbytky lidstva živoří a vybíjejí se navzájem kvůli shnilým zbytkům... Za mě musím říct, že se jedná o dost silný příběh, protože v centru pozornosti stojí vztah otce a syna, kteří jsou pro sebe vlastně celým světem. Děj se navíc nikam zvlášť neposouvá, hlavní hrdinové pouze jdou "na jih", aniž by měli nějaký konkrétní cíl, a nezdá se, že by měl přijít šťastný konec. Po přečtení zůstává deprese a úlevný pocit, že tohoto stavu já už se snad nedožiju. Ale kdo ví.
Ta zima a sníh byla dokonalým zobrazením beznaděje. Ještě, že svět doopravdy nekončí a můžeme si pěkně v teploučku hovět u dalších příběhů.
Příběh je napínavý, velmi zajímavý a pokud by se stala taková apokalypsa jako je v knize (ačkoli v knize jsem se nikde nedočetla, co přesně se stalo, že apokalypsa nastala, možná jsem jen přehlédla) tak by asi pud sebezáchovy a vracení se k dávným kořenům, kdy lidé žily v přírodě pocítil a prožil každý jako právě hlavní hrdinové.
Co bych knize vyčetla je naprosto chaotický popis, nikde není rozlišená přímá řeč od popisu děje a spisovatel hodně přeskakuje děj (několika hodinový až denní). Vím, že to není deník, ale styl psaní co spisovatel má, mi vadil.
Ale velkou hvězdu má konec, i když to tušíte od začátku, tak Vás konec šokuje, zamrzí, rozveselí i přivede do "reality" v knize. Ke knize se vrátím asi o něco později než ke svým oblíbenějším.
Postapokalyptická kniha,které nechybí opravdu nic. Naprosto dokonale popsané prostředí a atmosféra světa po katasrofě. Krásně napsané ,že láskou k někomu koho opravdu milujeme dokážeme až nemožné.
Text ořezaný až na Takjo. Strohý a pustý jako spálený a vyrabovaný svět. Tma a šeď. Se jmény shořely i uvozovky. Vůbec nejvýstižnější je asi popsat jazyk jako prázdný, což ale není rozhodně na škodu, jelikož to tak krásně ladí s prostředím knihy. Stejně tak jistá monotónnost - když svět skončí, těžko najít jiný smysl života, než každodenní "jít-spát-jíst". Naštěstí v té temnotě putují naši nosiči světla a nebýt jich, nejspíš bych čtení zařízl společně se svým hrdlem. Jejich světlem je to, co člověka (nebo alespoň některé) dělá člověkem - dobro. Nejde však o nějaké čisté superdobro, je spíš v odstínu šedi.
Knihu rozhodně doporučuji. Má více vrstev a může tak být klasickým post-apo příběhem, výpovědí o pevném poutu mezi otcem a synem, existenciálním dramatem, survival příručkou, horrorem...
Myslím že každému, kdo si alespoň trochu a alespoň občas zahloubá o smyslu života, rozčeří vody natolik, že si zahloubá pořádně a možná i dlouho.
PS: Podařilo se mi číst dosti vyhladovělému a musím říct, že to ještě umocňuje zážitek.
Tak dokonale literárně zpracovanou beznaděj jsem snad ještě nečetla....opravdu drsné, syrové a ponuré čtení. Tiše doufám, že se něčeho takového nikdy nedožiju, nevím, zda bych v sobě našla tolik síly co Muž a Chlapec.
Tak jo, tato.
Pri cteni knizky mi bylo stejne tezko, jako bych s nimi dychala vzduch s popilkem. Silny pribeh o preziti otce a syna, kde kazdy novy den predstavuje novou vyzvu a pokracujici cestu. Zvlastni zpusob, kterym je kniha psana, jen umocnuje depresivni dej. Po precteni si reknete, ze se nemate vubec spatne.
Takhle smutno mi po dočtení knihy ještě nikdy nebylo. Ale to je dobře, proto postapo přece čteme. Celá je napsáná velmi zvláštním, neobvyklím stylem, ale zdá se že to celý děj ještě umocňuje. A ten konec je opravdu totální depka. Super 90 %
Po přečtení mi asi ještě nějakou chvíli potrvá, než knihu dostanu z hlavy. Depresivní, ponurá, temná kniha, ve které na mnohé otázky nedostaneme odpovědi. Jména hrdinů? Příčina katastrofy? Na tom ale nezáleží. Kniha nutí k zamyšlení a úvahám. Zejména dvě pasáže mě zasáhly. Část, kde dvojice narazí na lidožrouty, při které se mi sevřel žaludek hrůzou a poslední stánky knihy, kde i přes to všechno existují stále lidé, kteří "nesou oheň". Knihu jsem přečetla jedním dechem, ale nevím, zda budu schopná se k ní někdy vrátit. Takovou úzkost a strach při čtení ve mně snad žádná kniha ještě nevyvolalo.
Po prvních stránkách jsem byla odhodlaná knížku vyhodit a už se k ní nikdy nevrátit- tak depresivní byla. Ale nakonec to byla nejhezčí kniha, kterou jsem kdy četla. Ta rodičovská láska mezi synem a otcem a okamžiky prchavého štěstí mi vzaly dech. Na konci jsem brečela jako želva. Ráda se k ní zase vrátím.
Knižka je známa vďaka svojej odlišnosti od ostatných. Zatiaľ som nečítal žiadnu inú, ktorá by bola písaná takouto zámernou depresiou. Depresiou ktorá sa tiahne až do konca knihy a nedáva tu nikde priestor na nádej alebo zlepšenie. Sú tu veľmi jednoduché konverzácie, dej plynulo skáče medzi minulosťou a prítomnosťou a hlavne cesta je to veľmi osamelá a sklúčená, kde len sledujeme zháňanie potravy a všadeprítomný rozklad spoločnosti. Ano aj takto sa dá napísať postapokalyptická kniha.
Sivá postapokaliptická kniha, v ktorej sa stretávama s dvoma osobami - mužom a chlapcom. Ich mená od začiatku do konca knihy zostávajú v hmle, no je to dobré. Anonymita tu pôsobí v zmysle, že to je príbeh každého človeka. Žiadny hrdina tu neexistuje, je to príbeh otca a syna, ktorí sa snažia prežiť v zdevastovanej, nehostinnej Zemi. Nezáleží na mene (a preto im ho aj starý deväťdesiatnik nechcel povedať), záleží na neuveritelne neutrálnych (v zmysle beznádeje) rozhovoroch otca a syna, ktoré sú písané bez uvodzoviek, čo je neskutočne originálne. Z čítania celej "cesty" budete mať skľúčený pocit a koniec chytí za srdce (podaktorých). Čo sa stalo? - budete sa pýtať. Aké nešťastie/katastrofa/tragédia sa stala? Nikto nevie - hlavné je to, že má chlapec a muž dostatok jedla. Zamýšľať sa azda budete pri rozhodnutiach muža, či pomôže ľuďom, ktorých stretne na svojej ceste, v zmysle, či by ste im i vy pomohli, obetovali kúsok zo svojho jedla, ktoré sa tak ťažko hľadá. Mimochodom, predstava, že nad morom nelietajú čajky a v mori neplávajú ryby ale kosti, všade poletuje popol a celý svet je jedno sivé miesto, ma privádzala do zúfalstva. Naozaj neviem, čo by som robil - asi by som si strelil tú jedinú guľku v revolvere do hlavy a ukončil tak neexistujúcu cestu za vykúpením.
Dve pasáže ma dostali. Práve tie, kde vystupovali ľudožrúti, ktorí už prekročili hranicu ľudskosti (tak to ani zvieratá nerobia a my sme pritom takisto zvieratá, len s vyššou inteligenciou). Krútil som nad tým hlavou, no celkom pravdepodobne sa to môže stať aj nášmu svetu. Plný počet bohužial nemôžem dať, pretože to pre mňa nemalo AŽ taký úder, aký by som od knihy očakával. A teraz si pozrieť ešte film... :-P 90%
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena rozhlasové zpracování otcové a synové cesta, roadtrip postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
Kniha mi bohužel také dost nesedla svým stylem. Vybral jsem si ji kvůli čtenářské výzvě a délce, přesto spíše lituji. Nebýt výzvy, nedočetl jsem. Cením si aspoň toho, že je to postapo a nepobíhali tam zombíci, to už bych úplně vykvetl. A jako jiní, vybudoval jsem si nenávist ke slovům Tak jo :-)