Cesta
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/416769/bmid_cesta-z3f-416769.png
4
2865
2865
McCarthy v románu Cesta stroze a lapidárně líčí svět po globální katastrofě - přesně domýšlí jeho podobu i jednání přeživších ve světě, kde z někdejší civlilizace nezůstalo téměř nic. Děj Cesty tvoří putování otce a syna pustou, bezútěšnou krajinou, trvale zakrytou příkrovem mraků. Poutníci směřují k moři, vedeni neurčitou nadějí, jejíž chatrnost si dobře uvědomují. Většinu času hladoví, přespávají v lesích a pod mosty, vyhýbají se lidem, protože od těch, co přežili, se nedá čekat nic dobrého. Otec vynakládá veškeré úsilí na to, aby syna před světem uchránil a dovedl k cíli, protože tento úkol je to jediné, co má ještě smysl. A možná nejen pro něj samotného. Anotace 2: Svět po globální katastrofě. Bezútěšnou krajinou, šedou a studenou prochází otec s malým synem. Většinou hladoví, nocují v lesích, ostatním přeživším lidem se vyhýbají, protože od nich nemůžou čekat nic dobrého. Jejich nadějí je dojít k moři, otec však ví, že se jeho čas se krátí. Cesta je román temný, ale ne bezútěšný: apokalypsu líčí v mistrovské zkratce, ale čtenáři neodpírá naději. Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
The Road , 2006
více info...
Přidat komentář
Mám rád podobné příběhy o přežití, proto jsem se na tuhle knihu celkem těšil. Byla mi doporučena přáteli a četl jsem recenze na internetu, že je to senzace. A ještě ta Pulitzerova cena... Asi jsem kvůli tomu měl velké očekávání. Hezká knížka, ale taková průměrná. Nepřišlo mi, že by něčím vybočovala. Tohle téma postapokalyptického přežívání bylo v té době velmi oblíbené a bylo o něm napsáno mnoho knížek a natočeno několik seriálu. A nepřišlo mi, že by tenhle příběh byl v něčem lepší a stejně tak styl psaní. Pokud někoho podobné knížky zajímají, tak určitě stojí za přečtení. Pro mě průměrná, taková prostě normální knížka, co ve mně nezanechala špatný ani dobrý dojem.
Cesta je skvěle napsaný příběh, kde se ukazuje, že není potřeba znát konkrétní místo, jména postav či důvod všudypřítomného popílku. Právě kvůli absenci těchto (v tomto případě bych napsala i) zbytečností, se víc čtenář soustředí na ponurou náladu postapokalyptického světa. Úvahy, myšlenky a hlavně pocity: hladu, beznaděj ale i chlapcova smířenost se smrtí, z čehož úplně běhá mráz po zádech.
Kniha čtená jedním dechem. Ponurá, smutná, ale nádherně a čtivě napsaná. I když jsem podobný konec očekával, stejně mě zasáhl. Na tuto knihu dlouho nezapomenu, a budu o ní přemýšlet.
Knihu jsem četla v němčině. Umím německy velmi dobře, ale ne úplně jako rodilý mluvčí, což pro mě v tomto případě možná byla spíš výhoda, protože hádám, že by mě kniha místy dostávala ještě víc. A to už by bylo moc. I tak to pro mě byl dost silný zážitek. Málokterá kniha mne tolikrát donutila na chvíli přestat číst a zamýšlet se nad tím, jak bych se v dané situaci zachovala já. Zároveň jsem si říkala, že se nám něco podobného teoreticky opravdu může stát a ta představa je dost znepokojující.
Fascinovala mě postava chlapce, který se už do zničeného světa narodil - na jednu stranu tak dětský, nevinný a křehký... a na druhou tak dospělý, vážný a odvážný... Knihu určitě doporučuji.
Srdcervoucí a silná věc.
Poslední zbytek lidskosti na posledním zbytku světa - tak vnímám Muže a Chlapce.
Veškeré dialogy a události popsané jsou znepokojivé a dostávají se čtenáři pod kůži stejně jako všudy přítomný popílek v knize.
S ohledem na dnešní stav naší planety mě napadá jen, zda-li se já nebo moje děti či moje vnoučata /pra-, pra-, .../ téhle situace dožijeme?
Každopádně Cesta je s přehledem jednou z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Je to na tomto místě 1966. hodnocení této knihy. Pokud bych to převedl na letopočet, tak to jsem byl už docela velký kluk. Asi ve věku jednoho z hlavních hrdinů knihy (možná ještě trochu starší). Jsem opravdu moc rád, že se tato kniha čte, neboť ji považuji za jednu z nejlepších top 5 knih, které jsem kdy četl. Je to síla, mazec, bomba (v tom nejlepším smyslu slova)!!!!!
Jako otce malého syna, mne tato kniha silně zasáhla. Dva týdny jsem na ni musel mylet. Opravdu silný příběh.
Lidé si za pár let na tuto knížku možná vzpomenou a sami sebe proklejí, že neposlouchali bedlivěji. Audiokniha mě každopádně mírně zklamala.
Samozřejmě, že jsem na knihu narazil rok, či dva po zfilmování.
A samozřejmě, že mě vyprávění dostalo do kolen stejně tak, jako valnou většinu čtenářů.
A samozřejmě, že jsem rád, že jedna určitá scéna z knihy byla vynechána - hádejte která. Po přečtení kapitoly jsem musel knihu na hodně dlouhou dobu odložit, protože jsem fakt nemohl psychicky pokračovat ve čtení dál.
Pochmurný, depresivní a temný (nebo spíš šedivý, chcete-li) příběh o tom, že i cesta je cíl a jestli se člověk dostane až na konec své cesty, nemusí to pro něj nutně znamenat fanfáry a oslavu vítězství. A také o tom, že mít svůj vlastní nákupní vozík naplněný "poklady" může někdy znamenat víc, než truhla zlata. No nemáme se my Evropani, Amíci, Asiaté a všichni ostatní tak nějak fajn?
Divne. Neprijemne, Znepokojive. Jestli takhle nejak ma vypadat budoucnost, tak si to radsi hodim.
Název knihy se naplno shoduje s jejím obsahem, při jejím čtení jsem musela stále myslet na text stejnojmenné písně: "Tou cestou, tím směrem měl bych se vážně hned dát, když sněží, jde to sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají, kus něhy ti za nehty slíbí a dají víc síly se prát, na dně víc dávat než brát..." Je to čiré zoufalství, nevíte, proč, nevíte kdo, kdy.... a o to asi jde, ukázat, jaké by to byly, kdyby. Velmi zdařilý odhad a popis podmínek, lidského i nelidského chování až s hororovými prvky. V rámci post-apokalyptického žánru skvělé, jen možná chyběl aspoň náznak toho, co lidstvo dovedlo až na samý okraj propasti. (červen: 1140 str.)
Temný a depresivní Cormac. Ale na druhé straně ta vlídnost a pochopení otce a syna, to jejich takřka až dojemné pachtění zpustošeným světem a snahou najít něco lepšího... A víra je nakonec tím jediným co přetrvá navzdory všemu.
Opravdu silný a dojímavý příběh o putování otce se synem odnikud nikam. Dennodenní zoufalý boj o holé přežití, beznaděj, ve které ti přeživší mohou závidět mrtvým. Anebo snad zbývá ještě kousíček naděje, že "nosiči ohně" rozfoukají z žeravých uhlíků ve spáleništi země plamen nového života?
Byť to bylo neustálé cestování, kniha se mě nějakým záhadným způsobem děsně dotkla. Nejen šíleným námětem postapa, ale na konci jsem fakt brečela. Přitom to dopadlo dobře, dojala mě celá ta cesta při zpětném promítnutí si, čím vším hlavní hrdinové prošli a jak to dopadlo. Docela drsný. Ale oheň se nesl dál, taková jakási naděje, možná v lepší zítřky?
Poutavý příběh o světě po globální katastrofě na Zemi -kdy převládá naděje na přežití do příštího dne a o beznaději, jak pokračovat v dalším životě.
Z postapokalyptického světa Cormaca McCarthyho kape strach, chlad a všudypřítomný šedivý prach. Netíží nás ani tak myšlenka, že nevíme, co se stalo, ani jak se jmenují ty dva, co sledujeme na jejich cestě, ale že by opravdu mohli být jediní dobří lidé na světě. Že ze světa, který známe, by opravdu mohla vzniknout neúrodná šedivá koule, kde udržet se na životě, znamená každodenní boj. Přesto v téhle temné atmosféře přežívá otcovská láska a naděje.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena rozhlasové zpracování otcové a synové cesta, roadtrip postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
"Když nemáš vůbec nic, udělej z ničeho obřad a vdechni do něj život."