Cesta

Cesta
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/416769/bmid_cesta-z3f-416769.png 4 2869 2869

McCarthy v románu Cesta stroze a lapidárně líčí svět po globální katastrofě - přesně domýšlí jeho podobu i jednání přeživších ve světě, kde z někdejší civlilizace nezůstalo téměř nic. Děj Cesty tvoří putování otce a syna pustou, bezútěšnou krajinou, trvale zakrytou příkrovem mraků. Poutníci směřují k moři, vedeni neurčitou nadějí, jejíž chatrnost si dobře uvědomují. Většinu času hladoví, přespávají v lesích a pod mosty, vyhýbají se lidem, protože od těch, co přežili, se nedá čekat nic dobrého. Otec vynakládá veškeré úsilí na to, aby syna před světem uchránil a dovedl k cíli, protože tento úkol je to jediné, co má ještě smysl. A možná nejen pro něj samotného. Anotace 2: Svět po globální katastrofě. Bezútěšnou krajinou, šedou a studenou prochází otec s malým synem. Většinou hladoví, nocují v lesích, ostatním přeživším lidem se vyhýbají, protože od nich nemůžou čekat nic dobrého. Jejich nadějí je dojít k moři, otec však ví, že se jeho čas se krátí. Cesta je román temný, ale ne bezútěšný: apokalypsu líčí v mistrovské zkratce, ale čtenáři neodpírá naději. Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.... celý text

Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: , Argo
Originální název:

The Road , 2006


více info...

Přidat komentář

Michonne
24.08.2017 3 z 5

Už jsem v hlavě vymýšlela komentář v podobě rozhovoru ukončený frází "tak jo", ale pak jsem zalistovala a došlo mi, že by to bylo asi celkem klišé. Tak nic.

nikl
22.08.2017 5 z 5

Tato knížka mě dostala. Možná proto, že popsala jednu z mých nejděsivějších nočních můr: že to přesně takto jednou se zemí dopadne. Když už vás nechytí příběh otce a syna (mě teda chytl na 100 %), aspoň vás přinutí se zamyslet nad tím, jak se sami k té naší modré planetě chováme. Zajímavé čtení, místy sice děsná depka, ale jsem fakt ráda, že jsem se do knížky pustila.


embi
07.08.2017 5 z 5

... nedalo se přestat, musela jsem to dočíst. Hltala jsem každé slovo a ten konec.... Smutné, děsivé, ponuré a přesto krásné dílo.

Gabba99
06.08.2017 5 z 5

Knihu jsem četla před léty a kdykoliv na ni zavadím pohledem v knihovně,...mrazivo a určitý druh úžasu se stále vrací. Věděla jsem částečně do čeho jdu, že to není lehká kniha, ale že i přes strach z ní, obavy ze zklamání, dá tato kniha tolik, jsem nečekala.. Jedna z knih co má poselství a hlubší rovinu. Nemyslím že kniha patří mezi sci-fi, myslím, že nutí nebo by alespoň měla nutit k zamyšlení, v čem žijeme a nemusíme vždy žít...

ALadin1905
03.08.2017 5 z 5

[Čteno v originále.] Syrové vyprávění je mistrovským dílem jednoho z nejuznávanějších amerických autorů současnosti. Kolikrát vás pouze jedna věta, pár slov dokáží bodnout u srdce, nedokážete na konci svého čtení ani spočítat ...
Krásná beznaděj; smutná láska otce a syna ... ponuré, silné, s důležitým poselstvím.
Doporučuji i film s Aragornem :), který relativně věrně kopíruje obsah i formu díla.

Sandy007
30.07.2017 5 z 5

Naděje je pryč a zbyly jen slzy...

trynitrix
28.07.2017 4 z 5

Knihu jsem četla kvůli výzvě a asi jsem si i vybrala dobře bála jsem se toho žánru nebo spíš výběru jestli mě to bude bavit, ale svým způsobem se mi kniha líbila, i když kniha pořádně nemá začátek ani konec tak vypráví o cestě otce a syna po světě který zasáhla nějaká neznáma apokalypsa, tak to bylo velice zajímavé držela jsem jim celou dobu palečky a ten konec možná mi slzička ukápla :-D Doporučuji ;-)

Schullerka
26.07.2017 3 z 5

Nebylo to nejhorší čtení, ale i tak jsem čekala mnohem víc. Celkově mám ráda příběhy o přežití, ale když se postavy v příběhu tak nějak plácají v tom, že prý chtějí žít ale zároveň už by rádi vlezli hrobníkovi na lopatu, tak mě to fakt nebaví. Ačkoliv uběhlo x dnů a oni ušli x kilometrů, tak se příběh nikam neposunul. Čekala jsem na nějaký překvapivý konec, nebo alespoň razantní konec, ale dočetla jsem a ani jednoho jsem se nedočkala. Mám dojem, že kniha nesla (nebo se o to snažilo) nějakou náboženskou myšlenku a symboliku, ale já to tam nějak neviděla a vlastně o to ani neměla zájem. Poznámky o Bohu mě spíš vadily. Přišlo mi to zbytečné a v myšlenkách člověka, co se snaží přežít, úplně nereálné.

Torgal
20.07.2017 4 z 5

Táto cesta nemá začiatok ani koniec, ale o nejaký dej tu vôbec nejde. Nikto sa nezaoberá príčinami tej hroznej apokalypsy, ktorá zo sveta urobila bezútešné miesto bez štipky života. Stredobodom je boj o ľudskú dušu, keď všade okolo sú beštie v ľudskej koži, snaha otca za každú cenu ochrániť svojho syna a beznádejné každodenné úsilie vybojovať ešte chvíľu času nažive. Temný, ťažký príbeh - nič pre slabé povahy. 8+/10

myelka
19.07.2017 5 z 5

Děsivá deprese se špetkou naděje...přečteno za odpoledne, nešlo se odpoutat...

wiix
16.07.2017 4 z 5

Je neuveriteľné, ako niekto dokáže vytvoriť tak silný príbeh s dvoma bezmennými postavami v postapokalyptickom svete. Jednoduché repliky o živote a smrti, pravdivé, kruté a reálne.

Verka19
13.07.2017 5 z 5

Kniha, kterou by si měl v dnešní konzumní době přečíst každý. Pohltila mě a vyplivla až na konci. Rozhovory otce a syna jsou naprosto úžasné.

lucie5078
10.07.2017 2 z 5

Zvláštní. Čtenářská výzva. Ne můj šálek kávy. Tak ne.

Otas17
07.07.2017 4 z 5

Tenká kniha, ale zato velmi depresivní. V knize nenajdete špetku slunce, radosti... Nedoporučuji číst těmi, kteří trpí depresemi a smutkem.

Culenová
02.07.2017 4 z 5

Hodně silný příběh a dobrá ukázka toho, jak uvažuje psychicky nemocný jedinec.

ivzu77
17.06.2017 4 z 5

Díky Čtenářské výzvě, díky svému zájmu o dystopické romány a díky dovolené jsem sáhla právě po tomto díle. Trochu jsem se bála toho jednolitého stylu psaní bez uvozovek a jmen, ale nakonec právě toto mělo své kouzlo. Díky za pěkný čtenářský zážitek.
PŘÍŠERNÁ ZIMA. Skoro vůbec nemluvili. Muž bez ustání kašlal a chlapec se díval, jak plive krev. Plahočili se dál NA JIH. Špinaví, otrhaní, bez naděje. Zastavoval se a opíral se o vozík; chlapec šel dál, a pak se také zastavil a ohlédl se. Muž zdvihl uplakané oči a viděl chlapce vepředu, jak se za ním ohlíží - ohlíží z jakési nepředstavitelné budoucnosti, svítil v té pustině jako svatostánek.
Tak jo.

heavy66
11.06.2017 3 z 5

Tak co?
Dočteno!
A co?
Nic moc!
Tak jo!

Cormac se jednoho krásného dne probudí s hroznou depkou.
Fuj, to je ale hnus, řekne si, o tohle se musím podělit se svými čtenáři!
nebudu nic vysvětlovat, jenom napíšu, jak se dnes cítím,
beze jmen, co je komu do toho, jak se kdo jmenuje!
bez uvozovek, ať se neví, kdo mluví!
jenom ten hnusnej pocit ať si užijou!

A my, vážení čtenáři, hledáme hluboký smysl tohoto díla!

Svědectví, Bídné roky, Den Trifidů, nebo Honzíkovu cestu mám raději. Tak jo!
Lady_Ef, díky za výstižný komentář!

Robbins
08.06.2017 4 z 5

Hodně silný příběh, hodně silná kniha. Hrůza, chlad, beznaděj, neustálé ohrožení života, děsivá zvěrstva v úžasném kontrapunktu s čirým, krásným lidstvím vztahu otce a syna. McCarthyho úsporný sloh to jen umocňuje. Sonda do toho nejhoršího i nejlepšího, co se v člověku a lidech skrývá. Mimochodem, toto vyprávění je asi nejpravděpodobnějším líčením toho, jak to bude vypadat, až to "rupne".

Pumpkin
31.05.2017 5 z 5

Kvůli čtenářské výzvě
Nelituju
Tak jo

Punkies
30.05.2017 2 z 5

Tak jo, zvláštní.
Styl psaní mi nesedl.
Chybí uvozovky. Jména.
Na druhou stranu - deprese, a to "nic" z příběhu jen čiší a alespoň se liší od ostatních knih.