Cesta do otroctví

05.06.2024

Autor má dar vidieť veci jasne a jednoznačne, akurát ich podáva dosť krkolomne a komplikovane. Kniha sa ťažšie číta a prospelo by jej skrátenie o tretinu, nosné myšlienky sa opakujú. No mal by si ich osvojiť každý, komu viac záleží na slobode ako na fatamorgáne plného brucha a rovnosti, ponúkaného socialistami. Bohužiaľ, je to aktuálne aj dnes, a práve dnes.

07.04.2021

(SPOILER) Hayek popisoval jak bude vypadat “hra” jmenem ZIVOT v budoucnu na zaklade her v minulosti, kde mezi sebou hrali svetove mocnosti.

I kdyz se autor zda byt nestranny, bystremu ctenari neunikne ze celkem dost strani jednomu z hracu a jeho herni strategii.

.........................

Myslim ze je jedno jestli svet budou ridit korporace, socialisti, nebo demokrati.
Vsichni maji namireno do temnoty.

Vsichni maji tendenci porad nekoho ridit, smerovat k “pokroku” a nezamestnanosti.
Ke komplikovane spolecnosti zalozene na zvracenych hodnotach, napr: jako humanismus.

Dokud si neuvedomime ze clovek neni to nejdulezitejsi stvoreni na tehle planete a spis se chova jako rakovina, tak mame jako lidstvo dost velkej problem.

Pokrok ke kteremu nas povede kdokoliv, zapricini nas konec.
Vsichni maji za cil jedno - drancovat prirodni zdroje kvuli blahu cloveka.
Zasahovat do rovnovazneho stavu prirody, protoze si mysli ze priroda neco “nedomyslela”.


Haykovi absolutne utekla jedna rovina, ktera je pro me hrozne dulezita.
A to zivot a skutecne hodnoty.
Byl to mestak, odpustim mu to.

Myslim ze kdyby videl dnesni svet, mnoho svych tezi by prehodnotil.


Kniha pro me byla uzitecna, urcite bych ji doporucil vsem co se zajimaji o mezinarodni ekonomiku a politiku.
Kniha neni pro deti.
Nejzdravejsi nazor na knihu si myslim ze bude mit ctenar 40let+, kterej se narodil na vesnici.
S trochou selskeho rozumu dokaze videt celej problem z nejlepsi perspektivy.

25.07.2019

100/100
Bylo by tupé napsat ke klasickému dílu liberalismu, že si je „musí" přečíst každý. Ale rozhodně lze knížku doporučit ve vlastním zájmu čtenáře, protože je moudrá, ušlechtilá a gentlemanská. Jedna z nejlepších v mém životě.

Jako ne-liberála mě zaujalo, že autor ze svých oponentů, tedy fašistů ani komunistů, nedělá idioty. Bere je vážně, zachází s nimi spravedlivě, neponižuje je a nebanalizuje a rytířsky se jim snaží vysvětlit, v čem se podle jeho nejlepšího svědomí pletou. Klobouk dolů.
„Cestu" lze číst jako soubor konkrétních argumentů proti totalitarismům, ale také jako vyznání liberálního a humanistického světonázoru obecně; v obou ohledech asi patří k tomu nejlepšímu, co je k mání. Vyučujícímu, jenž nám ji doporučil, jsem za tenhle tip musela zvlášť poděkovat. Líbila se mi mnohem víc než 1984 (Hayek tu dokonce popsal novořeč).
Pro mě byla pozoruhodná myšlenka obsažená mezi řádky, že totiž svoboda má i nevýhody, a přesto stojí zato. Hlavní these pak zní, že totalita je obecným důsledkem socialismu a že hospodářská svoboda je „základnou" a podmínkou svobod ostatních.

Zůstávám korporativistou, ale Hayekovy argumenty byly vždycky poctivé a hodné pozornosti. Zaujala mě idea, že právě kvůli vzrůstající velikosti a složitosti trhu je centrální kontrola nemožná, protože o malých segmentech mohou mít přehled jen jednotlivci, kteří jsou jim nejblíž. A že plánování samo o sobě generuje potřebu autority, protože jinak bude např. v hospodářských záležitostech existovat tolik hlasů kolik plánovačů. V neplánované demokracii je třeba dohodnout se jen na tom, na čem se dohodnout lze; zato v plánované je třeba hledat dohodu násilně, takže nakonec menšina, která je schopná se dohodnout, vnutí vůli většině.
Že ekonomická racionalita má nevýhody na úrovni individuí (v liberální společnosti se mohou prosadit objektivně znevýhodnění jedinci, např. slabý dělník, kteří mají o svoji práci mimořádný zájem a jsou ochotní k oběti, kdežto v objektivizovaných podmínkách plánujícího státu ne). Že socialismy ve skutečnosti produkují přinejlepším tolik jako kapitalismy a jediná výhoda spočívá v tom, že je redistribuce spravedlivá. Že každý kolektivismus směřuje k nacionalismu, protože ti, s kterými cítíme, nám musí být podobní. Marx-leninské chirurgii jsem se s požitkem zasmála.
Nesouhlasím s thesí, že nacismus vznikl splynutím pravicového a levicového socialismu; Hayek podle mě dokázal spíš konvergenci pravice a levice kolem I. sv. v., na niž obě reagovaly nacionalismem, než vznik nacismu z levice.

Knížka je napsaná velmi přístupně pro laiky, a navíc je stručná. Četbu ale trochu ztěžují košatá souvětí a v mém případě i překlad T. Ježka plný chyb. (Mimochodem: prý vznikl už za totality a Ježek jen čekal na dějinnou příležitost, aby ho mohl vydat.)

* „Aby bylo dosaženo stejného výsledku pro různé lidi, musí s nimi být zacházeno různě.“
* „Nesmíme si namlouvat, že všichni dobří lidé jsou nutně demokraté.“
* „Intenzita morálních emocí, která provází hnutí jako nacionální socialismus nebo komunismus, může být pravděpodobně srovnána jen s velkými náboženskými hnutími minulosti.“
* „Peníze jsou jeden z největších nástrojů svobody, který kdy lidé vynalezli.“
* „Může znít vznešeně, když se řekne: čert vem ekonomii, pojďme budovat slušný svět – ve skutečnosti je to však pouhá nezodpovědnost.“
* „Všichni si myslíme, že naše osobní pořadí hodnot není pouze individuální, nýbrž že bychom ve volné diskusi s rozumnými lidmi ostatní přesvědčili, že naše pořadí je to správné.“
* „Nesmíme také zapomínat, že v podmínkách autokratické vlády bylo často mnohem víc kulturní a duchovní svobody než v podmínkách některých demokracií – a je alespoň představitelné, že za vlády homogenní a doktrinářské většiny by demokratická vláda mohla být stejně utlačovatelská jako nejhorší diktatura. My však nechceme tvrdit, že diktatura musí nezbytně likvidovat svobodu, nýbrž spíše že plánování vede k diktatuře, protože diktatura je nejefektivnějším nástrojem donucení a vnucení ideálů (…).“
* „Tragédie kolektivistického myšlení je v tom, že na začátku chce učiniti rozum nejvyšší instancí, a že končí zničením rozumu, protože chybně chápe proces, na kterém závisí růst schopnosti myslet.“

13.12.2018

Velice zajímavá kniha - možná bych mohl snad říci studie - nejvhodnější by ale bylo ji nazvat kritikou. Jde o kritické a rozhodně (díky vhledu historie, která se udála po vydání knihy) přesné pochopení principů ekonomického plánování a jeho vazeb na vytváření a budování totalitaritních režimů. Velice zajímavé je pozorování, že v základu většiny nacistických a fašistických režimů stojí socialismus. Autorem popisovaná nezbytnost přechodu od centrálního plánování k totalitarismu je nádherně vysvětlena a je těžké s ní polemizovat. Co bohužel knize vytknout lze je fakt, že podává pramálo rad k nápravě. Částečně obhajuje liberalismus a přesto připomíná jeho problémy, kritizuje tendence k nacionalismu a světovému separatismu, ale kritizuje většinu forem mezinárodních formací. Kniha je jakoby prvním dílem na který by měl následovat další, který bude rozvíjet myšlenku, jak by se ideální uspořádání mělo provést. Bohužel taková kniha není a snad i autor byl nebyl takové myšlence nakloněn. Z obsahu pro mě vyplývá, že jakýkoliv obecný model uspořádání by musel nutně přehlížet partikularismus jednotlivých zemí/společenství a nutně tak vedl k nesvobodě, ale jinou cestou {jak vyplývá z jeho kritiky určitých mezinárodních organizací}. Velice poutavé čtení na hranici ekonomie a politologie, bezpochyby důležitá pro formování názoru na možnosti politické organizace, poněvadž i po více jak 70 letech od vydání jsou určité popisované fenomény pozorovatelné i v dnešní době.

09.05.2017

Kniha je rozhodně plná zajímavých myšlenek a námětů k uvažování. Celý výklad dává logiku, a argumentačně dobře drží pohromadě. Má ovšem i několik problémů. První je, že musíte sdílet autorova ideová východiska a cíle. Pokud nejste svobodomyslný liberál, podle autorova výkladu vlastně stojíte na špatné straně, a jste součástí oné "cesty do otroctví". A svět je bohužel natolik komplexním systémem, že ho nejde zredukovat na jeden dobrý, a všechny ostatní špatné systémy. A byť autorův výklad je logický, namítám, že tváří v tvář především sociálním problémům společnosti prostě musíme risknout i to, co by se autorovi nelíbilo, ale abychom pomohli nyní a konkrétně, a ne nějakým principem do budoucna. Svět není černobílý, a vždy jsou víc než jen dvě cesty. Druhou moji námitkou pak je, že řada lidí by sice argumenty von Hayeka chápala, nicméně nesdílí jeho cíle, a podřízení se jim vyhovuje. A pokud si to sami přejí, těžko jim to mít za zlé.

15.12.2015

Tohle bych dal jako povinnou četbu pro získání volebního práva. Hayekovi došlo už před 70-ti lety do jakého průseru směřujeme zleva i zprava. Chcete vědět, jak nastane totalita ála Matrix? Takže hurá do studia. Po spojení reálíí dneška s Huxleyho "Brave New World", Talebovým vnímáním nahodilosti (čím větší entita zaniká, tím větší turbulence) vám bude běhat mráz po zádech.

Čte se to však brutálně těžce. Náročná a složitá souvětí. Uffff! Možná je to tou němčinou jakožto Hayekovým "přemýšlecím jazykem", možná toporným českým překladem. Opět hodnotím spíš sdělenou informaci než formu. Některé věci prostě nejdou hned popsat jednoduše. Neschopnost pohodlně vnímat tyhle druhy forem je čtenářův problém.

06.02.2014

Ač napsaná před 70 lety, kniha legendárního von Hayeka je dnes možná ještě aktuálnější než v době svého vzniku - bohužel pro nás. Být povinnou četbou na středních školách, možná by vedla lidi k svobodné samostatnosti místo ovčího pochodu na porážku a nemuseli bychom být svědky postupného směřování Evropy do socialistické záhuby. Jenže kdo by četl von Hayeka, když mu socialisté naslibují ráj na zemi, že... Hlavní myšlenka? Socialismus nefunguje a fungovat nemůže!