Cesta do země Svaté a do Egypta. Díl I.
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Kristofa Haranta z Polžic a z Bezdružic a na Pecce atd. Cesta z království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v pusté Arabii.
Přidat komentář
Četl jsem to dlouho, přeci jen tím starším jazykem to bylo trochu náročnější. Dílo zachycuje obraz světa před 400 lety. A nejen jeho materiální stránky, ale i duševní. Kromě toho, že nám přináší popisy celkem slušného dobrodružství během cesty, hlavně toho námořního (..když to srovnám s dnešním cestováním, ..auto, letadlo, mobil, kreditka, tradá..), tak dává nahlédnout do mysli autora Kryštofa Haranta. A zde bych se chtěl na moment zastavit. To dílo je absolutně obsáhlé, vůbec nechápu, jak to někdo mohl dát dohromady bez foťáku, v době před googlem a wikipedií ? Ke každému "šutráku v poušti" má KH nějakou historku, mýtus, či historii, poví nám do detailu, kolik kroků je to k bráně a ke studni, kde byl tou dobou Ježíš a co kdo o tom napsal, jakože fakt?.. Tolik odkazů na další literaturu, ať již dobovou či (již tehdy) historickou, ...ukazuje to mj. jaký musel být KH vzdělanec, kam se na něj dneska hrabem...
Dále z knihy můžeme vyčíst čistotu a samozřejmost jeho víry, která v (nejen) jeho životě tehdy měla úplně jiné místo, než má dnes. Koneckonců, jsme dobově pár let před vypuknutím 30ti leté války, která kromě dynasticko mocenských důvodů byla náboženská.
V neposlední řadě jeho popis Arabského živlu.. dnes by již nevyšel coby politicky nekorektní.
Jako kniha ke čtení je to příšerné - kvůli jazyku, zbytečným detailům, v podstatě to až na pár míst není vůbec čtivé. Jako historický artefakt či pramen je to nádherné a úžasné.
"Nazejtří, totiž ráno v sobotu 22, dne téhož měsíce, přemýšlel gvardian, i my jsme se starali o lodí, na níž bychom se do země Svaté plavili; a již na tom bylo, že jsme jednoho z tovaryšstva našeho do Famagusty vyslati chtěli, aby tam nějakou loď zjednal. V tom nám nenadále a vděčně oznámeno, žeby nějaký Surian z země Syrie, kteráž s zemí Svatou mezuje, nás do Joppen dovezti chtěl, a pro smlouvání s námi přišel."
Uchvátila mě drobná knížečka Červnové svítání, o posledních dnech Kryštofa Haranta. Když jsem narazila na DK na jeho cestopis, který je volně ke stažení řekla jsem si že se pokusím jej přečíst. Šlo to sice pomaleji ale byla to zábava. Velmi oceňuji jak poctivý cestopis to je, nechybí přesný popis vzdáleností a to jak v mírách tehdejších jak českých tak i místních, vždy je uváděno datum , názvy měst v několika jazycích. Vždy je uvedena historie místa , ve Svaté zemi jsou uváděny u každého památného místa citace z bible i s odkazem na jednotlivé kapitoly. 377 stran cestopisu začíná 30.3. 1208 cestou z Bělé do Plzně a končí loučením s Jeruzalémem 18. září 1208 .
..................................................................................................Výzva 2019/4
Snažila jsem se přelouskat v původní verzi. Tolik zábavy při čtení cestopisu jsem v životě nezažila. (Nehledě na to, že charakteristické rysy některých, zde popisovaných národů, se za čtyři století nezměnily ani o píď.)
Autorovy další knížky
2017 | Putování aneb Cesta z Království českého do města Benátek |
1854 | Cesta do země Svaté a do Egypta. Díl I. |
1948 | Cesty do Svaté země |
1926 | Cesta po Egyptě |
1855 | Cesta do země Svaté a do Egypta. Díl II. |
Je to úžasná kniha, tak podrobné popisy a odkazy na různé zdroje. Když si uvědomíme v jaké době je to napsané.
Čtení to pro mě bylo trochu náročné, nikdy před tím jsem nečetl žádnou knihu napsanou tak "archaicky". Jsem moc rád, že jsem to přelouskal.