Cesta k Eldorádu
Eduard Kondratov
Dobrodružný román o dobyvatelské výpravě Španělů za zlatem jihoamerických Indiánů v polovině 16. století. Strastiplná cesta za vidinou Eldoráda, pohádkovou říší indiánského Zlatého krále, cesta vedoucí z dnešního ecuadorského Quayaquil do Quita a odtud přes Kordillery k povodí Amazonky a po proudu Amazonky hustými pralesy napříč dnešní Brazílií. Je provázena hladem, nemocemi, bojem s neznámou zákeřnou přírodou a na každém kroku číhající nenávistí domorodců.... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1967 , Svět sovětůOriginální název:
Po bagrovoj trope v Eldorado, 1974
více info...
Přidat komentář
Četla jsem před lety a tehdy mě to moc bavilo.Dobrodružno-zamilovaný příběh,ještě postaru "neakční",ale pro mě přitažlivý tématem.. Bylo by zajímavé si ji přečíst znova.
Dobrodružný příběh o hledání legendárního zlatého království Eldorádo v amazonské džungli výpravou, kterou vedl španělský conquistador Francisco de Orellana.
Příběh lásky španělského šlechtice Blase k mladé Indiánce se prolíná s drsnou realitou kolonizace indiánských kmenů Jižní Ameriky ve jménu Boha a zlata.
Román mi do ruky přišel v podstatě řízením osudu – znáte to, jdete do krámu pro půl chleba a vrátíte se ještě s románem v podpaždí. Je fakt, že ještě na místě jsem ho lehce prolistoval, abych zjistil o co jde. No a když jsem našel rok a místo vydání, byla to jasná volba. Sovětská tvorba! A když uvážím, že tématikou je výprava španělských dobyvatelů (imperialistů, doslova) za bájným Eldoradem, už jsem se moc těšíl, co za agitku z toho vyleze.
A jak jsem byl pak překvapen! Co jsem si dal tak nějak dohromady, je to (až na určité detaily) docela věrohodná záležitost. Navíc není z toho cítit vůbec politické klima doby (rozuměj: doba vydání knihy), a to, co by se tak snad dalo vnímat jako vtíravé poukazování na třídní boj, to bych řekl, že prostě do věku, v němž se děj odehrává (první polovina šestnáctého století) a do konkrétní situace zkrátka patří (evropské pohrdání americkými domorodci, třídní rozvrstvení, vliv náboženství). Také mne moc překvapil otevřený popis surovostí, kterých se dobyvatelé na místních (skutečně) dopouštěli. Zajímavý byl přerod ve vnímání těchto všech okolností hlavním hrdinou.
Já se docela divím, že tato kniha vlastně vyšla – nicméně, tehdy v pětašedesátém u nás vrcholili demokratizační tendence, což by to mohlo vysvětlovat. Kolem a kolem, jsem rád, že jsem si tuto útlou knížku mohl přečíst. Asi ji zase pošlu dál po proudu.