Zbytky dětství
Mathieu Mariolle
Cesta Meče série
1. díl >
Na motivy románu Thomase Daye. Život mladého Mikedžiho, syna Nakamury, jednoho z pánů Japonska 17. století, se od základu změní, když v jejich pevnosti spatří legendárního samuraje jménem Mijamoto Musaši. Tento silný a v mnoha ohledech velmi kontroverzní muž je nejslavnějším šermířem, jakého kdy Japonsko poznalo. Musaši Mikedžiho přijímá za svého učedníka a společně se vydávají na cesty. Musašiho cesta meče však není určena každému. Jeho učební metody a způsob života v mladém chlapci občas zanechávájí poněkud smíšené pocity.... celý text
Dobrodružné Komiksy Historie
Vydáno: 2016 , ZanirOriginální název:
La via della spada, Vol. 1: Le ceneri dell'infanzia, 2013
více info...
Přidat komentář
Nejsem úplně fanda tohoto stylu grafiky a příběhu. Koupil jsem si to na Animefestu 2019 doslova za pár kaček, tak jsem si řekl, že tomu dám šanci. Špatné to není, graficky celkem pěkné, je to celobarevný komiks, ale pro mě je to taková 50/50. Ale dvě hvězdičky jsou málo, tak dám 3 :)
Cesta japonského dítěte a starého samuraje, který si ho přivlastní a učí bojovému umění ve vyhraném souboji
Pěkná kresba, zajímavé prostředí Japonska 17. století, atraktivní téma samurajů, ale samotný příběh mne úplně navtáhnul do děje. Možná je to tím, že kniha má necelých 60 stran. Snad v dalších dílech dojde k rozvinutí nějakých zápletek. Knihu jsem si rád přečetl, ale není to na to, abych se k ní po nějaké době vracel.
Po delší době jsem sáhla po evropské komixové tvorbě a neudělala jsem chybu. Celkem zajímavě pojatá fantasy se samurajskými motivy, jejíž ústředními postavami jsou legendární šermíř Mijamoto Musaši a jeho žák Mikedži. Komix spíše pro dospělého čtenáře, s napínavým dějem a do detailu propracovanou kresbou.
Knihou Cesta meče 1: Zbytky dětství nakladatelství Zanir rozhodně nešláplo vedle, naopak rozšířilo svoje portfolio o velmi dobrý titul, který nám jen ukazuje, jak moc zajímavý evropský komiks je.
Štítky knihy
Japonsko samurajové historická fantasy
Vlastně mě to zklamalo. Povím proč. Ale nejdřív pochvala vyvedené kresbě, scény jsou velkolepé, naaranžované, romatnické. Nekonzistenci a drobné anatomické chyby odpouštím, nakonec je to komix (hrozně mě na jednom obrázku iritovala posunutá nozdra) :D Návrhy obálek pro komix jsou nádherné, škoda, že je jim věnovaná jen jedna stránka. Taktéž skici jsou krásné a ukazují zdatnost umělce. Ale protože to nebyla jen kresebná stránka, která mě zajímala, tak... příběh podle mě šel příliš po povrchu, málo je toho věnované postavám, a tak je těžké si k nim udělat vztah. A co je horší, použití jména Musaši ve spojení s milovníkem žen a mstitelem. Tady by bylo lepší, kdyby měl prostě jiné japonské jméno. Tohle nejsem schopná akceptovat, i když vím, že to má být spíš fantasy, než jeho životopis. A připomeňme, že se o něm traduje, jaký žil asketický život. Ostatně to dokládá jeho Dokukódó. Odprostím-li se od toho, že to není onen Musaši, pořád se mi tenhle obrázek Japonska zdá příliš francouzský. Stejně tak vyobrazení cesty meče. To není prostě ono. Pokud mohu soudit, pak o Musašim je mnohem zdařilejší komix – i když taky upravený, aby lahodil oku čtenářovu – od Takehiko Inoue s názvem Vagabond.
Uvidíme, jaký bude druhý díl. A možná bych si měla přečíst knižní předlohu.