Cesta na sever
Virginie Grimaldi
Sedmatřicetiletá Anna, matka dvou dospívajících dcer, se hroutí pod tíhou práce a nesplacených dluhů. S dcerami se potkává jen při snídani, celé dny a večery tráví v restauraci, kde pracuje jako servírka. Život jí utíká přímo před očima a ona ho pozoruje z bubliny, do níž se uzavřela. Sedmnáctiletá Chloé je velmi citlivá dospívající dívka. I když by ráda odjela do Austrálie, cítí povinnost najít si práci a začít pomáhat matce. Láska, kterou hledá u chlapců, nikdy nevydrží. Vždycky se nějak záhadně promění, jako Popelčin kočár po půlnoci. A pak je tu Lily. Je jí dvanáct, je hrozně chytrá, ale lidi příliš nemusí. Mnohem líp se cítí ve společnosti svého potkana, kterého pojmenovala po svém nepřítomném otci. Hlodavci přece opouštějí loď jako první. Když Anna nečekaně dostane výpověď a vysoké odstupné, má dvě možnosti. Splatit všechny dluhy, najít si novou práci a zůstat ve svojí bezpečné bublině. Nebo naložit dcery do karavanu a vydat se na okružní cestu po Skandinávii.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2019 , CosmopolisOriginální název:
Il est grand temps de rallumer les étoiles, 2018
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem přečetla za dva dny, což je na mě výkon. Pro mě to byla po přečtení dvou dílů Šikmého kostela fakt oddychovkae. Líbil se mi popis krajiny a o nic méně i příběh matky a dvou dcer a jejich nalezení vzájemných vztahů. Fajn čtení.
(SPOILER) Příjemně zábavný příběh o matce, která moc pracuje, má hodně dluhů a hodně málo času na své dvě dcery. Chloé je 17 let a jejím snem je žít v Austrálii, ale ví, že tu mamku nemůže nechat. Také si píše online blog, kde se pod anonymním profilem svěřuje se svými pocity a doufá, že aspoň takhle je bude někdo poslouchat a možná se něčemu od ní i přiučí. Lily je 12 a je jak se patří kouzelná a nechápavě vtipná. Píše si svůj deník, který pojmenovala Marcel (většina pasáží u kterých jsem se smála pocházeli práce od Lily), nemá se moc ráda s lidmi, ale nakonec si vytvoří krásný kamarádský vztah s autistou. Jo a taky má potkana, kterého bohužel potká špatný osud. Anna si vypůjčí karavan od svého otce a s děvčaty jsou procestovat Skandinávii. To, co se že začátku jeví jako špatný nápad, se na konci ukáže jako nejlepší nápad s krásnými vzpomínkami. Odpočinková, místy vtipná knížka, která mě i příjemně překvapila. 4,5*
Tato kniha mě nejprve zaujala tím, že se jedná, jak už sám název napovídá, o cestu na sever takže jsem ji jako milovník Skandinávie musela mít. A i když se zde nakonec nejednalo o nějaký podrobnější popis severu natož pak cestopis, pouze zde byly okrajově zmíněna místa kudy se projíždí, tak se mi kniha líbila. Nebyl to ani žádný romantický příběh dvou zamilovaných lidí jako to bývá běžné, ale v popředí zde byl vztah mezi matkou a dcerami tedy mateřská láska se všemi jejími starostmi a radostmi. Kniha je o tom jak Anna, matka Chloé a Lily, se nečekaně rozhodne změnit životní plány a místo vyřešení své svízelné finanční situace, raději investuje peníze právě do cesty na sever, kterou chce obnovit a vylepšit vztahy se svými dcerami, jelikož sedmnáctiletá Chloé jí začíná přerůstat přes hlavu jedním průšvihem za druhým, a dvanáctiletá Lily je naopak uzavřená ve svém vlastním světe.
Moc mě bavilo sledovat vývoj nejen jejich cesty ale hlavně jejich vztahu. Velmi se mi líbilo, že se v knize střídaly kapitoly, kdy byly psány pokaždé jednou z nich - tedy Annou a jejím praktickým starostlivým mateřským pohledem, naopak velmi kritickým a expresivním pohledem Chloé v jejím pubertálním věku, přičemž její kapitoly byly psány formou jejích příspěvků na blog, no a nejmilejší pro mě byly kapitoly malé introvertní ale velmi bystré Lily, kdy byly její kapitoly psány formou zápisků do deníku, který pojmenovala Marcel, to bylo vážně neskutečně vtipné, roztomilé a přitom věcné.
Kniha mě tak nakonec okouzlila svojí reálností života a upřímností hrdinek, které se tak zdály být opravdu skutečné. Kniha byla vážně dobrodružstvím a to nejen ve smyslu cestovatelském ale hlavně lidském. Doporučuji ji jako zase trochu jiné čtení, které je prostě o životě, a to jak s jeho hezkými chvilkami, tak i s problémy, které s sebou nese.
Moc příjemné čtení.
Vedla u mě samozřejmě malá Lilly:).
Ta mě dokázala rozesmát hodněkrát a nejen rozesmát.Ukazuje tu dětskou čistotu,kterou jsme mnozí z nás mnohdy v jejich letech už dávno stratili.
A její starší sestra? Dala mi toho hodně na zamysleni a vlastně i pochopení.
Líbil se mi pohled ze tří stran.
Konec malinko uspěchaný a i malinké zklamání,lehké podvedení jak už se zde i jedna čtenářka zmínila.
Nenadchlo, neurazilo, přečetla jsem, vkládám do čtenářského deníku. A s odstupem času dodávám, dobré to bylo, neb se mi k té knížce
myšlenky vrací
Moc krásný a čtivý příběh jedné rozpadající se rodiny, které mi bylo opravdu líto. Zadlužená matka Anna a její dvě dcery se vydávají na cestu po Skandinávii, tedy na takový únik z reality. Příběh je vyprávěn z pohledu všech tří žen a mě asi nejvíc bavily deníkové zápisky bláznivé Lily. Další, co mě zaujalo, byl právě popis Skandinávie, kam bych se jednou moc ráda podívala. Příběh byl milý, vtipný ale taky jsem si při jeho čtení leccos uvědomila. Rodina je prostě základ! Určitě se k této knize někdy vrátím!
Kniha o rodině, která se snaží znovu stmelit. Příběh se mi líbil, je čtivý. Děj se odehrává z pohledu matky, a dvou dcer, jedna píše blog - tato část není nijak extra odlišná od běžného vyprávění a mladší dcera si píše deník. Nevím proč, ale pár situací mi přišlo moc rozněžnělých, až přehnaných. Nicméně proč ne, kniha se mi i tak líbila, ale závěrem jsem si přišla trochu podvedená. V posledních dvou stranách přijdete na to, že cesta na sever nebyla taková pohádka, jak se zdá. Prostě pěkná oddychovka.
Knížka mě neskutečně bavila. Takové cestování obytným autem je můj sen a skandinávské země bych taky ráda blíž poznala - což asi v dnešní době už zase přestává být reálné. Jinak to ale byl i krásný dojemný příběh o vztazích mezi matkou a dcerami, ale i sestrami navzájem a o hledání porozumění mezi nimi. Krásná knížka, chvílemi veselá, chvílemi smutná. Jsem moc ráda, že se mi dostala do rukou.
Konec dobrý, všechno dobré. Anna vychovává sama své dvě dcery, jednu dvanáctiletou pohodářku a jednu sedmnáctiletou puberťačku, která mě teda děsně štvala. I když musím říct, že její charakter nejspíš koreponduje s tím, jak to v dnešní době s náctiletými chodí. Anna už nemůže ustát neukočírovatelné dluhy a ztrátu zaměstnání a tak se rozhodne s dcerami odjet na roadtrip do Skandinávie, kde by se s nimi chtěla sblížit a najít něco, co by jí pomohlo s vyrovnáním se s realitou, která ji doma stále čeká. Bylo to milé, opravdu oddechovka, která mě ale bavila.
Jednoduché, trosku romantické, zábavné, s dobrým koncem. Přesně to, co čekám od dovolenkoveho čtení ☺️
To bylo tak strašně krásné a milé čtení. Ničeho zde nebylo příliš moc a ani málo. Anna a její dcery, jsou naprosto dokonalé postavy. Lily je vtipná ( opravdu to mile pobaví... ty vtipné dětské hlášky) A Chloé zažívá klasickou pubertu, která není až tak přehnaná.
Vlastně čteme celou dobu o tom, jak se tyhle 3 dámy snaží najít si k sobě cestu a držet pohromadě, jako rodina. A proč vlastně nežijí s tátou.
Bylo to krásné, humorné, smutné, romantické, melancholické.
Je to poklidná odpočinková kniha, která vás dokáže hodit do pohody a odvést vaše myšlenky.
Líbil se mi styl psaní. Kdy Lily psala formou deníku a Chloé formou blogu.
Jen jsem teda našla jednu velkou chybu. A to je 2x stejné datum deníku, které mě na chvilku zmátlo, jestli se náhodou nevracíme v době, ale ne. Je to jen chyba a místo 3. dubna , je tam omylem zase 3.březen.
Půl hvězdičky strhávám za ten konec, který se mi zdál lehce unáhlený, jako by byla autorka v koncích a vecpala tam situaci, která tam být nemusela. :)
Takže za mě jo, opravdu si myslím, že kdo hledá klidnou četbu na vypnutí. Tahle je ta správná. :)
Charakteristiky postav knihy jsou v anotaci. Lily mě dostala svým vtipným dětským a přitom racionálním pohledem na vše, co se kolem děje. Chloé dospívá s řadou problémů s tím spojených, hledá sama sebe. Matka nápadem s cestou a jejím uskutečněním se snaží najít cestu k dětem , vymanit se ze stereotypu života , To se jí na krátký čas daří. Finanční problémy cestou nezmizí. Matka a dcery se sblížily,našly k sobě cestu, která je bude provázet, i když nebudou spolu. Tou cestou je láska, porozumění, tolerance.To,co ze vztahů mizí.Všechny tři se vrací do dalšího života posílené . Další postavy příběh doplňují.Vše je zarámované přírodou , památkami a zvyky severských zemí. Čtivá odpočinková četba asi především pro ženy a dívky.
Velice milý příběh, který je vyprávěný z pohledu tří různě starých žen.
Navzdory tomu je ale knížka pro mne malým zklamáním. Předchozí autorčin román, POCHOPÍŠ, AŽ BUDEŠ VELKÁ, se mi totiž líbil o dost více.
Cestě na sever pořád tak nějak něco chybělo. Když už jsem se začetla, šlo to samo a bylo to fajn, ale autorka mě ničím nepřipoutala, kniha mne nedokázala pohltit.
Proto za mě spíše průměr.
Každopádně pokud máte chuť na nenáročný, laskavý příběh ze života, můžu Cestu na sever určitě doporučit, propadák to rozhodně není. :-) Jen jsem čekala trochu víc.
V rámci výzvy #tojanectu od Knihy Dobrovský jsem vyhrála knihu Cesta na sever a jsem za to neskutečně vděčná, protože přesně takový příběh jednou za čas potřebujeme každý.
Kniha je krásným příběhem o stmelení rodiny na dobrodružné cestě nádhernou Skandinávskou přírodou. Příběh je psaný z pohledu matky Anny, dvanáctileté dcery Lily, která si píše deník a sedmnáctileté dcery Chloé, která píše blog. Díky různorodým povahám a názorům dochází k hádkám ale i k uvědomění si lásky ke své rodině. Nakonec se objasní i několik tajemství a naváže několik cenných a nezapomenutelných přáteltví. Navíc je celou dobu jen tak mimochodem upozorňováno na krásy Skandinávie a ve vás to budí touhu sehnat karavan a vidět to vše vlastníma očima.
Za mě je to báječná oddechová kniha kterou si užijete.
Tohle čtení je asi jako cestování v karavanu - občas drama, vtip, absurdní okamžiky a jednoduchý komfort na dosah.
Autorka vychytala a popsala top 10 největších lákadel Skandinávie jako z katalogu cestovky, zamíchala je do vztahových problémů a řešení, přidala zajímavé vedlejší postavičky (např. dva Stoleté staříky, autistu, mladou skorosebevražedkyni) a s dávkou romantiky to vše naservírovala v této oddychovce. Na literární cestě mi chyběla samotná cesta.
Konec ve stylu "rok předtím" se mi nelíbil, přišlo mi to neúpřimné a cítila jsem se tak nějak ošizena.
Ale abych knize nekřivdila - postava dcery Lily se opravdu povedla a při jejích zápiscích typu moje vši jsem se pobavila.
Kniha se mi líbila, četla lehce. Měla krátké kapitoly, kde se střídá vyprávění z pohledu tří hrdinek. Matky Anny a dvou dcer Chloé a Lily, kdy právě nejmladší Lily má takové vtipné "z dětského úhlu" poznatky. Kniha má citlivý nádech - ve smyslu vztahu matky a dcer, ale je zde i náznak romantiky.
Knížka stojí za přečtení a čte se lehce. Je to taková oslava mateřství, konkrétně vztahu matky a dcery - dcer, které spolu z Francie jedou (a dojedou) až na skandinávský sever. Protože je to román, dějí se tu ty správné románové situace a tři ženy ve voze vše docela dobře zvládají (když jsem si já necestovatelka říkala, jak to asi mají s oblečením, už tu byla zmínka o městské prádelně, tak dobře). Každá z dcer je jiná a jejich vyprávění se střídá i s tím maminčiným, tím pádem je to pestré, veselé i dojemné čtení. Navíc i cestopisné. A je to takový vlídný román, tak budu vlídná i já (ač to nejsou čisté 4, dám je - když zamhouřím oko nad praktickými věcmi, ony jsou vyrovnávány zase tou citlivou stránkou příběhu).
Štítky knihy
láska cestování rodina Skandinávie samota vztahy mateřská láska polární záře
Autorovy další knížky
2017 | Pochopíš, až budeš velká |
2019 | Cesta na sever |
2022 | Tátovo indiánské léto |
2020 | Parfum šťastia najkrajšie vonia v daždi |
Předvídatelná kniha, připadalo mi, že autorka ji píše podle nějaké příručky "Jak napsat knihu". Četla jsem ji protože bydlím ve Švédsku, ale ta cesta byl jenom takový přílepek k poměrně nezajímavému ději. Kdyby kniha byla poloviční bývalo by to stačilo. Další autorčiny knihy už si klidně nechám ujít.