Cesta nespoutané ženy
David Deida
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221659/mid_cesta-nespoutane-zeny-221659.jpg
3
90
90
Po bestselleru Cesta pravého muže - knize, která pomáhá statisícům mužů po celém světě spojit se se svou podstatou, zorientovat se v sobě, v ženách, sexu, kariéře a poslání - mají konečně i české čtenářky v rukou překlad Deidovy "bible" pro ženy. Cesta nespoutané ženy odpovídá na odvěkou touhu žen po lásce. David Deida ukazuje, že přítomnost lásky a partnera nezávisí tolik na tom, zda máme štěstí, ale že najít "toho pravého" je úzce provázané s naší schopností, ochotou a odvahou otevřít se lásce. Spolu s tím poskytuje praktické návody, jak to udělat - ve svém jednání a cítění, v praxi prožitku těla, při každodenní komunikaci s manželem po 20 letech i při milování. Ukazuje tak nám ženám cestu, jak uznat a naplnit hlubokou touhu v srdci a zaplavit sebe i svět láskou. Vysvětluje, že svou vlastní otevřeností určujeme, zda a jakého muže si přitáhneme do života. Ukazuje mnohem víc než cestu ke šťastnému partnerství a božské extázi. Učí žít bez kompromisů, a ze svého života udělat mistrovské dílo, které inspiruje a otevírá srdce všech kolem.... celý text
Přidat komentář
Základní myšlenka je vlastně fajn. Ale teda styl psaní a rozvláčnost mi dost dala zabrat. Kolikrát jsem si říkala, že nedočtu.
Knihu bych bohužel asi nedoporučila.
Láska je prý (podle knihy) málokdy předmětem karikatur. Tak se autor asi pokouší tento deficit vyrovnat. Žasnu nad tím, jak nudně a vyprázdněně může někdo psát o něčem tak krásném, jako je láska. Souhlasím s jedním z předchozích komentářů, který říká, že text vypadá, jako by ho autor vyplodil jako vedlejší produkt masturbace. Velká reklama a oslavný humbuk skrývá další knihu o ničem.
Jeho knihy se stávají doporučenou literaturou na univerzitách? Vážně? Pak asi jako odstrašující příklad omezené slovní zásoby, ne? No, uznávám, že popsat přes 200 stran a nic přitom neříct vlastně je výkon. Užvaněná pseudospiritualita o ničem, místo slibovaného duchovního a sexuálního růstu nabízí jen prázdné plkání. Co nejdál od podobných "odborníků".
Knihu nedočtu jen zřídka, ale přes 60 stran jsem se nedostala. Mrzí mě to, ale asi jsem otvírání zavřená....
Přiznám se, že mě kniha nebavila. Přišla mi popsána divným stylem. Přestože jsem přečetla více rozvíjecích a motivačních knih, tato za mě ne.
Velmi špatná kniha jak po stránce obsahové tak formální. Věřím tomu, že se překladatel snažil, ale když originál zní "Your deepest heart longs for a deeper connection with a deep man, who can touch you deeply, to the depth of your being, fulfilling your deepest yearning" tak už s tím hluboké zázraky prostě neuděláte. Můžete tak akorát koupit Deidovi slovník synonym.
Pro čtenáře to znamená ponořit se do neustálého opakování slov "hloubka, muž, otevřít", které v podstatě tvoří 75 % textu knihy. Rozčilovat vás to začne asi tak na stránce 5 a dál už to bude jen horší (na stránce 15 si žena začne připadat jako konzerva, kterou je prostě potřeba otevřít a urvat jí i víčko).
Kniha by se dala shrnout jedinou větou (Muž vás hluboce otevře, nebo tak něco), ovšem Deida vás bude mučit svým omezeným slovníkem celých dlouhých 223 stránek. Myšlenka v nich není (nebo se v té hloubce už dávno ztratila), ale autor vás alespoň zahrne svými dojmy, které předkládá jako fakta, aniž by se byť jen snažil je jakkoli doložit či prokázat. Samozřejmě každý má právo na vlastní názor, ale když se snažíte vystupovat jako profesionální vztahový poradce, asi byste přece jen mohl dávat přednost faktům. A asi byste ani nemusel přimíchávat osten agrese vůči ženám, ani jim tvrdit, že jen muž ví, kam směřuje (to podobenství s vláčky je fakt top) a že jen on je může "otevřít Bohu". Chudinky jeptišky. Nakonec by se mi asi i líbilo, kdyby byl Deida schopen dokončovat myšlenky. Když začínáte větu "pokud má muž mužskou podstatu, tak", případně "pokud máš ženštější sexuální podstatu," tak bylo by asi fajn i dodat, co se stane, když předpoklad A neplatí. Ale na to si asi máme pořídit další knihu...
Podtrženo sečteno, pokud se vám líbila Cesta pravého muže, tak si tuhle knihu nekupujte. Napsal ji totiž úplně jinej chlápek.
Tak tohle jsem vůbec nepobrala. Začátek něco příšerného, pardon, ale jako by autor masturboval a své představy při tom kydal na papír a zbytek knihy samé otevři se lásce, otevři své srdce, své tělo, buď celá otevřená, jinak nepřilákáš muže, který by ti otevřel srdce a zůstaneš na druhé úrovni ve své samotě...omg...tak jsem se chtěla otevřít, ale těmto úvahám opravdu ne, to nemělo nic společného ani se spiritualitou ani s láskou a nemělo ani hlavu ani patu. Nevím, jak čí srdce či tělo, ale tahle kniha by rozhodně měla pro všechny zůstat raději zavřená.
Já vlastně ani nevím, jak knihu hodnotit. Shrnula bych to asi do: "Wtf?!" Cesta pravého muže je někde úplně jinde, ta se mi líbila, ale tohle? Jsem hodně otevřená všem spirituálním a seberozvojovým věcem, ale toto mi vážně přišlo, jako by si autor šlehnul a napsal to celé během odpoledne. Kniha se mi nelíbila a nedoporučila bych ji.
Kniha nebývá moc dobře pochopená. Pro začátek cesty je dost obtížná. A Deida je přece jen prostě chlap a možná dost dobře neumí vyjádřit, co přesně žena cítí. I když já už se v tom třeba nalézám. Možná spíš neumí vysvětlit, proč se tak většina žen necítí a jak se má zpátky napojit na svůj zdroj.
Pokud vás zajímají dlouhotrvající naplněné vztahy - psychicky i fyzicky (nenapadá mě, proč jinak byste po této knize sahali), začala bych jinde. Knihou Sexuální praktiky Quodoushka, přednáškami a knihami od psychologa Petra Knotka s pseudonymem Pjér la Šé'z (třeba: https://www.youtube.com/watch?v=gUWApqfB3FQ) a rozhovory s Janou Radovou o vědomé sexualitě (25 dílů zde: https://www.svobodny-vysilac.cz/page/3/?s=vědomá+sexualita). Pak už je možné zcela chápat i Deidovy knihy. Hodně štěstí ;)
Láska, láska, láska,láska, láska....asi tak po třetině knihu odkládám. Pořád dokola se opakující fráze. Pana Deidu bych opravdu potkat nechtěla...celé to působí tak nějak slizce.
Tuhle knižní lásku vyvěrající z hloubky srdce fakt nedám celou ...
Každé druhé laskavé slovo láska mi už v první láskyplné třetině lezlo hluboce a s láskou na nervy.
Odevzdávám se plně a hluboce svým pocitům a lásce k sobě a knihu zavírám v laskavé čtvtině.
Sorry vole, Error! Tady jsem fakt šlápla s výběrem vedle. S potěšením odhazuji v dál... Zkusím ještě Cestu pravého muže, jestli to nebude lepší, psané nějak normálněji.
EDIT po dočtení Cesty pravého muže:
ta mužská verze je psaná normálně, to se i dá číst. Doporučuju raději sáhnout po ní. Tahle ženská je fakt divná.
Souhlasím s opakováním tezí, jak zde někteří píší; ale už dlouho jsem nečetla nic tak lidského, přitom vyjadřujícího plně, co žena očekává, co žena potřebuje, jaká je hloubka jejích citů i potřeb. Nádherné vyjádření lásky, potřeby druhého a ač vášnivé, tak přece jemné intimity a spojení.
Pro mě zklamání. Velmi rozvleklé, pomalé a bohužel nepřinášející nic moc nového a objevného. Rovněž mně vadilo neustálé opakování několika základních tezí. Opravdu netuším, zda je to tím, že Autor neměl co více nabídnout, nebo tím, že absolutně podceňuje své čtenáře a čtenářky co se týče jejich důvtipu a inteligence....Promiň, Davide, - když si teda teď tykáme, - ale mě jsi nepřesvědčil....
Kniha je to čtivá, ale připadalo mi, že celých 184 stran je postavených na opakování se pár vět pořád dokola, což mi lezlo celkem na nervy (i když toto opakování mělo zcela jistě své opodstatnění). Pár přínosných myšlenek jsem si z této knihy vzala...
Takové nějaké slizké to bylo...
Autorův stylu „promlouvání k milence“ na mě působil jako by mi lezl pod sukni nějaký úchylák. Vyžíval se v popisu romantických intimních či erotických scén, které „já-autor prožívám s tebou, čtenářko, jakožto svou milenkou“. Zkusila jsem to přeskočit a nalistovat něco, co by mělo hlavu a patu nebo se alespoň se dotklo jádra pudla. Když jsem nacházela jen stále stejné slinty, knihu jsem spěšně vrátila do knihovny.
Četla jsem už pár knih na téma ženské intiminty, sexuality a partnerství, mnohem otevřenějších a přínosnějších - těm tenhle Deida nesahá ani po kotníky.
Toto dílo hodnotím jako slizké, přeslazené a rádoby moudré; ale hlavně nebezpečné (protože nereálné) asi jako červená knihovna.
Po cestě pravého muže jsem sáhla i po ženě a musím říci, že jsem nebyla schopna překonat 20. stránku. Není to psáno dle mého gusta. Třeba se ke knize někdy vrátím a s nadšením ji přečtu.
Jak už bylo zmíněno, celá kniha se točí kolem jediné myšlenky "otvírání se", to však nemění nic na tom, že mi pomohla pochopit nebo si přiznat hned několik věcí ve vztahu k partnerovi. Je to psané rozvláčně, autor se hodně opakuje, ale když jsem o tom přemýšlela, asi to je záměr na co nejlepší pochopení a zakódování do vědomí :)
Na tyto myšlenky z kapitoly TVŮJ MUŽ JE TVOJE VOLBA nemohu zapomenout:
"Muži jsou jako vlaky. Někam jedou. Vybrat si muže a zůstat s ním je jako rozhodnout se nasednout do vlaku. Nakonec jedeš tam, kam jede tvůj muž, duchovně i sexuálně, nebo budeš muset z jeho vlaku vystoupit. Nemůžeš změnit směr svého muže tak, aby jel tam, kam chceš ty, a přitom neztratit důvěru v jeho schopnost určovat směr."
"Možná ti nevadí řídit stovku zaměstnanců v podniku, ale řídit tvého muže není pro tvé srdce žádné velké potěšení."
Po přečtení Cesty pravého muže, jsem logicky sáhla po této knize...... je to v podstatě to samé ... jen psáno pro ženy a to mě paradoxně dost vadilo. Je to takové celé moc romantické a poetické, že jsem chvílemi nevěděla, co tím chce básník říci..... Asi v půlce jsem si na ten styl zvykla a dočetla.....
Hodnotím jako fajn knihu...... ale přece jen, pro ty chlapy se mi to četlo daleko líp.....
Autorovy další knížky
| 2011 |  Cesta pravého muže |
| 2013 |  Cesta nespoutané ženy |
| 2014 |  Intimní splynutí |
| 2013 | Když jde o muže |
| 2012 | Cesta vášně |
Dostala jsem jako dárek od jednoho muže. Naše srdce se sice nepotkala, ale je to laskavý člověk a pod dojmem z knihy Cesta pravého muže mi daroval tohle.
Nevím, jestli jsem já nepochopila autora, nebo autor nepochopil ženy, nebo prostě jen potřeboval peníze a tak jednu větu roztahal na 200 stránek, ale do tohohle jsem se tedy nezačetla!