Cesta nikam
Alexandr Grin (p)
Cesta nikam (1930, Дорога никуда) je román ruského sovětského novoromantického spisovatele Alexandra Grina. Jedná se o poslední autorův román, ve kterém Grin na pozadí boje dobra se zlem vlastně vytvořil svou etickou závěť. Příběh chudého chlapce, který se dostane z bídy, ale zaplete se do boje s podlým boháčem, ve kterém zahyne, se odehrává v autorově vybájené zemi Grinlandie. Ta vykazuje rysy tehdejších demokratických kapitalistických zemí, sice s ostrými sociálními rozdíly, ale bez známky diktatury. Platí se v ní librami i franky, cestuje se z ní do Evropy, jezdí se v ní automobily a vlaky. Jména v románu jsou francouzská, anglická a španělská.... celý text
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1980 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Дорога никуда, 1930
více info...
Přidat komentář
Krásný příběh, dramatický do poslední chvíle. Se Zlatým řetězem a Běžící po vlnách to nejlepší od Grina.
Děkuji mi-380 za připomenutí této knížky pro děti. Četla jsem ji pradávno. Odhaduji to tak na šestou třídu ZŠ podle poznámek a obsahu, které jsem si zapsala do sešitu. Psané ještě plnicím perem a dětskou rukou. Kniha pro děti, která se mi líbila, zdála se mi tenkráte už taková dospělácká. Zaujal mě příběh, nic jiného jsem v tom jako dítě nehledala.
I citát si moje ručka vypsala:" Všechno, co nečekaně mění náš život, není náhodou. Je to pouze v nás a čeká to na vnější podnět (tam mám napsáno podmět:)) ), aby se to mohlo projevit".
Tak to je moje vzpomínka na četbu z dětství, která mi tehdy stálo za to, abych si ji zaznamenala. Díky za vzpomínku, mi-380.
Kam na ty nápady Grin chodil? A kdo mu to dovolil? Kdo ho ochraňoval? Tenhle román, stejně jako většinu svého díla, psal v prostředí sovětského Ruska. Bolševici nekompromisně upevňovali svou moc, umělci houfně přesedali na cestu socialistického realismu. A Grin? Klidně si stále vymýšlí svá romantická dobrodružství, postavám s chováním Rusů dává podivná jména, zasazuje je do fiktivních přímořských zemí a měst, která připomínají rušné západoevropské přístavy, a nechává je ve stylu magického realismu putovat fantastickými životními trasami. Kdysi jsem s nadšením přečetl Zářivý svět, Nachové plachty, Příhodu v ulici Psa, četl i viděl atmosférickou, skoro hororovou Jessie a Morgianu a nezklamala mě ani tahle smutná „Cesta…“ I v jedné ze svých posledních knih si autor udržel svůj (dnes už trochu starosvětský) smysl pro romantiku, dobrodružství a tragickou zápletku.
75 % (zatím 14 hodnocení s průměrem 71 %).
Poetický příběh, psaný pro Grina typickým básnickým jazykem, plný bohaté fantazie. Rozhodně stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
1982 | Jessie a Morgiana |
1980 | Nachové plachty |
1960 | Cesta nikam |
1966 | Zářivý svět |
1972 | Na oblačném břehu |
Velmi zvláštní kniha. Začátek byl pro mne až příliš poklidný, až jsem přemýšlel, zda knihu neodložím. Ale druhá půle najednou přinesla něco, co dělá z knih knihy - facka, podloudníci, hledání přátel, kopání tunelu a marná snaha o záchranu - hlavní hrdina zemřel, jak žil, čestně, obklopen přáteli. A to rozhodně není málo.