Cesta nikam
Alexandr Grin (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40540/cesta-nikam-40540.jpg
4
26
26
Cesta nikam je tragický román mladého člověka, který přes všechny životní prohry, nepřízeň mocných a kruté rány osudových náhod za-chová si i za cenu osobního štěstí a vlastního života svůj čistý charakter, lidskou důstojnost a čest. Tirreus Davenant, chudý, usmýkaný, ale čestný a čistý sedmnáctiletý chlapec nahlédne podivnou hrou osudu do nového, krásného a okouzlujícího života, který mu slibuje svět dobrých přátel a ušlechtilých lidí. Ale od samého prahu tohoto světa ho odžene zpustlý, zločinný otec, který se po letech vrací a hrozí Tirreovi skandálem a ostudou. Protože Tirreus nechce ani stínem zla potřísnit své vztahy k přátelům, odchází je varovat před vyděračským otcem...... celý text
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1960 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Дорога никуда (Doroga nikuda), 1930
více info...
Přidat komentář
Krásný příběh, dramatický do poslední chvíle. Se Zlatým řetězem a Běžící po vlnách to nejlepší od Grina.
Děkuji mi-380 za připomenutí této knížky pro děti. Četla jsem ji pradávno. Odhaduji to tak na šestou třídu ZŠ podle poznámek a obsahu, které jsem si zapsala do sešitu. Psané ještě plnicím perem a dětskou rukou. Kniha pro děti, která se mi líbila, zdála se mi tenkráte už taková dospělácká. Zaujal mě příběh, nic jiného jsem v tom jako dítě nehledala.
I citát si moje ručka vypsala:" Všechno, co nečekaně mění náš život, není náhodou. Je to pouze v nás a čeká to na vnější podnět (tam mám napsáno podmět:)) ), aby se to mohlo projevit".
Tak to je moje vzpomínka na četbu z dětství, která mi tehdy stálo za to, abych si ji zaznamenala. Díky za vzpomínku, mi-380.
Kam na ty nápady Grin chodil? A kdo mu to dovolil? Kdo ho ochraňoval? Tenhle román, stejně jako většinu svého díla, psal v prostředí sovětského Ruska. Bolševici nekompromisně upevňovali svou moc, umělci houfně přesedali na cestu socialistického realismu. A Grin? Klidně si stále vymýšlí svá romantická dobrodružství, postavám s chováním Rusů dává podivná jména, zasazuje je do fiktivních přímořských zemí a měst, která připomínají rušné západoevropské přístavy, a nechává je ve stylu magického realismu putovat fantastickými životními trasami. Kdysi jsem s nadšením přečetl Zářivý svět, Nachové plachty, Příhodu v ulici Psa, četl i viděl atmosférickou, skoro hororovou Jessie a Morgianu a nezklamala mě ani tahle smutná „Cesta…“ I v jedné ze svých posledních knih si autor udržel svůj (dnes už trochu starosvětský) smysl pro romantiku, dobrodružství a tragickou zápletku.
75 % (zatím 14 hodnocení s průměrem 71 %).
Poetický příběh, psaný pro Grina typickým básnickým jazykem, plný bohaté fantazie. Rozhodně stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
| 1982 |  Jessie a Morgiana |
| 1980 | Nachové plachty |
| 1960 |  Cesta nikam |
| 1966 |  Zářivý svět |
| 1972 | Na oblačném břehu |
Velmi zvláštní kniha. Začátek byl pro mne až příliš poklidný, až jsem přemýšlel, zda knihu neodložím. Ale druhá půle najednou přinesla něco, co dělá z knih knihy - facka, podloudníci, hledání přátel, kopání tunelu a marná snaha o záchranu - hlavní hrdina zemřel, jak žil, čestně, obklopen přáteli. A to rozhodně není málo.