Cesta sněžných ptáků

17.01.2013

Dostal se ke mně úkol nesnadný, a to napsat recenzi na knihu, na kterou jsem se díky anotaci těšila, ale první polovinu jsem takřka prospala. Myšlenky mi lítaly jako zběsilé a já nebyla schopna se na děj plně soustředit.
Prvotina Roberta Londona Cesta sněžných ptáků nás zavádí do 11. století. Dle mého se autorovi podařilo toto období zobrazit velice reálně, možná až syrově. Kniha nám dává najevo už od začátku, že osud hlavních hrdinů nebude nikterak jednoduchý. Seznamujeme se s Frankem jménem Vallon, který je opředen svým tajemstvím, se kterým nás autor postupně seznamuje. Ač se jedná o hlavního hrdinu, tak až do poslední stránky jsem měla pocit, že jsem ho nepoznala dostatečně. To mě maličko zamrzelo, neboť si myslím, že počet téměř 600 stran tomu mohl dát prostor. Další postavou, která provází Franka již od začátku a je mu jakýmsi rádcem, léčitelem a překladatelem je mladý student Hero. Autor si s tímto hrdinou vyhrál a celým příběhem je nám tak podáván jako velice spravedlivá a sympatická postava. Další pro mě možná i nejzajímavější postavou je prostý venkovan a sokolník Wayland. Mladý a němý muž, který má za svého nejvěrnějšího přítele bojového psa. Skoro celou knihou jsou jako jedna duše, jedno tělo. V ději se pohybuje spousta dalších zajímavých postav. Všem je bohužel dán pouze malý prostor k představení. Autor se spíše zaobírá probíhajícím dějem a okolními vlivy než vykreslováním postav.
Hlavním námětem knihy, stěžejním dějem a příběhem je, jak už jsem psala výše, válečná výprava dobrodruhů, která se vydává napříč světem směrem na sever pro dva páry bílých sokolů, kteří mají sloužit jako výkupné za zajatého normanského rytíře drženého v Konstantinopoli.
Cestu spolu s posádkou začínáme v Anglii v roce 1072, kde je počátek nejen celé výpravy, ale i knihy. Máme možnost ocitnout se hned od počátku v bojích na život a na smrt, do kterých se hlavní hrdinové v průběhu dostávají poměrně často. Přestože jich je v knize opravdu požehnaně, tak jí tím dodávají spád a čtivost.
V první polovině příběhu se autor zaobírá spíše vyprávěním, vzpomínáním a dialogy mezi hrdiny, což mi nepřišlo tak čtivé a chvilkami jsem se přistihla, že nevnímám děj a nudím se. Všimnout si můžeme střídání hlavního vypravěče, což může maličko zmást, ale není to tak časté, aby to bylo na škodu. Jakmile byla do děje zasazena nějaká akce, vše se sunulo rychleji a pocit z příběhu byl o mnohem lepší. Musím uznat, že autor se snažil zapojit do děje spoustu válečných strategií, které nám umožňovali poznat alespoň trochu psychologii postav.
Společně s hrdiny se plavíme na lodích, přesunujeme na koních, brodíme bažinami, lezeme po horách a sjíždíme nebezpečné peřeje. Celá výprava začíná ve velkém počtu, ale nakonec se do finále dostávají pouze někteří. Touha po přežití a obživě dává spravedlivosti na frak. O romantiku v díle taktéž není nouze, přesto je jí dán prostor pouze střídmý.
Doba, do které je děj zasazen si žádá své daně a my tak máme možnost nahlédnout do situací, které se tomu v té době nabízely. Setkáváme se s nevybíravými Vikingy, nahlížíme do špíny, hladomoru a naopak zámožnosti některých bohatých panovníků a kupců.
Kniha je rozdělena na hlavní kapitoly, které udávají směr celého putování a následně i podkapitoly, které čtenáři umožňují oddych a zastavení.
Ač vypadá, že hlavním tématem je výprava za vzácnými sokoly, tak v pozadí toho všeho je i tajemství ukryté v hledání a objevení pátého evangelia. Zde jsem našla maličké nepřesnosti, které ale nejsou podstatné. Podstatné je to, že se hned na začátku objevuje umírající Kosmas, který předává důležitou zprávu jednomu z hrdinů, který ji má donést až na úplný konec. Tak tomu i je a i když se jedná o další motivaci k celé výpravě, tak je autorem maličko zastíněna a její vyřešení se objevuje skoro až na poslední stránce.
Přestože je autor velkým obdivovatelem dravců, tak jim je věnováno na můj vkus málo. Možná by byla kniha o to čtivější, kdyby bylo tomuto tématu věnováno více stran.
Z hlediska historického nejsem natolik kovaná, abych mohla posoudit, zdali jsou všechny údaje pravdivé. V díle je jich až možná nepřeberné množství a pokud se o ně čtenář cíleně nezajímá, tak se možná tak jako já občas ztratí. Stejně tak v bitvách, šarvátkách a probíhajících akcích jsem se zamotávala a nevěděla jsem, kde jsem.
Abych to shrnula, tak kniha na mě ve finální fázi zapůsobila. Ač jsem se první polovinou prokousávala, tak druhá to vynahradila. Celkově jsem se spolu s výpravou dočkala zdárného konce i já. Obsah na mě působil jako velice hutný a z vlastního pohledu bych ho někde i osekala a nahradila něčím jiným. Což nejde, tudíž se musím spokojit pouze s kritikou.
Věřím, že toto dílo udělá čtenářům, kteří mají rádi historické válečné romány, velikou radost. Dle závěrečného sloupku se chystá i pokračování, tentokrát zasazené do Číny. Tož se můžeme těšit.