Cesta ze schizofrenie
Jindřich Jašík
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400170/bmid_cesta-ze-schizofrenie-Lzm-400170.jpg
4
22
22
Tato kniha je výpovědí lidské bytosti, která prošla tím nejhlubším peklem a zase se vrátila zpět do lidského světa. Je souhrnem těch nejpodstatnějších věcí, které autorovi pomohli na jeho životní cestě z uzavřeného oddělení psychiatrické léčebny, až ke spokojenému životu bez užívání psychofarmak. Její sdělení je přístupné každému, protože je psáno zcela srozumitelnou řečí. Kniha může být velmi cenným kompasem i mapou pro všechny ty, kteří touží vzít své životy zpět do svých vlastních rukou.... celý text
Přidat komentář
Věřím, že tuto knihu ocení člověk se schizofenií a bude mu užitečná. Já naštěstí mezi ně nepatřím, ale tato nemoc mě velmi zajímá. Od knihy jsem čekala více faktů a více osobních zkušeností. Na mě byla až moc filozofická. Bohužel nedočteno a odloženo. Proto dávám 3*, ne protože by byla špatná, ale nebylo to čtivo pro mě. Svoje oblíbence si ale jistě najde.
Silná osobní zkušenost předávaná s velkou pokorou a také reflexí. Jsem ráda, že alternativy k farmakologické léčbě se aspoň občas začínají připouštět. Autorovi i knize moc fandím, snad se v pravý čas dostane k těm, kteří ji potřebují. Vytkla bych snad jen pár hrubek...
Líbí se mi autorovo pojetí knihy, která se nenásilně, ale přesto snaží být jakousi možností, ke které se dostal přes různé cesty života se schizofrenií. Ta možnost, o které mluvím, je důstojný život i bez užívání psychofarmak.
Upřímná a obohacující kniha, díky které může čtenář pochopit ostatní a možná i sám sebe.
O schizofrenii jsem nevěděl vůbec nic. Po přečtení mám solidní představu o co jde a čím schizofrenik prochází. Ačkoliv je kniha určena pro schizofreniky, já jsem si v ní také našel mnoho užitečného. Stojí za přečtení.
Pro lidi, co si třeba právě procházejí nebo prošli touhle hnusnou nemocí, knížka může dodat jistý záchranný lano a naději, že se věci můžou zlepšit. Z hlediska porozumění nebo lepší představy o tom, jak takový schizofrenik prožívá bludy, halucinace a tak dál, knížka bohužel účel nesplnila. Mě třeba by konkrétně zajímaly více hlasy, o těch bludech toho asi moc nového být nemůže... Značnou část knížky zahrnují Jindrovo možná až filozofický úvahy o tom, proč asi ta nemoc vzniká a tak podobně. Velkej bod ale za sdílení svých způsobů, jak se třeba vyrovnávat s těmi špatnými myšlenkami. Pro hodně lidí to může být první popud s tou nemocí začít bojovat i jinak, než nabízí medicína. Knížka ze začátku působí dojmem nějakýho filozoficko-psychologickýho díla, kde hrají prim autorovo názory a myšlenky, potom se rozbíhá víc ta praktičtější stránka věci a tady mají nemocní šanci se naučit, nebo chtít se naučit, jak s jejich problémy bojovat.
Jedinečné, co se týče autorovy sebereflexe a vůle, a samozřejmě autentické. Důležitý je podle mě též výklad latentních psychických "poruch" v celé společnosti, hranice mezi normou a nepřijatelností je dosti tenká zvlášť v dnešní době a může vést citlivé jedince k nepřijetí vnější reality.
Jindrovu knihu jsem přečetl s nadšením. Oceňuji obrovskou odvahu a úsilí, které za jejím napsáním evidentně stojí. Ale taky prostý jazyk a lidskost, s níž jsou ta slova psána. Moc se mi líbí také nekonfrontační přístup, který chybí mnoha "alternativním" přístupům - léky ani psychiatrie zde nejsou démonizovány. Cesta, kterou Jindra popisuje, jistě není pro každého. Ne každý možná dokáže projevit takové odhodlání. A možná jsou někteří lidé zasaženi nemocí natolik silně, že léky zkrátka jsou nutnou součástí jejich zotavení z duševního onemocnění. Ale mám pocit, že pro všechny, kdo schizofrenii zažili, mohou být postřehy z této knihy zdrojem naděje, že mohou alespoň některé oblasti svého života vzít zpátky do svých rukou. A víc než to, myslím si, že úvahy o spokojenosti se životem a únicích k realitám, které v důsledky vedou k omezeni životních horizontů, jsou relevantní i pro ty z nás, kteří takovou zkušenost sami nemají.
Verim, ze laicke verejnosti a schizofrenikum muze byt kniha napomocna, ja vsak doufal v trochu hlubsi myslenky, predstavoval jsem si, ze mi kniha priblizi psychoticke prozivani, to se bohuzel nestalo.
Velmi si vážím lidí, co jdou s kůží na trh. Tedy nám povypráví o svých vlastních zkušenostech, o tom, co si prožili a zažili. Mluvit o tom je těžké a vyžaduje to mít srovnáno v hlavě. Jindřich to má tak nastaveno. Přeju mu v životě jen to nejlepší. Rozhodl se jít cestou válečníka a porazit tu psychickou chorobu. Knihu považuju za hodně užitečnou. Může lidem pomoci i jako příručka, aby si našli vlastní směr a cíl jak s tímto onemocněním bojovat a porazit ho. Tuto knihu jsem podpořila na Starovači, protože má smysl takové věci podporovat, aby se dostaly mezi širokou veřejnost. Je to v dnešní době nutné.
Knížku jsem přečetla za pár hodin, ačkoli by bylo asi moudřejší nechat si některé pasáže více rozležet. Téma psychiatrie mě zajímá a tato kniha mi byla doporučena. Četla se sice lehce, ale bylo v ní hodně věcí na zamyšlení. Samotné vyléčení schizofrenie je dost fascinující. Líbí se mi myšlenka, že by se schizofrenici neměli odbývat jen psychofarmaky a měli by se snažit žít bez léků. Zároveň je kniha i docela destigmatizačním prvkem. Já jsem zrovna do témat duševních nemocí docela zasvěcená, ale spousta lidí okolo mě stále trpí předsudky a to samozřejmě nejen k schizofrenikům. Hádky většinou dobře nedopadají, ale možná by si každý měl přečíst tuhle knihu a zjistit, jaký boj se v těchto lidech odehrává, že si nevymýšlí a opravdu trpí a že když se nevzdávají, dokážou se i vyléčit, což jakékoli léky neumí. Myslím, že to je hodně silný skutek, vyléčit sám sebe, přesvědčit svou mysl, aby jednala jinak a tahle kniha je důkazem, že to lze.
Knihu jsem si pořídila, protože jsem chtěla trochu víc pochopit, co takový schizofrenik může prožívat. Pokud máte blízkého člověka, který prochází schizofrenií, knihu si přečtěte, nabízí vhled a boří domněnky. :) Díky panu Jašíkovi za skvělou práci. :)
Cesta ze schizofrenie
Tato kniha pro mě byla přelomová. Vůbec jsem o schizofrenii nepřemýšlel ve společenském kontextu, bral jsem ji jako fyzickou patologii. Přitom Jasik doslova trefuje hřebík na hlavičku, pokud razí tezi, že hranice mezi paranoidním bludem a realitou je dnes dost nezřetelná. Aneb je David Icke se svými reptiliany či Petr Cibulka se svými agenty GRU schizofrenik, anebo jen člověk s neobvyklým názorem?