Cestopády
Pavel Popelka
Volné pokračování předchozích povídkových souborů Cestopisy, místopisy a povahopisy, aneb Smrt se rozcvičuje (2003) a (Z)povídání z cest (2005). Příhody z „běžného“ života jsou opět oživením zdánlivě fádního každodenního stereotypu, který autor a jeho hrdinové prožívají přece jen trochu jinak. Základní myšlenkou nové Popelkovy knihy je dosud pravděpodobně vědecky neověřená teorie o tom, že předchůdci jeho hrdinů jsou „převtělené duše Tatarů, zkultivované pěstováním trnek, durancií a vinné révy, obcující při cimbálu a houslích. To je Zlatá horda slovácká…“ ... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1979 |  Masopustní tradice |
| 2011 |  Od věnečku k obálence |
| 2006 |  (Z)povídání z cest |
| 2003 | Cestopisy, místopisy a povahopisy |
| 2006 | Cestopády |
Tak už znám tři. A tři, jak známo, tvoří společnost. Velmi veselou společnost. Galuška - Uherský Ostroh - Slovácko sa (ne)súdí, Jilík - Uherské Hradiště - Jdu Slováckem krásným a Popelka. Jen s malým rozdílem. Pavel Popelka, ředitel Muzea J.A.Komenského v Uherském Brodu, se ve svých knihách zatoulá i na Horňácko, k Váhu, do Naardenu nebo až k Jadranu. Ovšem vždy ve společnosti své "zlaté hordy": " Ukázka z knihy: http://www.folklorweb.cz/clanky/20061204.php