Cestopis s jezevčíkem
Ludvík Aškenazy
Jezevčík Aida najde na dvoře nešťastnou vyhozenou postel. Spřátelí se, přiberou do party babi Pomajzlovou (která už léta nemůže chodit) a vydají se objevovat svět a nová přátelství. V závěru je jejich cestovatelská vášeň nenásilně vystřídána touhou po návratu. Knížka je prosycena poetickým a moudrým humorem, až nesmyslnou fantazií, ale i pocity vzájemnosti, ohleduplnosti, potřeby pomáhat a mít rád.... celý text
Přidat komentář
3/10 Nebavila mě jako dítě, nebaví mě ani v dospělosti. Dočteno s obrovským sebezapřením. Jazykově není co vytknout, ale příběh je jak na tripu, splácaný páté přes deváté.
(Artur, 1992)
Tato kniha mě zrovna nenadchla. Oproti Putování za švestkovou vůní nebo Dětským etudám mi tam chybí Aškenazyho situační a jazykový humor. Ne, že by tam nebyl, ale asi v menší míře, než v těch dalších knihách.
Štítky knihy
vypráví pesAutorovy další knížky
1959 | Putování za švestkovou vůní |
1967 | Vajíčko |
1965 | Praštěné pohádky |
1959 | Psí život |
1966 | Dětské etudy |
Nějak si nemůžu pomoc, ale pořád mi - asi díky stylistice - v hlavě vyskakoval Saturnin. Nápad vcelku dobrý, je to čtivé, defakto i obohacující, ale paní Pomajzlová mi byla svým vystupováním tak nesympatická, že jsem byla ráda, když bylo po všem. Tleskám ale za grafickou úpravu - dopisy rukou psané. Zmatlíková je rozpoznatelná na kilometry daleko, ale umí