CestoSpisy
Petr Horký
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/226625/bmid_cestospisy-8ug-226625.jpg
4
30
30
Jak malý je největší zabiják Afriky, kolik stojí černé svědomí vašeho mobilního telefonu, proč se horolezci při výstupu na slavné vrcholy mezi sebou perou, jak dnes funguje krevní msta, jak vypadá přestřelka ohněstrůjců a proč by se Česká republika mohla stát nejbohatší zemí světa? Petr Horký procestoval celý svět, byl na severním pólu, objevil potopené lodě v okolí Malediv, přešel pěšky Grónsko, potápěl se se žraloky i stoupal na horské vrcholy. Všude měl s sebou kameru a hlavu plnou osobitého pohledu na svět. Nečekejte čtení, které bude ladit se zažitými klišé, ani nečekejte, že s autorem budete vždy souhlasit. Ale často se zasmějete a občas možná zamyslíte. „Hlavně to nesmí prdět mramor,“ říká Petr Horký v obavě, aby sám sebe nezačal brát moc vážně. A možná právě proto tuto knihu sestavil tak, aby se mohla během jakékoli cesty (na druhý konec světa nebo třeba do práce) přečíst i zcela spotřebovat. Jak? To zjistíte, pokud se začtete. Výběr nejúspěšnějších článků z magazínu Žlutý, kam Petr Horký už čtyři roky pravidelně píše a vyvolává bouřlivé reakce mezi cestujícími společnosti Student Agency. V letošním roce, kdy se do kin vydal jeho film Století Miroslava Zikmunda, si prací na knize, jak sám říká, prořezával zadřené mozkové závity a dofukoval duši.... celý text
Přidat komentář
Některé cesty P. Horkého jsou (pro mě) už trochu extrém, ale moc hezky se o nich čte. :-) Kniha není přímo cestopis, ale soubor autorových článků z časopisu Žlutý - takové pestré čtení z celého světa, které obsahuje i spoustu zajímavých myšlenek, úvah a postřehů. Formát vhodný... třeba na cesty. Jenom té spousty překlepů je škoda.
Články Petra Horkého mám moc ráda, 7 let mi zpříjemňovaly cestu vlakem z Prahy do Opavy, kde jsem studovala. Bylo proto jasné, že si knížku musím pořídit a udělat jí místo v knihovně. A i teď, po jejím přečtení, jsem ráda, že ji mám. Ale moc mě mrzí, že je tam tolik chyb. Sice autor zmiňuje kamarádku korektorku, ale promiňte mi - takhle korekturou prošlá knížka fakt nevypadá. Dokonce bohužel pochybuji, že vůbec nějakou korekturou prošla. A je to škoda.
Cesta letem světem po naší krásné Zemi, která vás pobaví, potěší, poučí i vystraší. Zajímavé postřehy a příběhy, ať už zprostředkované nebo ty, které na vlastní kůži Petr Horký prožil. Z každé řádky přímo tryská jeho láska k cestování a touha po dobrodružství. Doplněno fotografiemi a originálními kresbami.
Pekná jednohubka, nenáročné čítanie.
"V životě sčítej jen to dobré, co se ti stalo. Jen na to dobré vzpomínej. Dobré vzpomínky jsou jako světlo, ktoré rozsvítíš v noci v pokoji. Tma tvých smutků se nepřesune, neodejde, nevyženeš ji ven. Tma jednoduše zmizí."
Podle mě je knížka plná zajímavých článků o cestách po světě a určitě stojí za přečtení.
Jedná se o sbírku článků o cestování, které vycházely v časopise Žlutý. Nenáročné, příjemné čtení na vandrovní cesty, zajímavá témata především o lidech. Velké plus za malý a lehký formát. Pan Horký je především cestovatel, ale spisovatelskou krev taky nezapře. Píše jednoduše, nenáročně, ale s hlubší myšlenkou a filozofií.
Jak sám autor říká: Je to taková kniha nekniha. Jednotlivé články - výtažky z cest a duše cestovatele. Pěkné čtení do vlaku i letadla (tam bych dala plný počet bodů). Není to cestopis, jak ho mám ráda, přesto zůstane v mé knihovně a ráda se k němu vrátím. Našla jsem v něm pár zajímavých informací a dost hlubokých myšlenek k zamyšlení. (Za mně osobně: Více jak v Malém princi.)
Na cestách se pan Horký opravdu nenudí.A své prožitky se mu podařilo zdařile převést i do této publikace.Kniha je psána ve formě velice krátkých kapitol, což je asi jediný zápor knihy.Snesl bych publikaci o daleko více stranách a rád bych se s panem autorem toulal po celém světě.Ale i tak jsem byl spokojen, protože kvalitních cestopisů není nikdy dost.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Století Miroslava Zikmunda |
| 2002 | Sloni žijí do sta let |
| 2006 | Cuba Libre |
| 2014 | CestoSpisy |
| 2008 | Zpráva o cestě na severní pól |
Tak tohle mě opravdu bavilo. Použil bych příměr ze zeměpisu. Tak jako různé mapy dohromady dají atlas, stejně dobře funguje dát dohromady autorovi články z cest v podobě CestoSpisu. Každá kapitola zajímavá, vtipná. V každé kapitole najdete také nějaké moudro, které obohatí. Nebo alespoň donutí k zamyšlení.
Skvělým nápadem bylo knihu doplnit o obrázkové stránky s návodem toho, co lze s knihou udělat:-)