Cesty a poselstva
Guillebert De Lannoy
Edice cestopisných zápisků burgundského šlechtice Guilleberta de Lannoy, který v první polovině 15. století navštívil jako člen diplomatických misí, účastník vojenských výprav či jako poutník mnohé evropské i blízkovýchodní země. Rozsah cestovatelských aktivit Guilleberta de Lannoy je ohromující (mj. Anglie, Irsko, Pyrenejský poloostrov, Prusy, Livonsko, Egypt, Sýrie, poutní místa ve Svaté zemi, Řím). De Lannoy se účastnil válečných tažení a četných diplomatických cest, které podnikal ve službách svého pána, burgundského vévody Filipa Dobrého. Text, který stručně a lapidární literární formou zaznamenává de Lannoyovy cestovatelské dojmy a zkušenosti, je zajímavým svědectvím o autorově touze poznávat svět, jehož obzory se právě v 15. století značně rozšiřovaly. Vlastní edice je v úvodu doplněna zasvěcenými studiemi, které osvětlují pozadí vzniku cestopisu, přibližují životní osudy jeho autora a zasazují de Lannoyovo putování do širokých souvislostí evropských dějin 15. století, především do kontextu náboženských konfliktů a křižáckých projektů uvedeného období. (mlp.cz)... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy Historie
Vydáno: 2009 , ScriptoriumOriginální název:
Les Pelerinages de Surye et de Egipte
více info...
Přidat komentář
Krásně obsahově i graficky zpracovaná kniha. Polovinu knihy tvoří čtyři historické studie (smysl a vnímání křížových výprav v pozdním středověku, historie a význam burgundského vévodství, životopis Guilleberta de Lannoy, obecný účel a literární zpracovávání zámořských cest v dané době), které mi výborně doplnily část dějepisu, již jsem znala jen velmi málo. Studie se nesnaží o faktický výčet dat, spíš plynulým stylem uvádějí do odborné problematiky, a velmi dobře se čtou.
Samotné Guillebertovy zápisky jsou dosti suché (odpovídá názoru historiků, že jde spíše o poznámky k budoucímu výpravnějšímu cestopisnému dílu, které autor nestihl napsat), nicméně mezi výčty vzdáleností a tlouštěk opevnění se dá najít dost zajímavostí (ostatně, mě svým způsobem bavila už zřejmá tendence cestovatele hodnotit cokoliv z hlediska dobyvatelnosti).
Kdo by chtěl barvitější čtení v témž žánru, může sáhnout po Zámořské cestě Bertrandona de la Broquière, který procestoval podobné oblasti, ale na rozdíl od Guilleberta stihl zaznamenat i větší množství dobrodružných historek.
A vidím, že to byl můj jubilejní stý komentář ke knize - hezky to vyšlo, takových knih jen houšť.