Zima
Václav Vokolek
Cesty za horizont série
< 3. díl >
Příručka pro poutníky. Zimu většina lidí pokládá za zcela nevhodnou pro putování. Zimní krajinu ovládají zimní sporty, to je zřejmé. Ale není tomu tak docela. I když se to v krajině v nejmenším nezdá, je to čas zlomu. Síla slunce, a tedy světla, se začne pomalu, nenápadně vracet. Právě tento návrat životních sil by poutník neměl promeškat - a kde jinde, než v krajině... Pro poutníka jsou měsíce zimního času dobou zajímavých cest se spoustou odlišných, zimních zážitků, které se výrazně liší od těch z ostatních ročních období. Krajina je totiž úplně jiná, jedinečná, a to skutečné poutníky přitahuje. Působí klidně, je vyčkávající, spící, a možná i snící. Vše v krajině zdánlivě spí, ale vše nabírá sílu ke znovuzrození. Čeká se na slunce a to se po slunovratu do krajiny začíná vracet. To poutník musí zažít…... celý text
Přidat komentář
Po krásně barevném PODZIMU jsem se provázena laskavým slovem Václava Vokolka pustila do putování ZIMOU, tentokrát tady u nás v kopečcích po blátivých vánočních svátcích milosrdně bílou a pokojnou. Snad nejvíc mě potěšilo jeho zasvěcené pojednání o posvátné "hoře" Říp a neméně významném Blaníku (na obě místa jsem sice vystoupila nesčetněkrát předtím, ale teď se mi navíc dostalo historického a mytologického "osvícení")... Putování v zimě je krásné, ale přesto se převelice těším, až se začtu do páně Vokolkova JARA... ještě chvíli vydržet... :-) PS. Krásné ilustrace, díky kterým jsem knihu mohla zařadit do letošní (2021) čtenářské výzvy...
Autorovy další knížky
2010 | Cestami zelených mužů |
2019 | Léto |
2019 | Podzim |
1996 | Pátým pádem |
2001 | Tajemství zdraví a naděje |
Zima byl poslední průvodce, který mi chyběl k přečtení. Asi proto, že v zimě venku ráda nechodím. Ale Václav Vokolek dokázal skoro nemožné. Jeho skvělé tipy na výlety krátké jako zimní dny doplněné historií i mystikou mě lákají na Blaník i další zajímavá místa naší země. A já vyrazím.