Cesty za příšerami a dobrodružstvím
Ivan Mackerle
Kniha známého českého „záhadologa“ o pátrání plném dobrodružství po neznámých tvorech, tajemných místech a nevysvětlitelných jevech. Smrtící červ olgoj chorchoj, sloní pták, vačnatý predátor, podzemní říše Agharti, lidožravý strom, divoký člověk almas, příšera z bažin, neviditelná vesnice...
Přidat komentář
Pan Mackerle byl jeden z nejlepších záhadologů a tahle kniha je úžasná ❤ četla jsem ji kdysi dávno, takže až bude čas, rozhodně se na ní znovu podívám ❤
Mám ráda záhady, zvlášť, pokud jsou od českých autorů.Procestovali jsme díky téhle knize celý svět.Jen více takových!
Je dobře že máme podobné dobrodruhy i my, ne jenom kompilátory cizích textů. Btw kamarádka tvrdila, že autora zná z mládí, a podivnosti a záhady ho bavily i tenkrát.. Což ostatně asi každého, ale většině to nevydrželo pod tíhou každodenního života...
Zápisky z vlastních cest za záhadami - olgoj chorchoj, almas, Nan Madol... jedno téma zajímavější než druhé. Knížka mě chytla hned od začátku.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Cesty za příšerami a dobrodružstvím |
2001 | Velká kniha tajemství a záhad |
1992 | Tajemství pražského Golema |
2011 | Návrat nejistý – Po stopách největších záhad |
2001 | Mongolské záhady |
Pan Mackerle byl poctivej badatel, kterýho sice záhady fascinovaly, ale nehnal se za senzací za každou cenu, zkoumal věci spíš tím svým inženýrským, strojařským rozumem, a to je nesmírně sympatický přístup. Napadá mě, že i mezi "záhadology" jsou showmani, kteří mají peníze, slávu a s tím související možnosti zkoumání, a ti pak i z celkem malých zjištění umí udělat světovou bombu... jako je Däniken... a pak jsou poctiví dříči, kteří to mají mnohem komplikovanější, ale přesto odmakají a odvedou možná i větší kus práce než ti showmani. Ale nejsou tolik vidět a slyšet. A pan Mackerle a jeho přátelé patřili právě do té kategorie úctyhodnejch dříčů.
Občas bylo až neuvěřitelné, co všecko se Mackerlemu na výpravých dělo - onemocnění v tajze, nemoc "z olgoje chorchoje". Člověk by skoro řekl, že to snad ani nemůže být pravda, že si to museli vymyslet pro větší zajímavost, ale vzhledem k tomu, že na výpravách bylo kolik lidí, měli to zdokumentováno a nafoceno... hmm. Pak se člověk chtě nechtě přikloní k tomu, že jsou na světe stále ještě věci, které nechtějí být poznány, a které se tomu poznání brání všemi možnými způsoby.
Mackerleova parta s pátráním většinou příliš neuspěla, holt ty věci a tvorové, pokud tam někde v těch Bohem zapomenutých končinách stále ještě jsou, na nějaké hledače nejsou příliš zvědavi, jinak by se už nepočítali do kategorie záhad a legend. :) Ale i zmapovat místní prostředí a povídačky lidí, kteří tam za pár let už nebudou, je obrovský a poctivě odvedený kus práce. A je faktem, že párkrát se Mackerlemu a jeho partě něco najít povedlo - napadá mě přesné určení tzv. kotlů, podivných věcí čnících z tajgy hluboko na Sibiři. Zajímalo by mě, zda se tam od té doby nějaká výprava vrátila a prozkoumala to s lepším vybavením.
Knížka je zajímavá, poutavá, dobře napsaná a čte se perfektně. Nesmírná škoda, že byl autor z tohoto světa už odvolán a nic už neprobádá a nenapíše.