Přepadení Skytownu
Wolfgang Hohlbein
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28401/charity-xi-prepadeni-skytownu-28401.jpg
4
25
25
Uplynulo už několik let, co Charity a její spolubojovníci zvítězili nad Morony, mimozemšťany okupujícími Zemi po více než padesát let. Po letech těžkých bojů přichází doba těžké obnovy: ze zničené planety je třeba zachránit, co se dá. Charity se stala symbolem vítězství nad mimozemšťany, přesto se však dostává do sporu s politiky, kteří se dožadují snížení rozpočtu na armádu, zejména na vesmírnou flotilu. Marně Charity argumentuje, že je třeba se zabezpečit před příští možnou invazí z hlubin vesmíru, která může přijít kdykoli. Sama v tu chvíli ještě neví, jak brzy jí dá další vývoj za pravdu. Země je nečekaně na nejzranitelnějších místech napadena neznámými vetřelci. Několika údery jsou vyřazeny z boje téměř veškeré pozemské zbraně. Charity, Skudder a generál Hartmann se téměř s prázdnýma rukama pouštějí znovu do boje.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1997 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Überfall auf Skytown
více info...
Přidat komentář
„Charity Lairdová,
královna Rebelů,
zachránkyně světa,
vítězka nad Morony
a Shaitem...“
Jo, přesně, co jsem očekával. Jen uměle nastavovaný příběh o Charity. Jen aby čtenář neřekl, že už se s ní nikdy nesetká. Příběh se odehrává osm let od kolapsu hvězdných bran a zničení Moronské mimozemské okupace Země. Zatím, co se Charity hádá s politiky o peníze na financování kvalitní obrany naší planety, opět nás něco přepadne. A je to horší než Moroni...
Malá ochutnávka:
Pro příští generace budeš něco jako bohyně. Žena, která porazila Morony! Už teď jsi legenda! Myslíš, že budeš ještě slavnější, když budeš riskovat krk, jen abys vlastní rukou zastřelila pár štěnic?
Jenže tohle je uměle vykonstruované. Příběh je až do půlky knihy absolutní nuda. Na počátku je malá akce, ale pak je to jen politika, peníze a pozor změna, rodina. Net už má dvě děti a na jejího manžela se ani neptejte. Teprve někde v půlce příběhu se to rozjede. Ale i tak to působí monotónně, uměle a nevyváženě. Poslední část je bitva, ale bitva podivná, nezáživná s absolutně nepochopeným koncem. Tedy, já to rozhodně nechápu. Mě to nebavilo. Jeden a půl žlutého motýla, což je 30%, a tady to znamená s trochou nadhledu dvě hvězdy.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Citát: Charity – kdo jiný by dokázal roztřískat na šrot za pět minut hned tři lodě?
A jsem zpátky, myslel jsem že to bude už nuda, ale trošku se to zamotalo. Tak hned najizdim na poslední díl.
Takže tento diel sa odohráva 8 rokov po "víťazstve" nad galaktickou inváziou Moronov. To prvé čo musím spomenúť je spôsob akým sa autor zbavil ( alebo skôr zabil ) problému s hordami zhúlených vesmírnych hare krišnov Jaredov... proste vraj z neznámeho dôvodu proste zdochli, všetci a naraz! Tlieskam Hohlbeinovi za vynaliezavosť ( a myslím to sakra ironicky ) a hodil by som po ňom aj Nobelovou cenou za literatúru keby bola poriadne masívna a kovová. Odhliadnuc od tejto nepríjemnosti je však tento diel inak vlastne parádny. Po úvodných nepríjemnostiach s plošticami, politikmi a rozpočtom na bezpečnosť, nový tajomný a brutálny nepriatelia s neznámymi úmyslami prepadnú orbitálnu stanicu a Charity, Skudder a Hartmann s nimi zvedú strhujúci stíhačkový vesmírny súboj plný laserov, rakiet a atómových granátov. A Gurk v závere WTF...! Ďalší diel tak opäť nevyhnutný.
Osm let po válce musí Charity a její přátelé čelit nenadálemu útoku z vesmíru i z vlastních řad. Podle mého názoru se jedná o zatím nejlepší díl celé série. Noví protivníci jsou podstatně lepší než moroni a vesmírná bitva stíhačů patří mezi ty nejlepší.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Prsten Nibelungů |
| 2010 |  Krev elfů |
| 1993 |  Návrat dinosaurů |
| 2007 | Nad propastí |
| 1999 | Zapomenutý ostrov |
Ale podivejme máme nové protivníky.