Válka s pavouky
Wolfgang Hohlbein
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28398/charity-viii-valka-s-pavouky-28398.jpg
4
31
31
Charity, kosmické pilotce US Space Force, a jejím přátelům se podařilo nemožné – pevnost dobyvatelů padla.Ale třebaže dokázali zničit transmitér mimozemšťanů, poslední bitva stále ještě není dobojována. Neboť Shait, jeden z vládců Černé pevnosti, unikl. A s tímto Moronem, jenž disponuje neznámými silami, vytáhnou jeho mravenčí bojovníci a pavouci do každé války. Navíc, když Shait vynese svůj poslední trumf…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1997 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Der Spinnenkrieg, 1991
více info...
Přidat komentář
Vnější podoba
žádné živé bytosti
nemusí přece vůbec
nic vypovídat
o její inteligenci nebo záměrech.
Tohle opravdu odpovídá svému názvu. Vlastně začínáme přesně tam, kde končí kniha předešlá s názvem „Černá pevnost“. Obě linie příběhu jsou v době počátku ve válce z pavouky. Celé je to jen o bojích. Neočekávejte nějaké významné zvraty a vlastně ani ukončení. Tato kniha nás jen, po vzoru dvou linií, (Charity a Hartmann) provede bitvou.
Malá ochutnávka:
Potom... ticho. Nekonečné klouzání černou, hebkou, teplou, prázdnou nicotou, ve které se vteřiny mění v roky a tisíciletí v okamžiky, ve které ani čas, ani prostor již neznamenají to, co ve světě, ve kterém se Charity narodila a vyrostla. Pak teprve přišla první vědomá myšlenka, právě tak banální jako přiléhavá, neboť v tuto chvíli musela napadnout každého: Je toto smrt?
Jedna je ve vzduchu a druhá na Zemi. Nic není vyhráno, nic není prohráno. Jediná věc, která vás v příběhu zamrazí je zničení přenosových portálů Moronů . (Což bylo už v minulé knize) To je opravdu povedená událost a svým pojetím dokáže i nahnat hrůzu. To protože na jejím konci se objevuje tak zvaný Shait. Nechci spoilerovat a tak nebudu psát, co nebo kdo to je. Ale určitě TO bude mít zásadní význam na pokračování dalších dějů.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Citát: Když už nás dostanou, tak jim chci alespoň natropit tolik škody, kolik se dá.
Keď exploduje časovaná čierna diera, narušená realita sa krúti ako Trump na háčiku a pokiaľ sa z toho človek nezblázni, tak sa aspoň povracia. Po surrealistickom únikovom nášupe sa rieši čo ďalej s uniknutým Shaitom, výlevkou v časopriestore ktorá hrozí vycucnúť planétu a Hartmann uvidí naživo Danteho peklo aj s duchmi zo Skubiho Dú. Hlavne ale Charity prežíva akútne stavy paranoje keď netuší o čo galaktohipisákom Jaredom vlastne ide a za každým rohom vidí nekalé úmysly. To ma na tom bavilo najviac, takže napriek tomu že tento diel bol vcelku pokľudnejší, udržuje nervózne napätie čo by sa dalo laserom rezať.
Tento díl není tak akční jako předchozí. Boje jaredů s morony jsou spíše kulisou na níž se Charity vyrovnává se stávající situací.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Prsten Nibelungů |
| 2010 |  Krev elfů |
| 1993 |  Návrat dinosaurů |
| 2007 | Nad propastí |
| 1999 | Zapomenutý ostrov |
Kniha má klasicky dvě příběhové linie. V té první Charity uniká z orbitální stanice a přilétá na zemi a později se vrací na základnu v Kolíně, kde přihlíží válce mezi Jaredem a Morony. Celá tahle linka mi přišla dost nudná a nezajímavá, všechny zásadní rozhovory jsou strašně krátké a plné vět jako "Na tohle nemáme čas" a "Mám spoustu práce", prostě mě to nebralo. V druhé příběhové linii se vracíme k Hartmanovi doprostřed bitvy o Černou pevnost. Tahle linka byla na začátku mnohem zajímavější, nicméně později se taky pokazila.
Čekal jsem zásadní díl o válce s Morony, ale dostal jsem průměrné vyprávění.