Chata v Jezerní kotlině
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183904/chata-v-jezerni-kotline-183904.jpg
5
1584
1584
Jezerní kotlina série
1. díl >
4.vydání. Hlavní postavou příběhu o velkém chlapeckém přátelství je Pavel Zeman, jehož život se po smrti otce od základu změnil. Velkou oporou je mu kamarád Ludva Grygar. Spolu podnikají dobrodružné výpravy do téměř nepřístupné kotliny s jezírkem, kde si sami stavějí srub. Na pozadí kouzelné přírody prožívají své velké přátelství, ale i zklamání. Ludva totiž po společně skvěle prožitých prázdninách neodolá svodům špatných kamarádů, začne kouřit a těžce onemocní. Nakonec však svůj vnitřní boj vyhraje a znovu se vrátí k zdravému životu a především kamarádství s Pavlem.... celý text
Přidat komentář
Základní četba každého plantážníka. Jedna z mých oblíbenějších od tohoto autora.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Víc než po dvaceti letech druhý návrat k Foglarovi.
Bohužel už tomu nějak nevěřím. Ducha mám zničeného konzumní společností a vším tím co se kolem děje. A taky už mám tento věk dávno za sebou a co si pamatuju málo co z toho fungovalo tak jako v knížkách. Přesto se mi příběh líbil a asi až na trochu uspěchaný konec mu není vlastně co vytknout.
Závidím Foglarovi, že v mém věku dokázal psát příběhy o malých chlapcích asi jim i věřil. Já mu to kdysi rozhodně věřil.
Rozhodně si knihu přečtu se syny, ty to určitě ohromí a třeba je to ochrání od kouření.
Kniha od autora z mého dětství. Byla to první "foglarovka", kterou jsem vzala staršímu bratrovi z jeho knihovničky a přečetla ji jedním dechem. Příběh o velkém přátelství hochů, o jejich velkém dobrodružství v údolí tajemné Jezerní kotliny, o odvaze, zradě a usmíření se mi tak líbil, že jsem si připravila referát do školy a chtěla jsem se o knihu podělit s ostatními spolužáky. Bohužel, tehdy byly knížky Jaroslav Foglara zakázány, takže jsem neuspěla. O to více mě knihy J.Foglara začaly přitahovat a postupně jsem přečetla snad úplně všechny. Měla jsem štěstí, protože jsme jich doma měli opravdu hodně.
Nyní jsem si knížku přečetla znovu. Ano, i po tolika letech se mi líbila, ale to kouzlo, které jsem u této knihy prožívala v dětství již nepřišlo.
Díky Čtenářské výzvě jsem se mohl po mnoha desetiletích opět ponořit do snění a představ chlapecké mysli. Příběh je to krásný, okořeněný nástrahami neznámého cizince i krátké existence Tarantule, a tak se čtenář ani trochu nenudí. Samozřejmě, je potřeba mít na paměti, pro koho je kniha určena, protože jinak naivita kouká z každé věty, ale o tom to prostě je. Jedna z těch lepších Foglarovek, a jsem rád, že ji mám ve své knihovně.
Foglar chce už dnes poněkud vstřícného čtenáře. Takového, který je ochoten přijmout jeho příběhy, nechá se jimi unášet a nebude moc uvažovat. Představa, že kousek za městem je kraj, který není probádaný a nalézá se v něm jezerní kotlina, o níž nikdo neví, ačkoliv se po ní již dlouho pátrá, je prostě neúnosná. Kdo chce číst Foglara, ten chce snít, prožívat klukovská dobrodružství, která jsou dosažitelná a zároveň voní dálkami a někde za nimi je ještě nějaké tajemství. Pro tyto čtenáře je Chata v Jezerní kotlině.
Za sebe tuto knihu řadím spolu třeba s Přístavem volá ke slabším foglarovkám. Hlavně proto, že je pouze o dvojici kluků, kteří se striktně oddělují od ostatních dětí, které paušálně odsuzují jako špatné, zkažené. To mi přijde celkem nezdravé a nerozumné, možná až nebezpečné. Z takových typů vyrostou povýšení asociálové. Navíc se v knize nachází pár pasáží, které působí dost trapně, zejména tedy vtipkování mezi oběma kluky.
Krásný, napínavý a tajemný příběh. Není to dokonalé - viz nevěrohodně přestřelený závěr o škodlivosti kouření nebo tajemství, za kterými nakonec vždycky stála ta první osoba, která mě napadla - ale má to ohromnou atmosféru. Poslední část jsem dočítal dlouho do noci, protože nešlo přestat, jak mě příběh vtáhnul dovnitř. Určitě hodně dobrá foglarovka. Vřele doporučuju.
Moje první foglarovka. A zcela mě pohltila. Kdo by nechtěl nějaký úkryt v lesích kam by chodil prožívat svoje dětské dobrodružství a když to nešlo v reálu tak se prožilo alespoň v knize. To, že je kniha naivní, průhledná a poměrně jednoduchá, to nevadí, vždyť je určena pro děti a důležité je, že se děti pobaví, poučí a přitáhne ke knize a o to hlavně jde. Lepší aby četli byť naivní příběhy než aby koukali na zcela mimoňský videa na YouTube a zavářeli telefon urputným honěním sociálních sítí. Takže jsem rád, že tyto knihy jsou a pokud stále děti pohlcuje tak je ta kniha skvěle napsaná a nezáleží co na to říkáme my dospělí, protože my už svůj dětský svět překročili.
Jedna z nejmilejších knih mého dětství. Teď ji dočítám svým dětem. A pořád má to kouzlo, pořád baví jako tehdy, napínavá a milá je jako v mých vzpomínkách. Pravda mravokárný antikuřácký závěr je poněkud patetický, což jsem vnímala už jako dětský čtenář, nicméně s ohledem na dobu vzniku, život a ideje Foglarovy, je tato křiklavost čtenářsky odpustitelná. Pro mě byla Chata v Jezerní kotlině přesným příměrem mých dětských tužeb, mého dětství v lesích kolem našeho města a v divočině na chalupě. I když jsem pohlaví ženského, kluci z foglarovek žili a bavili se přesně podle mých vizí.
Kdo z nás si jako malý smradík nechtěl zrubat nějaký ten bunkr nebo sroubek v odlehlé části národního hospodářství. Pěkná nostalgická vzpomínka na dvojici kamarádů, kterým se to povedlo. Netřeba hledat jiný zájem než pobavit tehdejší mládež, což jde Foglarovi skvěle po celou kariéru. Velmi slušné a pěkné psaní.
Chata v Jezerní kotlině určitě patří mezi nejpovedenější kousky Jestřába - příběh o hodnotě kamarádství mezi dvěma chlapci a dobrodružství v zapomenutím kousku přírody. Pro ty z nás, kteří ještě pamatují kouzelný svět bez vizuálních zlodějů času a dnů, kdy nás rodiče naháněli domů, má daleko větší poselství. I přes to, že když se dospělý chlap začte, připadne si chvilkami jako ve filmu Zkrocená hora - 80 %
Kniha se mi líbila.Poukazuje na to že přatelství je dar, který je velmi vzacný .
Ano, souhlasím s řadou kritických komentářů níže. Příliš naivní, příliš výchovný a moralizující příběh. Ale byla to jedna z prvních foglarovek, které jsem četla a i dneska si ji v autě při řízení ráda poslechnu.
Velmi, velmi slabé, velmi, velmi, velmi naivní a v podstatě o ničem. Spíše antireklama na tabákové výrobky a Pavel Zeman coby kontra Marlboro Man. Kdyby zde nebylo uvedeno datum vydání v roce 1939, odhadoval bych výtvor tak na rok 1920. Souvislosti si račte spočítat sami.
Jako každá foglarovka. Úžasná dobrodružství, uvědomění si síly přátelství a kamarádství, vzpomínky, které vám zůstanou po celý život a nikdo vám je už nemůže vzít. To je naplněné období dětství a dospívání, na které můžete v životě s láskou vzpomínat.
I mě všechny foglarovky provázely mým dětstvím a moc ráda na tu dobu vzpomínám. A knihy Jaroslava Foglara k tomuto období bezesporu patří a mají své kouzlo i pro dnešní děti.
Skvělá foglarovka o krátkém úseku lidského života, kdy je možné zažívat přátelství na život a na smrt a který tak rychle uteče, že si z něj spousta lidí moc nepamatuje.
Štítky knihy
česká literatura foglarovky klukoviny pro chlapce výchova chlapců dobrodružné romány české rományAutorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Autor, který mě provázel dětstvím, skvělé dobrodružné knihy, po kterých by měla sáhnout hlavně dnešní generace.
Jedna z nejlepších.