Chelsea Skin: Divoké časy mladého skinheada
Martin King
Když se blížil konec 60. let, rodiče po celé Británii tázavě zvedali obočí, když se jejich dlouhovlasé děti náhle vracely domů s vyholenými hlavami, v džínách Levi's a v hrozivě vypadajících vojenských botách, a prosili o tři libry, aby si mohli koupit bundu Harrington. Zrodili se skinheadi a Británii zachvátila kultura mládeže, která byla silnější a rozšířenější než kterákoli předchozí nebo pozdější. Marting King byl jedním z nich. Chlapci i dívky si oblíbili novou dělnickou módu a hudbu - západoindické reggae Blue Beat a silný pocit identity, který v nich vzbuzoval. Několik let se v médiích psalo, že Anglie je v obležení, když se mladí skinové promenádovali v přímořských letoviscích o prázdninách a později na tribunách téměř všech fotbalových hřišť v zemi. Na pozadí své vášně pro FC Chelsea a její rostoucí pověsti klubu skinheadů King umně a vtipně popisuje opojnou směs radostí, které byly součástí života teenagera vyrůstajícího v dělnickém jižním Londýně na konci 60. let.... celý text
Přidat komentář
Kniha by možná nebyla špatná, ale díky neskutečně odfláknutému překladu se skoro nedá číst. Překlad na úrovni google překladače. Zajímají mě subkultury punks and skins, a čtu každou knihu na toto téma, která u nás vyjde. Ale tuto jsem bohužel po první třetině znechuceně odložil.