Chladnokrevně
Truman Capote
Capotův "román ze skutečnosti" vyšel poprvé v roce 1965 - a v té době rozpoutal v americké literatuře revoluci. Prolínáním dokumentaristického přístupu, podpořeného trpělivým sběrem autentického materiálu, s prozaickou dovedností a estetickým zřetelem totiž autor vytvořil dílo, které se stalo nejenom zneklidňujícím obrazem jednoho zločinu, ale především symbolickým poselstvím o odvrácené straně společnosti. Pro tvorbu usilující o věrné zachycení problémů a paradoxů moderního světa tak Capotova kniha otevřela zcela nové možnosti a stala se inspirací řady dalších literárních děl.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1989 , MelantrichOriginální název:
In Cold Blood, 1965
více info...
Přidat komentář
Tak tohle byl přesně můj šálek kávy. Silný, bez jediné kostky cukru a mléka na zjemnění. Prostě přímočarý příběh v celé své ,,nahotě." Od A až po Z, čtenáře provází absurdita i zoufalství lidí - obětí, tohoto zločinu.
Truman Capote, byl mistr faktů, které dokázal americké společnosti v knižní podobě, naservírovat opravdu velice ,,chladnokrevně..."
Doporučuji k přečtení.
U téhle knihy je jakýkoliv komentář zbytečný. Už je tady komentářů moc a mám strach, že bych nic nového, nebo originálního, nepřidal. Skvělá kniha, která se dočkala i filmového a televizního zpracování. Jednoznačně nejlepší je to z roku 1967. Viděl jsem několikrát, ale přesto kniha je kniha. Capotovy popisy akce samotné a myšlenkových pochodů hlavních postav patří v krimi literatuře určitě k tomu nejlepšímu. Prostě zcela oprávněně klasika a zlatý fond.
Musím se přiznat, že o tomto případu jsem nikdy neslyšela. A přečtení této knihy mi poměrně dost otevřelo oči. Je něco jiného, když slyšíte, že se někde stala vražda a potom, když čtete knihu, která má 400 stran jen o tomto případu. Na mě celý příběh velmi silně dolehl. Kniha začala samotným masakrem a pokračovala rozřešením celého případu. Nejvíc mě dostal rozhovor dcery s oběma vrahy, jak milá a hodná byla i v posledních chvílích svého života, i když o tom pravděpodobně ještě nevěděla.
Z kapitoly, kde vrazi vysvětlovali policistům, jak celá noc probíhala, mám husí kůži ještě při tom, co píšu tuto recenzi. Ta detailnost toho, jak to vše probíhalo, přišlo mi, jako bych tam tu osudnou noc byla také.
Pokud jste milovníci opravdových zločinů, tak tuto knihu vřele doporučuji všemi deseti. Z knihy skutečně vyzařuje profesionalita a jedinečnost. Znalost opravdu každého detailu celého případu. Žádné vycpávkové části, pouze holá fakta a skutečnosti.
Jednoznačně jedna z nejlepších knih všech dob. Jsem ráda, že takovéhle tituly jsou v povinné četbě, protože tam jsou absolutně pravem. Od té doby jsem na nic podobného nenarazila, jak unikátní je to dílo.
Fenomenální dílo Trumana Capote o zlu v lidské podobě. Zatímco rodina Clutterovych trávila celkem spokojeně svůj poslední den na tomto světě, metr za metrem se k jejich domu blížilo zlo, které nakonec pohltilo všechny členy rodiny. Obdivuji autora za trpělivost, kterou věnoval sběru materiálu, rozhovory s lidmi blízkými rodině i oběma vrahy. Jestli ho práce na této knize skutečně vysala tak, že už potom nic dalšího nevytvořil, není se čemu divit.
Chladnokrvne mi na poličke ležalo už dlho. Ako aj v živote, všetko má svoj čas a dôvod, takže na ňu pirišiel čas pri rozhodovaní sa, ktorú knihu so sebou vziať na dovolenku. A nemohla som urobiť lepšie. Vtedy som ani netušila, že sa mi dostala do rúk jedna z najlepších kníh, aké som kedy čítala. Od prvých strán som sa od knihy nevedela odtrhnúť, nemyslela som na jedlo, ani na povinnosti, chcela som len čítať ďalej a ďalej. To sa mi v živote stalo možno 2x.
Knihu hodnotím ako fenomenálne majstrovské psychologické dielo. Capote sa nás pokúsil vtiahnuť priam autenticky do brutálnej vraždy 4 členov rodiny Clutterovcov pre pár dolárov, ktorá sa v skutočnosti reálne stala. Urobil to nezúčastnenou rekonštrukciou prípadu s dokumentárnou autenticitou. Bolo to napínavé ako guma v trencloch. Dojem dotvára aj fakt, že sám Capote bol súčasťou prípadu, venoval mu takmer 8 rokov života. Capote čoskoro po vraždách odišiel do Kansasu a hovoril s ľuďmi blízkymi Clutterovcom. Po zatknutí a usvedčení vrahov Perryho Smitha a Dicka Hickocka sa Capote stal hlavnou súčasťou ich životov, zatiaľ čo čakali v cele smrti. Capote sa zblížil najmä so Smithom. Ten spisovateľovi dokonca venoval väčšinu svojich osobných vecí, ako boli kresby a knihy. Capote bol prítomný aj na poprave. Videl zomrieť Hickocka, avšak Smithovu smrť vidieť nechcel a opustil miestnosť.
Knihu považujem za jednu z najlepších, aké som kedy čítala.
Čerstvě dočteno. Knihu jsem si vzhledem k proslulosti naordinovala v originále a čtení to bylo opravdu výživné. Capote bez chybičky naplnil svoji ambici popsat reportaznim stylem brutální vraždu podle skutečné události, a přitom tak, že čtenáře vtáhne do děje napětím. To jde? Jde to!! To byla první věc, která mě zajímala. Zvědavost 2: jací jsou teda vlastně ti “zlí lidé”, vrazi, zloději, podvodníci apod? Jsou to také jen lidé, se kterými se dá ztotožnit, a jejich hrůzočiny jsou jen vyústěním nešťastných okolnosti, které rozhybaji vrozené dispozice k násilí, které máme všichni? Odpověď v knížce je, ale není jednoznačná. Dick byl celkem čistokrevného hovado, které ukradne žvýkačku i když má zrovna peníze, proto ze proste krade. Perryho mi líto bylo. Od dětství v chudobě, ustrcich, šikaně, přes válku v Koreji, kdy nedostal ani ocenění (protože byl napůl Indiáni?) az po celkem vysoký stupeň invalidity, Perry nedostal do života fakt nic dobrého. Ale vrazda? Oba vrahové mají společné sobectví, zavist, mindraky a vyrůstání v Kansasu, kde zřejmě k pušce není odnikud moc daleko. Přidejme dobový aspekt, detailní popisy krajiny, způsobu života tamních farmářů a chladnokrevně objektivní autorův styl a máme dílo nesmirne hloubky, jazykového mistrovství a sondu do duší zločinců. Také ještě mnoho dalšího mi lítá hlavou, ale zatím takto. Doporučuji, ale náročné, pokud to vezmete opravdu od gruntu.
Také jedna z knih, na které nejde zapomenout. Viděla jsem nejdříve životopisný film Capote, bylo už pozdě večer, ale nedalo se od něj odtrhnout, představitel spisovatele mně doslova učaroval. Věřím, že tato kniha ho totálně vysála, že již poté nebyl schopen napsat nic dalšího. Byli velmi blízcí přátelé se spisovatelkou Harper Lee, se kterou se znal od dětství. Autorka knihy Jako zabit ptáčka, na kterou se také chystám.
Fascinovalo ma, ako niekoho môže jeden kriminálny prípad fascinovať natoľko, že jeho mapovaniu venuje roky života, a potom ešte ďalších šesť rokov sedí nad svojimi poznámkami (8000 strán!), aby ho spracoval do knižnej podoby. Celý tento „príbeh za príbehom“ bol pre mňa možno ešte zaujímavejší než ten, čo ponúkol Capote – ale aby sme sa pochopili, jeho Chladnokrvne považujem za naozaj skvelé dielo. Žasla som nad jeho atmosférickosťou, detailnosťou, určitou razantnosťou. Reportáž a román tu spolu splodili úchvatného zakladateľa úplne nového žánru, nového štýlu. „Ako“ bolo pre mňa v tomto prípade zaujímavejšie než „čo“, nevraviac o tom nevyjadrenom „prečo“. Prečo práve táto téma autora tak chytila? Prečo dielo vôbec napísal? Prečo (a tu sa už dostávame k dôvodu, prečo odo mňa dostal „len“ štyri hviezdičky) tak veľmi trval na tom, že jeho dielo je „non-ficiton“, keď si očividne niektoré dialógy a udalosti v texte upravil? Áno, nebudem tajiť, že po googlení som bola trochu sklamaná, a hoci sa natíska otázka, či sa niektorí ukrivdene sa cítiaci aktéri jeho diela cítia ukrivdení oprávnene, nazdávam sa, že pravda bude v tomto prípade na ich strane. Jasné, pokiaľ ide o to, že niektorí mali pocit, že v texte pôsobia (či už oni alebo ich blízki) inak než v skutočnosti, to je vec názoru (kto by chcel zistiť, že možno v očiach nejakého novinára nie je až taký úžasný ako vo vlastných, a že práve v optike onoho novinárskeho pohľadu ostane zvečnený), no pokiaľ ide o citácie, respondenti hádam vedia, čo povedali alebo spravili, iba žeby Trumanovi povedali jedno, a potom, po prečítaní diela a zistení, ako to vyznelo, sa rozhodli všetko poprieť (ale prečo by napríklad hlavný inšpektor Alvin Dewey spochybnil pravdivosť záverečnej scény, ktorá ho v podstate ukazuje ako veľmi ľudského, do prípadu úprimne zainteresovaného muža?).
Chladnokrvne je však každopádne kniha, ktorá dokáže vydolovať emócie a priblížiť všetkých od obetí cez vyšetrovateľov až po vrahov neobyčajne intenzívnym spôsobom.
Zajímavé rozpracování myšlenek nejen obětí, ake i vrahů. Je neuvěřitelné, kvůli jaké nicotnosti a pramalé finanční částce je člověk schopen zabít člověka.
Dlouho jsem hledala nějakou klasiku s přesahem do dneška, což Chladnokrevně splnilo dokonale. Takhle strašné věci se dějí i dnes, a proto pro mě nebylo těžké si umět představit všechny ty situace i dneska. Akorát jsem se pak sama hodně bála, no.
Kniha měla dobrý rozjezd, ale některé pasáže byly trochu nudné a nějak zvlášť mě neupoutaly. Rozhodně to nebylo tak, že bych se nemohla od čtení odtrhnout, až ke konci to zase nabralo trochu spád a poslední desítky stránek jsem zvládla v podstatě v kuse... i když možná taky kvůli tomu, abych to už měla za sebou. Kniha byla ve své době revoluční svým přístupem, ale připadá mi, že literatury na pomezí beletrie a dokumentaristiky je dnes už hodně. Nicméně Capote píše dobře, má cit pro detail a přesně ví, na co upozornit, aby scéna vyzněla tak, jak vyznít má. Jsou to lepší 3 hvězdy.
Výborný reportážní rozbor dvojí tragédie.. Capote mistrně, dynamicky a čtivě nahlíží na obě strany "téže mince" - obětí a pachatelů otřesné vraždy. Přestože samotný čin, jeho vyšetřování i vynesení rozsudků proběhlo již před půl stoletím, aktuálnost"pozůstalých"palčivých otázek je trvalá.. Šlo nějak nelogickému zločinu, kde zločinci své oběti předem neznají a ani s nimi nic nesdílí zabránit? Existuje "typická" psychopatologie zločinců takových činů? Je trest smrti "správným" a "oprávněným" trestem?
Velmi silný příběh od skvělého novináře, který rozhodně rozumí tomu, co dělá. Za mě nedoceněná kniha v mnoha ohledech. Rozhodně doporučuji.
Na mě teda kniha velmi zapůsobila. Nevidím v ní jen příběh podle skutečné události, ale neuvěřitelně precizně zpracované pohnutky chování různých lidí, včetně těch, co dokážou sebrat život.
Ke Clutterovým mám zvláštní pocit úcty a vede mě to k uvědomování si, že život je dar a my nevíme "dne ani hodiny", jak měla Bonnie Clutter napsáno na své záložce v Bibli.
Capotovi patří velký dík za zpracování tak emotivního příběhu.
Subžáner "true crime" patrí medzi moje obľúbené, hoci sa s ním stretávam skôr na poli seriálovej a filmovej tvorby. O to viac ma prekvapilo spracovanie v knižnej podobe, ktoré je zhustené do veľmi kompaktnej, "čtivej" podoby, ktoré prakticky od začiatku do konca nedá čitateľovi vydýchnuť. Je to síce sonda do minulosti, no štýlom písania nadčasová, vôbec nevyvoláva dojem akejsi "archívnosti". Príbeh, ktorý zasahuje hlboko pod kožu o to viac, že ide o skutočnú udalosť a pri predstave početného výskytu iných podobných prípadov (nielen) v Amerike, sa človek musí nevyhnutne pozastaviť nad otázkou pravdivosit idey "homo homini lupus". Výborné.
O autorovi jsem před časem viděl film, a tedy jsem věděl, o čem ta kniha je a jak dopadne. Ale přesto jsem byl celou dobu opravdu napjatý. Styl, jakým je to dílo napsáno, je dokonalý.
Příjemná oddechovka. Milé vyprávění bohatého příběhu, a zároveň Capotova dovednost zaměřit se na detail a ten umně vymodelovat, pověsit před čtenářovy oči a jet příběhem dál...a nechat viset další očekávání ve vzduchu a upoutat čtenáře na sedadlo.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno americká literatura vrazi skutečné kriminální případy podle skutečných událostí reportážní rományAutorovy další knížky
2006 | Chladnokrevně |
2019 | Snídaně u Tiffanyho |
1965 | Luční harfa |
2001 | Jiné hlasy, jiné pokoje |
1992 | Ručně vyřezávané rakvičky |
Velmi čtivá kniha. Střídají se nejen úhly pohledů obětí i pachatelů, ale rovněž beletristické prvky s publicistickými a zároveň vás autor udržuje v napětí. Vzniklo tak nadčasové dílo, které položilo základy žánru „true crimi“, který se těší mezi čtenáři velké oblibě. Doporučuji.