Chladnokrevně
Truman Capote
Dnes již klasická kniha Chladnokrevně vypráví reportážním stylem o bestiálním zločinu, který v roce 1959 otřásl Spojenými státy a k němuž došlo v zapadlé vesnici v Kansasu: dvojice mužů, kteří se každý z jiných důvodů dostali na šikmou plochu, tehdy povraždila čtyři členy farmářské rodiny. Autor se zabývá analýzou jejich motivů, sleduje průběh vraždy i následné detektivní pátrání a tento děsivý příběh přivádí až na samý závěr, když rekonstruuje potrestání zločinců smrtí. Capotův "román ze skutečnosti" vyšel poprvé v roce 1965 - a v té době rozpoutal v americké literatuře revoluci. Prolínáním dokumentaristického přístupu, podpořeného trpělivým sběrem autentického materiálu, s prozaickou dovedností a estetickým zřetelem totiž autor vytvořil dílo, které se stalo nejenom zneklidňujícím obrazem jednoho zločinu, ale především symbolickým poselstvím o odvrácené straně společnosti. Pro tvorbu usilující o věrné zachycení problémů a paradoxů moderního světa tak Capotova kniha otevřela zcela nové možnosti a stala se inspirací řady dalších literárních děl.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2006 , Knižní klubOriginální název:
In Cold Blood, 1965
více info...
Přidat komentář
Člověk se cítí až blbě, když takové klasice nedá vyšší hodnocení, ale prostě mě to až tak moc nepohltilo. Ano, novinářský styl byl zajímavý a v té době určitě originální, ale přišlo mi, že je celý příběh natahován na neúnosnou míru. Zase ale můžu říct, že mám za sebou něco od Capota a jsem spokojený. Třeba takový Hinterkaifeck v podobném stylu? To bych si nechal líbit.
Som veľký fanúšik detektívok a trilerov, ale to o čom čítam úplne najradšej sú reálne zločiny. O tejto knižke som síce počula už dávnejšie, ale k prečítaniu som sa dostala až teraz vďaka vydavateľstvu Absynt a prekladu S. Marca. "Chladnokrvne" od Trumana Capoteho je považovaná za prvú knihu vo svojom žánri - true crime.
15. novembra 1959 boli v Holcombe zavraždení štyria členovia rodiny Clutterovcov - Herb Clutter, jeho manželka Bonnie a ich dospievajúce deti Nancy a Kenyon. Zabili ich dvaja muži Perry Smith a Richard Hickock. (Nebojte sa toto nie sú žiadne spoilery, sú to známe fakty a dočítate sa ich už v anotácii.)
Rodina Clutterovcov žila pomerne usporiadaný a šťastný život na svojej farme. Z autorovho opisu sa mi zdali veľmi milí, nápomocní, proste dobráci. Práve ich si však vybrali dvaja bývali trestanci, bez zjavného motívu, za svoj cieľ. Nejaký dôvod, ale predsa len museli mať či nie?
Dočítate sa nielen, ako Clutterovci žili, a ako zomreli, ale aj o minulosti ich vrahov a o tom ako sa v meste Holcomb, po tragickom čine zmení atmosféra. Dozviete sa, ako páchateľov odhalili, potrestali, či, ako sa cítili počas samotnej vraždy alebo súdneho procesu.
Pre mňa bola táto kniha naozaj fantastická, jedna z najlepších, čo som kedy čítala. Autor fakticky opísal sled udalostí na základe svojich vlastných zistení, prípadne čerpal z overených zdrojov a využíval aj rozhovory s osobami priamo spojenými s prípadom. Všetky informácie dokázal spracovať tak, akoby ste vlastne čítali neuveriteľne desivú a drsnú beletriu. Ak vás neodradia hrozivé detaily vraždy a najskrytejšie zákutia ľudskej mysle choďte do toho.
Brilantné, temné, šokujúce - odporúčam.
Takový čistě novinářský styl a přitom tak otřesný příběh, v němž napětí stoupá, ačkoliv nic nezůstává skryto, jenom děj prostě pokračuje a vine se dál všemi hrůzami. Nezapomenutelná kniha.
"... a já tady lezu po břiše, abych ukrad dítěti stříbrný dolar. Jeden dolar. A já lezu po břiše,abych ho sebral."
Truman Capote nám vykreslil živě všechny postavy, oběti i vrahy. Do nejmenších detailů, máte pocit že je důvěrně znáte, jako staré známé . Vidíte je před sebou, rodinu úspěšného farmáře a jejich děti, které mají celý život před sebou. I ty dva grázly, které od dětství nepotkalo nic dobrého. Osudy všech se s jakousi slepou neodvratností protnou. Zůstanou jen zničené životy, všech, obětí i těch vrahů. A jejich nejbližších.
Přebrat si to musí už každý sám. Není to lehké čtení ani lehké přemýšlení. Uleví se aktem pomsty někomu, bude svět lepší?
"A když vám pověsí syna,dodal se skelným pohledem, zastřeným únavou a beznadějí, když víte, že bude viset, to už vás nic horšího potkat nemůže."
Já na to, co chtěl Capote touhle znepokojující knihou říci, budu myslet ještě hodně dlouho.
Skvost! Skvost! Skvost!
Capotemu se podařilo napsat neskutečně dynamickou knihu, ve které mistrovským způsobem tahá za nitky.
Jo, a má mě tam, kde asi chtěl. Asi ještě dlouho mi bude divně, ale stálo to za to.
Anatomie jednoho krutého a nesmyslného zločinu. Četla jsem už kdysi na střední a hluboce mě ovlivnilo, zejména v názoru na trest smrti. Ke knížce jsem se vrátila teď kvůli čtenářské výzvě a po těch letech ji kupodivu vnímám úplně stejně. I když zločin, o kterém pojednává, je strašný, a jako matka to dnes cítím o to víc, po dočtení mě napadá hlavně: "An eye for an eye only ends up making the whole world blind."
Mám z ní trochu rozporuplné pocity. Z části mi dala docela zabrat, ale líbilo se mi vylíčení reálných událostí nenásilnou formou jako je to u historických románů. Četl jsem ji déle, než bych chtěl a než je u mě zvykem, ale přesto bych ji doporučil.
Zatím mám v letošní výzvě přečteno 9 knih a tohle je čtvrtá z nich, která není klasický román, je založená na reálných událostech. To se mi vůbec nepodobá.
A je prostě skvělá. V něčem připomíná Zločin a trest. Je brutální, Capote si dá záležet, aby vám vylíčil oběti tak, že si je oblíbíte, pochopíte je, identifikujete se s nimi. A pak se snaží udělat to samé i pro vrahy. Ne že by nutně chtěl, abyste si je oblíbili, ale abyste jim rozuměli, pochopili je.
Přemýšlela jsem o téhle knize dlouho po dočtení. Je fantasticky napsaná, skoro vůbec jsem neztrácela pozornost, i když je to téma tak těžké a probrané s takovou chirurgickou pečlivostí do nejmenšího detailu. Jak málo stačí k tomu, aby byl spáchaný brutální zločin. A i přes tu všechnu brutalitu, pomůže proti takovým věcem nějak trest smrti? Moje stanovisko v tom je stejné už dlouho, nikdo člověku nemůže dát právo rozhodovat o životě a smrti jiného člověka.
Pro mě to byla velmi náročná kniha. Vyžadovala velké soustředění a četla jsem ji poměrně dlouho. Mnohdy jsem se musela vracet, aby mi neunikly souvislosti. Nicméně jde o dílo, které určitě stojí za přečtení. Styl je jedinečný, syrově popisný až běhá mráz po zádech.
Prečo Smith a Hickock zabili štyroch ľudí? Prečo vyvraždili rodinu Clutterovcov? Výborne spracovaný non fiction žáner, ktorý je aj tak trochu detektívkou. Táto kniha sa opiera o reálne svedecké výpovede skutočne spáchaného zločinu. Jeho brutalita a zároveň prevedenie otriasla s každým v mestečku. Nedôvera sa vkráda medzi susedov a nikto nikomu neverí. Všetci sa začínajú na tých druhých pozerať cez prsty a sused už nie je susedom. Kto to mohol byť, keď páchatelia sú neznámi a nepolapiteľní, čo bolo skutočným motívom tohto činu? Reportážnym štýlom sa však autor prehryzol ku koreňu zločinu. Popisuje samotné vyšetrovanie, skvelú prácu detektívov s paralelou života dvoch hlavných aktérov vraždy. Ich pohnútky, motívy až k času, kedy sú zatknutí. Je to reportáž, ale naozaj napínavá. Knihu odporúčam.
Bravurně napsaná kniha, která vás vtáhne do děje. Není děsivá, ale rozhodně je děsivé pomyšlení, že se jedná o popis a vyprávění skutečných událostí. Musím přiznat, že jsem během čtení neměla nejlepší spaní a slabším povahám ani nedoporučuji dívat se na film. Každopádně se jedná o úžasný čtenářský zážitek. Kniha nabízí mnoho podnětů k zamyšlení a případné diskuzi.
Capote trénoval dlouho své psaní, aby napsal masterpiece. Ve filmovém zpracování jde dobře vidět, jak se vlastně zachoval, když knihu o "svých přátelích", nazval tak, jak ji nazval. Dostal konec, po kterém toužil? Těžko říct, každopádně jeho práce nemá obdoby, i kdyby snad byla jen výsledkem nezhojených komplexů.
Ufff... Velmi náročná kniha. Dle anotace jsem se však bála, že to bude ještě horší - moc dokumentární, málo románové. Proto jsem byla hlavně zpočátku mile překvapena. Autor nás pečlivě seznámil s rodinou Herba Cluttera. Protože to byla velmi sympatická rodina a Herb čestný a přímý muž, jejich vražda vyzněla obzvlášť krutě. Ve druhé třetině se autor věnuje vrahům - jejich minulosti i tomu, co dělali mezitím, kdy povraždili Clutterovy a byli zatčeni. Na můj vkus dostali tihle "prašiví psi" až příliš prostoru a pozornosti, kterou si zkrátka nezasloužili. Poslední třetina se věnuje samotnému procesu s vrahy a tady je ten dokumentární styl zřetelnější a četba nejnáročnější.
I když jsem knihu četla po částech a velmi dlouho, jsem za ni moc ráda. Na pozadí příběhu brutální čtyřnásobné vraždy nám totiž autor prozradí leccos o lidech i prostředí Kansasu v polovině 20.století, který stále ještě působí jako ten "starý dobrý divoký západ". Autor byl prý obzvláště pečlivý při sběru podkladů a vzhledem k tomu, že kniha zachází do detailů a velmi často cituje, zajímalo by mě, do jaké míry text odpovídá skutečnosti a zda i ty nejmenší detaily se opírají o reálný základ. Mít kniha o sto stránek méně a být rozčleněna do více kapitol, hodnotím nejvyšším počtem.
Četla jsem poprvé na střední škole a teď jsem si ji chtěla zopáknout. No myslím, že vzpomínky byly dost rozostřené (taky už je to od školy pěkných pár let), ale pořád se to četlo dobře.
Knihu jsem bohužel vzhledem ke zkouškovému období četla rozkouskovaně. Bála jsem se stylu, vzhledem k recenzím, ale vůbec jsem neměla pocit, že čtu noviny a že je styl žurnalistický. Naopak mi to přišlo, že jde o ucelený příběh. Kniha se četla velmi dobře a byla čtivá. Jedinou nevýhodou jsem spatřovala v dlouhých kapitolách (celá kniha je rozdělena do 4 kapitol). Pokud bych měla příležitost si ji v budoucnu přečíst znovu, neodmítnu.
Velmi chladnokrevně napsáno. Určitě si nenechte ujít výborný film Capote s oscarovým Philipem Seymourem Hoffmanem, zpracovaný na půdorysu knihy Chladnokrevně.
Pravda, nečte se jedním dechem. Pravda, časté odbočky a popisy činů, zdánlivě nesouvisejících se samotným případem, ve čtenáři pocit napětí neprobouzí. Nicméně co musím vyzdvihnout, je autorova dokonalá detektivní, mravenčí práce, díky níž se dozvíme například i to, co Herbert Clutter snídal v den své vraždy. Čin samotný jako kdyby byl nepodstatný, v příběhu hraje pouze podružnou úlohu, autor se zaobírá v prvé řadě analýzou osobností pachatelů a tím, co je přivedlo k vražednému běsnění. Okolnosti vraždy jako takové nám servíruje na podnose, nevyjadřuje sebemenší emocionální hnutí, nezaujímá jakékoliv stanovisko. Nesoucítí, neodsuzuje, neprojevuje sebemenší lítost, přemýšlí Chladnokrevně.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno americká literatura vrazi skutečné kriminální případy podle skutečných událostí reportážní romány
Autorovy další knížky
2006 | Chladnokrevně |
2019 | Snídaně u Tiffanyho |
1965 | Luční harfa |
2001 | Jiné hlasy, jiné pokoje |
1992 | Ručně vyřezávané rakvičky |
Předchozí kniha mě dovedla k této. Musím se přiznat, že zpočátku mě to příliš nebavilo. Vcelku pro mě nezvyklý reportážní styl a přesto věty na dvanáct řádků. Trvalo mi téměř třetinu knihy, než jsem se pořádně začetla. Jenže pak už mě to nepustilo.
I když ve mně kniha zanechala značný neklid, doslova rozsekaná jsem byla vlastně jen z jedné zmínky - výjimečně si dovolím citovat: "... v půlce aleje vidím starou Kenyonovu kolii. Ten pes byl celý vyděšený. Stál tam ocas stažený mezi nohama, ani nezaštěkal a vůbec se nepohnul. A když jsem viděl toho psa - teprve to na mě všechno padlo."
Zajímalo by mě, jaký byl Truman ve skutečnosti. To zaujetí, které do této knihy vložil, mi přijde až patologické. Já nevím, asi bych ho za kamaráda nechtěla.