Chlapec s rybí hlavou
Eliška Beranová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478543/bmid_chlapec-s-rybi-hlavou-8Lh-478543.png
4
41
41
Chlapec s rybí hlavou je lyrickým ponorem do bezejmenného českého maloměsta, skrznaskrz šedošedého, ubíjejícího ve své každodennosti a vyčpělých ideologiích. To vše velmi ostře vnímá a reflektuje protagonistka příběhu, která se do svého rodiště po letech vrací, aby se rozloučila s tragicky ztraceným přítelem z dětství. Pod zdánlivou fádností městských budov číhají temné a bytostně lidské momentky, uchopené specifickým a stylisticky výjimečným jazykem. V okolních lesích však cosi rozkvétá, když se pod hladinou řeky odehraje milostný příběh 21. století, bez patosu a stylizujících stereotypů…... celý text
Přidat komentář
Detailně propracovaná kajícnost...
Mírný text, který se čte s lehkostí a tolik potřebnou laskavostí.
Postavy jsou uvěřitelné a na jejich skutečném základě stojí celý příběh.
Přestože pozorný čtenář brzy odhalí pointu, nikterak nebude ochuzen ve zbytku knihy.
Scénář je sice daný, ale sdělení je během čtení i nadále velice silné a poutavé.
Má-li někdo takovýto dar vyprávění, dokáže vytvořit rámec příběhu bez výraznějších dějových komponent, čímž celek působí velice umělecky a zároveň lidsky.
Překvapení v krátkém příběhu, spojení snovosti s realitou.
Opomenutí se trestá... )
Jak už tu někdo psal - krásně divná knížka.
Zvláštní pocity ve mě vyvolávaly popisy různých věcí.. takovou zvláštní "nostalgii", občas jsem cítila i vůni vzduchu když zapadalo nebo vycházelo slunko mezi budovama.. cítila jsem co postavy v některých
momentech prožívaly.. víc asi nevím co napsat, těžko se tohle dílo recenzuje. Ale co vím je to, že ač jsem si knížku půjčila v knihovně, rozhodně si ji i pořídím do mojí přetékající knihovny, páč je tenká, ale vlastně hrozně rozsáhlá:)
Tak tahle knížka mně nesedla. Měl mě odradit už ten avizovaný "lyrický ponor". Asi nejsem typ melancholického člověka, co by ho bavilo číst tyhle depresivní rozjímání. Vůbec jsem nepochopila ty sexuální pasáže nezletilých (navíc trojka lidí, kteří spolu ale nic mít nechcou). Zoufalství čišelo z příběhu, ale i ze mě. Taky to neustálé opakování akvamarínové barvy (ano, hezky to slovo zní, jen když ho čtu po páté, ztrácí svoje kouzlo). Mne osobně od začátku knížky nevyhovoval výtvarný způsob značení stránek. Čísla jsou črtaná a poměrně světlá a neostrá, a při dočítání každé stránky působila jako rozmazaná.
Bezejmenná dívka se vrací do bezejmenného města a vzpomíná na dobu, kdy tak trochu patřila dvěma klukům. Retrospektivně se vrací do doby minulé a vzpomíná na Romana i Jakuba. Nevrací se jen tak. Roman je po smrti, sám si zvolil odchod z tohoto světa.
Všechny ty vratky jsou neuvěřitelně depresivní. Zoufalé Romanovo zázemí, nemoc i neopětovaný vztah s bezejmennou dívkou, ač se v podstatě jedná o milostný trojúhelník. Dívka chce Jakuba, Jakub Romana a Roman bezejmennou dívku. Město je jako šedivá bublina. Bez života, slunce a odevšad na nás koukají umrlčí hlavy ryb. Takhle nějak si představuju vnímání, když se člověk sjede na plech :)
Vím, že se o knížce píše jako o literární lahůdce. Nikomu jeho nadšení určitě neberu, nicméně já jsem nabyla pocitu, že pokud bych četla ještě pár stran, tak ze všech těch negativních vjemů umřu. A to ještě nechci.
Hodně dobrá novela ,která je usazená v jednom neznámém městečku a v něm se odehrává příběh dvou mladých lidí. Kniha je velmi dobře napsaná ,plus výborná psychologie postav. Krátká kniha ale velmi silný příběh.
Městečko jsem podle indicií asi poznal.
Další knížečka, kterou si s radostí strčím do regálu se štítkem top. Nevšední příběh o přátelství a nenaplněných citech. Naservírováno s přesahem do tajemna, takže představivost si také přijde na své. Určitě se k Chlapci s rybí hlavou budu vracet, je to smutné, opravdové i krásně “divné”.
Takový podivný příběh, ze začátku se mi zdál být i všedním, ale poslední dvě kapitoly, Les a Řeka jsou znamenité... při jejich četbě mi nešlo nevzpomenout si na jedinečný jazykový projev a styl Anny Bolavé.
Téma Vody a Bytostí v ní žijící je nekonečné....
Zvláštní příběh. Místy možná až moc "mimo realitu".
Trochu mi vadily občasné větší či menší (někdy dost podstatné) chyby a překlepy.
A jako bonus jeden skrytý rozměr pro ty, kteří v příběhu poznají, o které Město jde.
Konfrontace dvou období dívky- ženy, která ještě neprošla 30- tkou. V tom dětském a gympláckém období to vypadalo, že všechny možnosti jsou otevřené. Očekávání provoněné přísliby toho, co může nastat, až dívka po maturitě na provinčním gymnáziu opustí malosvět moravského zapadákova kdesi na severu a rozlétne se po širé Austrálii a jihovýchodní Asii. Rovina návratu do onoho maloměsta v němž cca 7 let absentovala, je rovinou návratu do světa, v němž něco naprosto podstatného ztratila. Neodešel jen Jediný přítel, něco z dívky muselo odejít s ním. Melancholie nad ztrátou je nejen naprosto uvěřitelná, ale zhmotní se ve zvláštní magii, sic obtížně pochopitelné, ale také naprosto uvěřitelné. Bravurní text plný ztrát. Bravurní, hodně jedinečný.
Zajímavé ... Rozhodně nelze upřít dar vyjadřování. Po jazykové stránce opravdu hodně dobré. Samotný příběh je zvláštní. Není špatný, to určitě ne, ale hlavně po dočtení posledních dvou kapitol byla první věc co mě napadla - "tý jo, ty už to fakt nehul" :-) Je to trošku takové psychedelické.
Novela využívají barvitě a s neobyčejnou obratností jazyk a slova, k vyobrazení místa jinak fádního, ničím zajímavého. Ohlédnutí se za minulostí, bezstarostností a barvitostí dětství a mládí, v kontrastu s uvažováním nad nápravou chyb a smyslem života v dospělosti. Duševní poruchy jsou zde popsány s nebývalou lehkostí a jemností. Slovní přirovnání až neskutečné, určitě tato kniha stojí za přečtení.
Chlapec s rybí hlavou
V žádné jiné knize jsem neměl takovou potřebu škrtat přebytečná slova. Pokud na každé možné místo dá autor přídavné jméno, nevznikne automaticky "lyrický text", ale spíš soupis ustálených frází a klišé. Za mě bohužel velké zklamání. Příběh sám o sobě není špatný, ale zpracování a občasné nelogičnosti ho srážejí.