Chlapec z Buchenwaldu
Susan Elizabeth McClelland , Robbie Waisman
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477532/bmid_chlapec-z-buchenwaldu-B9c-477532.jpg
4
34
34
Kniha připomíná osud sirotků z pracovního tábora v Buchenwaldu. Když tábor jedenáctého dubna 1945 osvobodili američtí vojáci, objevili v jednom bloku téměř tisícovku vyhladovělých židovských chlapců, kteří přišli o své nejbližší a zůstali sami. Díky pomoci ostatních zajatců, kteří je chránili a sháněli pro ně jídlo, se jim podařilo přežít. Jedním z těchto chlapců byl i Elie Wiesel. Po jejich osvobození vznikla nadace, která postupně zajistila jejich přesídlení do Francie a dalších zemí. Příběh buchenwaldských sirotků je v této knize vyprávěný z pohledu tehdy čtrnáctiletého Romka Wajsmana, později Robbie Waismana, který se usadil v Kanadě.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno:
2021
,
Brána
Originální název:
Boy from Buchenwald, 2021
více info...
Přidat komentář
Kniha byla napsána velmi krásně. Zaměřuje se na vzpomínky Robbieho Waismana, který vzpomíná na své dětství, které trávil (a hlavně přežil) v koncentračním táboře Buchenwald. Velmi drsné podmínky, které tyto děti a ostatní museli prožít, mi nahánějí husí kůži. Je až obdivuhodné, že malé děti dokázaly tyto hrůzy vstřebat a posunout se v životě dál. Těmto lidem patří má hluboká úcta a jak sám autor zmiňoval, tyto hrůzy by neměly být nikdy zapomenuty a je potřeba připomínat, jaké zlo se dělo. Rozhodně doporučuji.
Napsáno trochu jinak než je u takových knih zvykem . Možná proto , že autor píše o době , kdy byl dítě , takže zase něco trochu jiného . Zajímavý životní příběh .
Tato kniha je jina v tom, ze je z větší části o čase po válce. Dozvidame se o chlapcich z Buchenwaldu, vlastně deti ktere dokazali přežít to co spousta dospelich ne a jak moc to meli po valce těžké, protože nebylo kam a za kym se vratit
Dvě věci jsou na této knize obdivuhodné. Styl psaní - neuvěřitelně hluboký ponor do nitra postavy, nádherné vnitřní monology, prokreslený charakter...A druhá věc, kterou tu už jedna čtenářka zmiňovala, že celá kniha se soustřeďuje na období po návratu z Buchenwaldu, tedy po r. 1945, což je ojedinělé. a nesmírně zajímavé, protože to je doba střetu hlavního hrdiny s mnoha traumaty - rozpad snu o návratu ke své rodině, která zemřela, rozpad snu o návratu do Polska, rozpad snu o budoucnosti, která malému Romkovi, pomáhala přežít celou válku. Za mě skvostně napsaný příběh, který mě neuvěřitelně vtáhl. živoucí, citlivé, postavy na dotek, které tu najednou stály vedle mě a já jsem měla pocit, že jsou mi neuvěřitelně blízké. Moc doporučuju.
Autobiografie Robbieho, který přežil holocaust. Jako polský chlapec se nejprve dostal do ghetta, později do továrny, kde musel pro Němce pracovat, nakonec byl v koncentračním táboře v Buchenwaldu, kde se dočkal konce války a osvobození.
V této knize sledujeme jeho život po osvobození, kdy se s ostatními chlapci dostává do Francie. Tam se snaží různé organizace pátrat po ostatních členech rodin od zachráněných chlapců a zároveň se snaží hochy zařadit do běžného života.
Člověk si nedokáže představit, čím si museli chlapci projít a jak je těžké vrátit se zase do života. Začít znovu důvěřovat lidem kolem sebe a moci žít tak, jako před válkou. Jsou tu vylíčeny jejich pocity, jak se cítili, když byli osvobozeni i jak si na nový život zvykali.
Co mi trochu vadilo, tak to, že jsem se nemohla začíst, a i způsob vyprávění. Byli zde vzpomínky na to, co bylo po válce, proloženy vzpomínkami na to, co bylo během války. Více by mi vyhovoval styl chronologicky souvislého vypravování.
Každopádně opět silný příběh, tentokrát zase trochu jiným pohledem toho, co se odehrávalo těsně po osvobození.
Neobvykle psaný příběh, který se liší od ostatních knih podobného žánru tím, že se soustředí na dobu po válce, do které probleskují vzpomínky na dobu předválečnou a válečnou. To se mi hodně líbilo, protože mnoho podobných knih končí osvobozením a člověk se mnohdy ptá, co dál. Velmi přístupně podáno.
Romek nevypráví svůj příběh uceleně. Příběh se odehrává po válce, ale ve vzpomínkách se vrací. Mně to moc nesedělo.
Já budu souhlasit s eva3992. V tomto tématu je vždy o čem přemýšlet, nemělo by se zapomínat.