Chobotnice
Lubomír Černík
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/271083/bmid_chobotnice-mHT-271083.jpg
5
50
50
Znáte klasické filmy světové kinematografie Leaving Las Vegas, Ztracený víkend nebo Dny vína a růží? Všechny mají něco společného není tam důležité místo, prostor, ani čas, ale to co se odehrává s člověkem, jehož duše propadla alkoholu. Pokud Vás takové věci zajímají, potom byste neměli minout knihu Lubomíra Černíka, která mistrně popisuje propad talentovaného herce, jehož si řečený démon zcela podmanil. Jedná se o autobiografický příběh, zapadlý skvost české literatury.... celý text
Přidat komentář
Tak, musím uznat, že alkohol je opravdový ďáblův povedený kousek.
Těžko odolat, těžko bez něj žít.
Soudě, dle knihy. Kdo si tím neprošel nepochopí.A asi nikdo z nás, si tím ani projít nechce.Sugestivně napsané řádky, které napsal a prožil sám alkoholik.Za mě teda masakr. Já jen doufám, že nikdo z mých blízkých nikdy nezakusí tuto hrůzu, být alkoholikem.
Je to tedy dost působivý popis situace. Ti neodbytní ďáblíci v hlavě a ta spoušť všude kolem.
Tuto knihu jsem si vybrala do ČV, téma č. 5. Měla jsem strach, že mě to nebude bavit, ale byla jsem překvapena, četlo se to moc pěkně i když příběh byl moc smutný. Pan Černík byl autentická osoba a opravdu byl herec.
Neskutečně silné. Po dlouhé době se mi stalo, že jsem sedl ke knížce a přečetl ji na jeden zátah. Nejsou to jenom ty extrémní zážitky, ale autor měl i nemalý literární talent. A ty popisy každodenního honu na jakoukoli láhev alkoholu jsou ďábelské.
Neuvěřitelně silně sepsaná kniha, ale podruhé už bych ji sotva znovu přečetl. Vnitřní pohled alkoholika na své prohry, podaný bez příkras a právě proto o to silněji. Z některých stránek až mrazí. Tohle by možná mělo být povinné čtení v protialkoholních léčebnách. Děsivé je, že autor má nad sebou svým způsobem nadhled, někdy dokáže své přestupky podat vtipně, ale stejně mu chybí vůle s celou tou záležitostí bojovat.
Útlá autobiografická výpověď kdysi výborného herce, který osudně propadl alkoholu. Je to drsný příběh s nevyhnutelným koncem, upřímný a tragický. Je to příběh o sebedestrukci a o marné snaze zastavit vlastní sešup do zatracení...Doporučuji.
Na knihu jsem narazila náhodou a vůbec nelituji! Příběh je smutný, ponurý a ačkoli hrdinovi fandíte, aby se zachoval správně, podvědomě tušíte, jak to asi celé dopadne. Každopádně je to silný příběh s démonem alkohol v hlavní roli.
Tak toto je asi najlepšia kniha o alkoholikovi akú som kedy čítal. Brilantná introspektívna analýza postupného rozkladu osobnosti pod vplyvom alkoholu. Nesmierne autentické, vtiahne vás to presne ako chápadlá chobotnice. Prečítal som to 3x ka považujem to za absolútny skvost. Odporúčam každému, kto sa nebojí týchto tém, lebo všetci radi popíjame a hranica býva dosť tenká...
Lubomír Černík byl skvělým brněnským hercem a kabaretiérem, jehož obrovskou vášní a mezníkem v jeho životě byl - alkohol. A o tom je jeho autobiografická kniha, která líčí strastiplné osudy Mirka (tak se v knize pojmenoval), že Démon alkohol od Jacka Londona je proti tomuto jako procházka růžovým sadem. O této knize jsem se dozvěděl z knihy Autopsie Juraje Herze, který v ní na Černíka vzpomíná a jeho román v ní zmiňuje. Kniha začíná v okamžiku, kdy už je Mirek hodně sevřen chapadly chobotnice a pije každým dnem stále více a více, prožívá nekončící párty, není hodiny, kdy by se nenapil, prožívá šílené vnitřní běsy a dostává se do blázince, ze kterého utíká, vypůjčuje si od kamarádů a známých peníze a stále pije, utíká pryč od starostí. "Chobotnice pevněji sevřela svou oběť". Dochází to až tak daleko, že se dostane do protialkoholní, kde potkává svoji další lásku - Hanu a když se oba dostanou ven, tak zjišťuje, že jeho drahá je schizofrenička. To si řekl snad tisíckrát, že přestane pít, ale jak jinak to vše vyřešit, potřebuje mít u sebe láhev a pryč pryč od problémů. " Chobotnice ho ovinula všemi svými chapadly". Naděje zkrátka není žádná, vše se mu hroutí, potřebuje utéct od všeho až k nevyhnutelnému finále. "A chobotnice obtáčí své poslední chapadlo okolo jeho bledého krku - a pomalu a líně si přitahuje jeho bezvládné tělo blíž a blíž......" Opravdu mrazivě silný a strašlivý pocit navozuje tato kniha a každý, kdo si někdy jen trošičku přičuchl ke sklénce moku zvaného alkohol, tak se tam pozná. Kniha vyšla až dva roky po Černíkově předčasné smrti. Velká škoda takového všestranného talentu, jakým tato osobnost oplývala a kterou definitivně a nekompromisně zničil démon největší - chlast.
Hororový příběh, jen ty děsy nejsou tam někde venku, ale ve vás samotných. Bojovat s nimi je pak o to těžší, že je považujete za přátele...
Drsné čtení. Je to jako jízda na šílené dráze, která vás veze do totálního konce. Doporučuji jako prevenci, ale i odstrašující četbu. Smutný konec velkého brněnského talentu, Bohem nadaného člověka.
Opravdu mistrně napsáno ;-) chapadlo chobotnice vtáhne každého, komu byť začal alkohol chutnat
Vtáhne vás do děje, ani nevíte jak. Skvělá kniha, prach na ni určitě padat nebude.
Chobotnice
Chtěla jsem si čtení spestřit lahvinkou něčeho ostřejšího, ale udělalo se mne špatně hned na začátku. Odstrašující případ. Až druhý večer, když už jsem byla začtená za polovinou knihy, jsem si dala Proseco. Pak jsem si pustila Ve znamení Raka.
Ten film, o kterém píše v závěru knihy, a který hrál pod parou, nevím zda to byl právě Ve znamení ...., tam běžel kolem sanitky, nikoliv z a s kufříkem, a mluvil zde. Že by to byl ten o tom Kašparovi? Ale to zase neodpovídá časově. Podle mě v těch odmašťovnach byl od r. 1964.
Asi si ho oblíbil rejža Herz, že ho obsazoval do asi 4 filmů.
Černik ve své biografii nevzpomíná na Večerní Brno.