Chobotnice - příběh sicilské mafie
Jaroslav Bouček
Spisovatel vylíčil ve své knize celou historii sicilské mafie - od jejích středověkých tradic přes banditismus a gabeloty venkovské mafie až po moderní městské klany,které v 70.letech ovládly nadnárodní zločinecký monopol obchodu s drogami.
Přidat komentář
Velmi dobrá knížka průřezem historie sicilské mafie od jejího vzniku až po začátek 80 let minulého století. Autor nejenom popisuje osudy mafiosů a státních činitelů, kteří jím zkřížili cestu, ale zároveň nás seznamuje se strukturou a mafie jako celku a jejích zvyklostí jako například přijetí nových členů. Rozhodně doporučuji každému koho téma organizovaného zločinu oslovuje nebo zajímá.
Drsný, knihu jsem našel v antíku, perfektní, četl jsem ji celou noc, jediné negativum je, že je pravdivá.
Autorovy další knížky
1992 | Chobotnice - příběh sicilské mafie |
2011 | Reportérem na třech kontinentech |
1952 | Trubaduři nenávisti |
1959 | Blízký východ a severovýchodní Afrika |
Jako velký fanoušek seriálu Chobotnice jsem si tuto knihu přečetl, abych zjistil, do jaké míry seriál odráží realitu sicilské mafie. Zjistil jsem, že seriál popisuje řadu věcí realisticky. Nepřekvapivě se jedná o propojení zločinu, byznysu, politiky i státních úředníků, dále o systém fungování mafie - tj. klanů, kápů, přísah věrnosti, omertu (typická pro Cosu nostru, nikoliv pro neapolskou Camorru), podplácení představitelů státního aparátu, nastrčení falešných svědků apod. Nicméně ve 4. a 5. řadě Chobotnice se mluví o roku 1970, jenž měl být velkým zlomem v historii mafie (v souvislosti s obchodem drogami). Ve zmíněné době američtí a francouzští policisté rozbili tzv. Francouzskou spojku a výroba a distribuce heroinu byly tenkrát přesunuty do Palerma. Cosa nostra začala ve velkém obchodovat s heroinem, což se projevilo větší brutalitou. Mafiáni se začali mezi sebou vraždit tak jako nikdy před tím, což vyvrcholilo na začátku 80. let 20. století. Přibývalo i mafiánských vražd v řadách justice a bezpečnostních složek, tj. karabiníků, finanční stráže a policie. Ve druhé polovině této dekády došlo k velkému zatáhu proti mafii, ale bohužel soudní rozsudky byly většinou směšně malé a odsouzení se často ocitli na svobodě předčasně. Obchod s drogami byl naštěstí alespoň omezen, nicméně z toho zase těžily kartely z Latinské Ameriky. Postava Antonia de Pisis alias Loutkáře z Chobotnice (řady 3-5) je zřejmě inspirována jednak Salvatorem Riinou, který se po léta ukrýval (před policií), jednak Tomassem Buscettou, jenž patřil k tzv. kajícníkům mafie - začal spolupracovat s justicí proti mafii. Zajímavé byly první kapitoly, jež se snažily dosvědčit, že mafie nevznikla z odporu proti útlaku, nýbrž naopak spíše z tzv. gabelotů, tj. něco jako vrchnostenských správců, kteří utlačovali lid. Sicílie byla územím, které postupně patřilo různým národům a dobyvatelům, mj. starému Řecku, starému Římu, Vikingům, Arabům, štaufské dynastii, francouzským Anjouovcům, Španělům, od poloviny 19. století Itálii. Publikace je napsána velmi podrobně na základě různorodé (zejména) italské literatury a tisku. Přesto nemohu osobně udělit více než tři hvězdičky, byť silné. Nebýt oblíbeného seriálu, knihu bych asi ani nepřečetl celou. Téma mafie mě celkově nebere.