Chodivá tráva
Lucie Verrall
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/416811/bmid_chodiva-trava-ZoJ-416811.jpg
4
20
20
Když se někdo narodí s talentem, vyhráno nemá, ale jako start je to dobré. Když se někdo narodí se dvěma talenty, je to trochu těžší, protože se musí pořád rozhodovat, kterému se věnovat víc, ale narodit se s pěti talenty je skoro katastrofa, to se úplně uhlídat nedá, a to se přihodilo Lucii Verrall. Výborně píše prózu, je skvělou básnířkou, má velké nadání pro dokumentární i krajinářskou fotografii stejně jako pro vybroušené minimalistické kompozice a jen tak na okraj zpívala v rockové kapele a tancovala v Semaforu. Jediné, co všechny talenty Lucie Verrall spojuje, jsou dvě vlastně protichůdné vlastnosti. Třeba záchvěv smutku, melancholie, křivdy nebo zlomeného snu vidí i tam, kde si ho ostatní nevšimnou, a dovede ho vyjádřit jen několika slovy, bez patosu, bez citového vydírání. A pak smysl pro humor. Smysl pro nonsens, pro paradox chvíle. A toho humoru je v Chodivé trávě nepřeberně. Člověk čte, dobře se baví a najednou si uvědomí, že ale chvíli slzel. Michael Třeštík... celý text
Přidat komentář
Lucinko, to bylo krásný. Děkuji za tvůj pohled na tvůj svět. Moc jsi mě bavila i dojimala. Samozřejmě plusem pro mě je, že se známe a tedy vím, že to všechno je pravda :-)
Leckteré facebookové statusy dokáží pobavit. Tak je to i s těmi statusy, které přidává Lucie. Ráda je během dne na FB nacházím, leckdy dokáží občerstvit. Ale kniha z nich sestavená je pro mě moc a vlastně mě ani nebaví. Jsou to takové vtipnosti pro doma, snad dost sebestředné. Nakumulovat je a předložit veřejnosti, to se mi moc nezdá.
Knihu jsem si koupila krátce po vydání a opravdu jsem ji nezblajzla jedním dechem, to mi nešlo, u takového druhu "literatury" nevydržím. Musela jsem dávkovat - tak jednu, max dvě stránky denně. Oceňuji však, že autorka je všímavá a optimistická.
Další z řady knih s facebookovými statusy. Patřila k těm lepším, ale v druhé polovině jsem už trochu přeskakovala, bylo to pořád stejné.
Autorka považuje formu krátkých (jedno - dvouvětných odstavců), čistě o sobě, "vypointovaných" (ale?, kdeže!) "za plnohodnotnou literární disciplínu" (opravdu ne, seznam nesouvislých sebestředných výkřiků, bez humoru a pointy, literaturu opravdu nedělá). Toto se dozvíte na předsádce závěrem po předlouhém životopise autorky, nedozvíte se to v anotaci výše, takže jsem vyhodila peníze a "knihu" zahodila velmi záhy.
Tak nezáživnou knihu jsem dlouho nečetla. V slabé polovině jsem ji znechuceně odložila. Stále stejná omáčka , dokonce mne ta rodina začala iritovat. Koukla jsem na FB autorky , a bylo vymalováno. Sebestředná , nevyrovnaná žena, s podivně srovnanými hodnotami.