Chov koček
Marie Říhová
Publikace nabízí zajímavý vhled do historie kočky (vývoj a zdomácnění, úloha kočky v lidských dějinách), podrobné informace o výstavbě těla a funkci jednotlivých orgánů, vlastnostech a chování (včetně řeči těla a mimiky). Maximální pozornost je věnována správné péči: vhodné krmení, manipulace, hygiena, výběr příslušenství - pelíšek, vodítko aj., bezpečí kočky v domě a okolí. Nechybí doporučení týkající se výchovy a učení či speciálních případů jako je cestování s kočkou. (Nejen) budoucí chovatelé ocení obsáhlou charakteristiku organizace chovu a všech náležitostí (výběr chovného páru, krytí, březost, péče o koťata, formální stránky chovu), popis základních chovatelských metod, plemenitby a křížení, poučení o genetice a dědičnosti. Zvláštní oddíl se zaměřuje na zdraví kočky, předcházení nemocem, typická onemocnění a prevenci, první pomoc (při onemocnění i úrazech).... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha, kde se majitelé i budoucí majitelé dozví mnoho užitečných rad. Kniha je napsaná poloodborným stylem a tak mu porozumí každý. Autorka se hodně věnuje plemenům s PP. Doporučuju.
Kniha pro ty kteří se chystají pořídit si kočku. Pro ty kteří už nějakou mají už není moc podstatná.
Jakožto chovatelka malých tygříků jsem knihu zakoupila a nelituji, dozvěděla jsem se v ní mnoho poučného o těchto malých šelmičkách, které jsou stejně věrnými a přítulnými společníky jako psi, akorát že jsou chytřejší, hrdější a užitečnější, protože (aspoň moje kočky) jsou navíc výbornými lovci různé havěti, kterou mi pak vrší u dveří:-)))
Kniha vhodná téměř výhradně pro chovatele koček. Stručně, jasně se člověk dozví co v případě zdravotních potíží, jak zacházet s kočičím miminkem a další. Velmi dobrá a prospěšná kniha
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2007 | Chov koček |
1999 | Chováme kočky |
1992 | Kočky |
2005 | Kočky |
2001 | 88 rad chovatelům koček |
Naprosto nevhodné doporučení paní autorky, která píše o tom, že lidé mají podporovat množírny. Jedna z nejhorších věcí, které se mohla dopustit a sama jako chovatelka by měla chtít, aby lidé byli znalí a uvědomělí, nakupovali koťata v chovných stanicích a nebo pomáhali útulkům, kde se jim taktéž dostane očkovaných i testovaných koček. Narážím konkrétně na úvod čtvrté kapitoly a úvodní odstavec časti Kde sehnat kočku. Paní autorka zjevně žije v bublině a opravdu si myslí, že lidé, kteří množí, aby byla koťata levnější nebo aby uspokojili poptávku daného plemene, tak budou dbát na odčervení, očkování nebo snad testování rodiču a potomků. Zbytek knihy možná má úrověň ale s těmito slovy by se měl každý výtisk spálit.